17 C 328/2021-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 715,35 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 6. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 8 917 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 180 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 2 948 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 1. 2020. Žalovaný však splátky řádně nehradil, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11. 2. 2019 Celkem žalovaný na dlužnou částku uhradil 4 300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Právní předchůdce žalobkyně dále s žalovaným uzavřel dne 21. 2. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 8 917 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 180 Kč a částku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 2 948 Kč. Uvedenou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný však splátky řádně nehradil, poslední splátka byla uhrazena dne 3. 3. 2019 Celkem žalovaný na dlužnou částku uhradil 700 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 240,94 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 1 884,05 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 311,97 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z částky 7 240,94 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z částky 7 240,94 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Dále pak požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 474,41 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 877,51 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 665,32 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 474,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 9 474,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce, první dne 6. 12. 2018, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč spolu s úrokem ve výši 1 789 Kč, částkou za zpracování a doručení ve výši 4 180 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti (hotovostní inkaso) ve výši 2 948 Kč. Žalovaný uhradil podle tabulky předložené žalobkyní částku 4 300 Kč. Dále žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 21. 2. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 60 měsíčních splátkách po 316 Kč spolu s úrokem ve výši 1 789 Kč, částkou za zpracování a doručení ve výši 4 180 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení v hotovosti (hotovostní inkaso) ve výši 2 948 Kč. Žalovaný uhradil podle tabulky předložené žalobkyní částku 700 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz v prosinci 2018 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 8,59 % ročně a v únoru 2019 pak 8,38 %. 4. Z úřední činnosti je soudu známo (sp. zn. 17 C 302/2020), že osoba uzavírající smlouvy a provádějící inkasa splátek pro společnost [právnická osoba] zpravidla nebyla jejím zaměstnancem, podnikala na vlastní živnostenský list, náklady na dopravu a telefony si hradila sama, její odměna za výběr inkasa činila 5 % z realizovaného výběru a za uzavření smlouvy s novým klientem obdržela odměnu 500 Kč a za každou další smlouvu s týmž klientem dostala odměnu 200 Kč. 5. Jak bylo zjištěno ze smluv o zápůjčce a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování a doručení v částce 4 180 Kč neměla žádný specifický obsah. Obsahem ujednání o poplatku za komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, tedy 29,50 % z celkové výše půjčky, byla povinnost žalovaného zaplatit za možnost inkasa splátek v místě svého bydliště. Úrok, který byl sice sjednán v sazbě 29 % ročně, je úrokem řádným, nicméně dalším zasmluvněním poplatků, došlo k zastření cílů původního poskytovatele půjčky generovat různými poplatky další zisk. Ke generování zisku má být primárně určen úrok a pouze u tak specifických a individuálních obchodů, kde pouhý úrok by ke krytí nákladů nemohl nepostačit, je zapotřebí individualizovat takový obchod od ostatních smluveným poplatkem. Je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé půjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, nicméně taková činnost by měla být buďto kryta ze smluveného úroku, nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud jde o inkasní poplatek, zcela jistě se jedná o poplatek za takovou činnost, kterou již nelze hradit ze smluveného úroku, nicméně pouze za situace, kdy náklady poskytovatele půjčky či úvěru v souvislosti s takto smluvenou službou jsou přiměřené k výši poplatku za ni. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. 7. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 8. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 15 000 Kč, kterou tvoří nevrácené jistiny ve výši 9 300 Kč a 5 700 Kč Smlouvy o zápůjčce mezi žalovaným a společností [právnická osoba] totiž nebyly uzavřeny platně, a žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ. Jelikož žalovaný obdržel částku 20 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť uzavřené smlouvy byly neplatné, je povinen žalobkyni, které byly platně pohledávky postoupeny, uhradit nesplacenou část jistin, tedy částku 15 000 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Byť byla uzavřená smlouva neplatná, bylo z ní zřejmé, do kdy má žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy má žalovaný peníze vrátit, mu byl znám již od jejich poskytnutí. Soud nevyhověl nároku žalobkyně v částce 1 715,35 Kč představujíc