25 C 313/2021-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 59 012,04 Kč spolu s úrokem v kapitalizované výši 406,73 Kč a 2 613,08 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 573,84 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a z částky 32 438,20 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaném částkou 3 972,79 Kč a 4 849,51 Kč a dále s úrokem z prodlení v sazbě 9,75 % z částky 26 573,84 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a z částky 32 438,20 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 29. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, jež žalovaný převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně zmíněné smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, čímž splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 30 894 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 574 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 11 902 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 445 Kč v 24 měsíčních splátkách po 2 621 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 29. 11. 2020. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, když sjednané splátky řádně a včas nesplácel, poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 16. 5. 2019, do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 13 260 Kč. Původnímu věřiteli tak vzniklo dne 29. 11. 2020 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 26 573,84 Kč a na dlužném poplatku částky 20 708,36 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 se žalobkyně stala věřitelem uvedené pohledávky, což bylo žalovanému písemně oznámeno. K tomuto dni činila dlužná částka 63 609,43 Kč, její příslušenství tvořily úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně v řízení nárokovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 26 573,84 Kč a úroků i úroků z prodlení (viz výše). Ani přes výzvu žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 2. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 9. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě mu právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč, jež žalovaný převzal v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součást citované smlouvy tvořily smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně zmíněné smlouvy. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, čímž splnil svoji zákonnou povinnost vyplývající ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytnutou zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 32 870 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 332 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 15 188 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 350 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 715 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 9. 2020. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, když sjednané splátky řádně a včas nesplácel, poslední splátka byla z jeho strany uhrazena dne 16. 5. 2019, do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 5 900 Kč. Původnímu věřiteli tak vzniklo dne 9. 9. 2020 právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 32 438,20 Kč a na dlužném poplatku částky 26 038,48 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 se žalobkyně stala věřitelem uvedené pohledávky, což bylo žalovanému písemně oznámeno. K tomuto dni činila dlužná částka 75 776,68 Kč, její příslušenství tvořily úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně v řízení nárokovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 32 438,20 Kč a úroků i úroků z prodlení (viz výše). Ani přes výzvu žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný nejprve uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 29. 11. 2018 smlouvu označenou jako smlouvu o zápůjčce, v níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 32 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 30 894 Kč (celkem 62 894 Kč) v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 621 Kč, poslední splátku ve výši 2 611 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 10 574 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 11 902 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 8 445 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky. Výše výpůjční úrokové byla sjednána sazbou 29 % ročně (smlouva o zápůjčce a zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z uvedeného dne včetně tabulky umoření). Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaný žádným způsobem nebrojil, vyplynulo, že žalovaný zaplatil poslední splátku dne 16. 5. 2019, celkem uhradil částku 13 260 Kč, zbývající část v celkové výši 63 609,43 Kč (dlužná jistina a dlužný poplatek včetně příslušenství – viz výše) již nedoplatil. 5. Žalovaný dále uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 9. 3. 2019 smlouvu označenou jako smlouvu o zápůjčce, v níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 34 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 32 870 Kč (celkem 66 870 Kč) v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 3 715 Kč, poslední splátku ve výši 3 715 Kč. Zmíněný poplatek byl tvořen úrokem ve výši 8 332 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 15 188 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 9 350 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky. Výše výpůjční úrokové byla sjednána sazbou 29 % ročně (smlouva o zápůjčce a zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z uvedeného dne včetně tabulky umoření). Z tvrzení žalobkyně, proti nimž žalovaný žádným způsobem nebrojil, vyplynulo, že žalovaný zaplatil poslední splátku dne 16. 5. 2019, celkem uhradil částku 5 900 Kč, zbývající část v celkové výši 75 776,68 Kč (dlužná jistina a dlužný poplatek včetně příslušenství – viz výše) již nedoplatil. 6. Pohledávky za žalovaným byly společností [právnická osoba] postoupeny žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne 6. 1. 2021 byla tato skutečnost oznámena žalovanému (zmíněný dopis). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 (výzva k plnění se základním skutkových a právním rozborem předcházející žalobě z uvedeného dne). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni splnil. 7. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ust. § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. dvě smlouvy o úvěru. Strany sice smlouvy označily jako smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. NOZ, soud však s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem podřadil smluvní vztahy účastníků (resp. právního předchůdce