24 C 272/2021-87 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 74 147 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu poskytla stejného dne finanční částku ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně úroků za jeho poskytnutí ve výši efektivní úrokové sazby ve výši 122,64 % ročně splatit ve 30 měsíčních splátkách po 3 948 Kč (včetně sjednaného pojištění v částce 359Kč měsíčně) splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. První splátka měla být uhrazena v měsíci říjnu 2019. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla řádně prověřena. Za dobu od listopadu 2019 do dubna 2019 (tj. do zesplatnění úvěru) uhradil žalovaný celkem částku 19 740 Kč (5 x 3 948Kč). Protože žalovaný splátky nesplácel ve sjednaných termínech, v souladu s bodem 6. 3. smlouvy byl úvěr zesplatněn ke dni [datum], výsledná částka činila 50 447,59 Kč (tzv. nová jistina tvořená nesplacenou jistinou a nesplacenými úroky za poskytnutí úvěru - bod 6. 4. smlouvy – dlužná původní jistina úvěru ve výši 42 215,05Kč a dlužný přirostlý úrok ve výši 8 232,54 Kč). Podle článku 6.1 smlouvy vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 2 495 Kč, a to za prodlení u splátek [číslo] až 6 o délce 30 dnů (5x 499 Kč). Podle článku 6. 5. smlouvy vznikl žalobkyni dále nárok na smluvní pokutu ve výši 20 005 Kč za prodlení žalovaného s úhradou jistiny ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 50 447,59Kč za každý den prodlení žalovaného počínaje dnem [datum] do [datum] (datum vyhotovení žaloby). Dle bodu 6. 2. smlouvy dále vznikl žalobkyni nárok na částku 1 200 Kč představující náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. A dále má žalobkyně nárok na úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru ve výši 42 215,05Kč dne [datum] do zaplacení ve výši 82,77% ročně. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým podáním ze dne [datum], kde uvedl, že výši žalované částky včetně požadovaného příslušenství považuje za zcela neadekvátní vůči výši samotného úvěru a má za to, že žalobkyně tak uplatňuje svůj nárok v rozporu s dobrými mravy. Výše úvěru činila částku 45 000Kč, kdy ale on měl celkově žalobkyni po třiceti měsících vrátit částku 118 440Kč, kdy zde též upozornil na velmi vysokou úrokovou sazbu ve výši 122,64% ročně. 6alovaný zde dále uvedl, že vzhledem ke své finanční tísni nemohl dostát svým závazkům, kdy žádal soud, aby mohl dlužnou částku splácet po 2 000Kč měsíčně. 3. Na výše uvedené reagovala žalobkyně svým podáním ze dne [datum], kde vyjádřila souhlas se shora uvedenými splátkami, a dále žalobu vzala částečně zpět v rozsahu částky 4 751 Kč a z ní požadovaného příslušenství (zákonného i smluvního úroku). Žalobkyně ponížila jí požadovaný úrok z 82% na 35%. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo řízení ve shora naznačeném rozsahu zastaveno. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne [datum]. K tomuto se též dostavil žalovaný, který uvedl, že je ochoten uhradit žalobkyni jistinu a úroky stanovené soudem a nikoli jí požadované. S tímto pak nesouhlasila žalobkyně, kdy dle jejího názoru omezením žaloby, kdy byla snížena úroková sazba toliko na výši 35%, zhojila nemravnost požadovaných úroků, smlouva tak není neplatnou a je na místě takto modifikované žalobě zcela vyhovět. 5. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Mezi účastníky skutečně byla uzavřena shora uvedená úvěrová smlouva, kdy na základě této byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, a to dne [datum] na jím sdělený účet ze smlouvy (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Dle smluvního formuláře a smlouvy [číslo] zjistil soud, že částka, kterou se žalovaný zavázal za předmětný úvěr uhradit, byla 107 670 Kč (bez platby za sjednané pojištění, s touto to byla částka 118 440Kč), kdy smlouva měla být uzavřena na 30 měsíců s předpokládanou RPSN 124,68 %. Výpůjční úroková sazba byla vyčíslena na 122,64 % ročně. Obsah smlouvy tak odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil celkem částku 19 740 Kč. Žalobkyně též soudu předložila listiny, které mají osvědčovat prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, a to pracovní smlouvu a výplatní pásky, když žalovaný byl též prověřován v různých registrech. Ze splátkového kalendáře pak vyplývá, jakým způsobem a v jakých částkách měl žalovaný úvěr splácet. Ze systému [obec] národní banky o statistických údajích – spisové řady [příjmení] bylo ověřeno, že v září 2019 byly domácnostem na spotřebu poskytovány úvěry s fixací úrokové sazby na jeden až pět let s úrokem cca 10 % ročně. Z předžalobních výzev včetně poštovního podací archu má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 6 občanského zákoníku, je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákon, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, když mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč dne [datum], které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 122,64 % ročně, ročně. Takto sjednané úroky představují dle ustanovení § 588 občanského zákoníku ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností od 1 roku do 5 let poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba činila v průměru 10 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Shora uvedený fakt pak nemohla napravit ani žalobkyně následnou modifikací požadovaných úroků (viz zpětvzetí), když stále platí shora uvedené, tedy, že smlouva mezi účastníky uzavřená je neplatná a nelze tak použít žádné z jejích ustanovení. 11. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částky 45 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 19 740 Kč. Po započtení provedených plateb tak činí bezdůvodné obohacení celkem částku 25 260 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby bezdůvodné obohacení ve výši 25 260 Kč vrátil žalobkyni. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž ulož