25 C 292/2021-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 30 000 Kč spolu s úrokem v kapitalizované výši 825,56 Kč a 1 415,25 Kč, s úrokem ve výši 18,87 % ročně z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaném částkou 360,94 Kč a 618,75 Kč a dále s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z částky 30 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] nejprve dne 26. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě jí právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jež žalovaná převzala v hotovosti, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily smluvní podmínky smlouvy o úvěru obsažené na další straně zmíněné smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, čímž splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,87 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 19. 7. 2020. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála, když sjednané splátky řádně a včas nesplácela, poslední splátka byla z její strany uhrazena dne 9. 8. 2019, do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 5 400 Kč. Původnímu věřiteli tak vzniklo dne 19. 7. 2020 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 15 000 Kč a na dlužném poplatku částky 6 600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 se žalobkyně stala věřitelem uvedené pohledávky, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. K tomuto dni činila dlužná částka 25 600 Kč, její příslušenství tvořily úroky z prodlení v zákonné výši. Tato částka se sestávala z nesplacené půjčky ve výši 15 000 Kč a dlužné části poplatku ve výši 6 600 Kč. Žalobkyně v tomto řízení požadovala zaplacení toliko jistiny dluhu ve výši 15 000 Kč a dále částečně kapitalizovaného příslušenství (úroku ve výši 1 415,25 Kč a úroku z prodlení ve výši 618,75 Kč včetně dále běžícího úroku a úroku z prodlení (viz výše). Ani přes výzvu žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná dále uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] dne 9. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě jí právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jež žalovaná převzala v hotovosti, což potvrdila svým podpisem smlouvy. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily smluvní podmínky smlouvy o úvěru obsažené na další straně zmíněné smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, čímž splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,87 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 2. 10. 2020. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála, když sjednané splátky řádně a včas nesplácela, poslední splátka byla z její strany uhrazena dne 20. 8. 2019, do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 500 Kč. Původnímu věřiteli tak vzniklo dne 2. 10. 2020 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 15 000 Kč a na dlužném poplatku částky 11 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 se žalobkyně stala věřitelem uvedené pohledávky, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. K tomuto dni činila dlužná částka 30 7500 Kč, její příslušenství tvořily úroky z prodlení v zákonné výši. Tato částka se sestávala z nesplacené půjčky ve výši 15 000 Kč a dlužné části poplatku ve výši 11 500 Kč. Žalobkyně v tomto řízení požadovala zaplacení toliko jistiny dluhu ve výši 15 000 Kč a dále částečně kapitalizovaného příslušenství (úroku ve výši 825,56 Kč a úroku z prodlení ve výši 360,94 Kč včetně dále běžícího úroku a úroku z prodlení (viz výše). Ani přes výzvu žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], nejprve dne 26. 5. 2019 smlouvu označenou jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se původní věřitel zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč (celkem 27 000 Kč) v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 3 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 6 000 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (smlouva o úvěru z uvedeného dne). Dle článku 1.6 této smlouvy pro případ, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 40 % ročně. Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaná žádným způsobem nebrojila, vyplynulo, že žalovaná zaplatila poslední splátku dne 9. 8. 2019, celkem uhradila částku 5 400 Kč, zbývající část již nedoplatila. 5. Žalovaná dále uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 9. 8. 2019 smlouvu označenou jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se původní věřitel zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč (celkem 27 000 Kč) v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 3 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 6 000 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (smlouva o úvěru z uvedeného dne). Dle článku 1.6 této smlouvy pro případ, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 32,15 % ročně. Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaná žádným způsobem nebrojila, vyplynulo, že žalovaná zaplatila poslední splátku dne 20. 8. 2019, celkem uhradila částku 500 Kč, zbývající část již nedoplatila. 6. Pohledávky za žalovanou byly společností [právnická osoba] postoupeny žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne 19. 2. 2021 byla tato skutečnost oznámena žalované (zmíněný dopis). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2021 (výzva k plnění se základním skutkových a právním rozborem předcházející žalobě z uvedeného dne). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni splnila. 7. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ust. § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. d