28 C 295/2021-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 31. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 31 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 21. 5. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 6 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 400 Kč. Žalovaný si při uzavření smlouvy dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za něž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci klienta poplatek ve výši 780 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 943 Kč, počínaje od 28. 5. 2018, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 15. 7. 2019. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, kdy dlužná částka nebyla ze strany žalovaného uhrazena ani ke dni 15. 7. 2019, proto se neuhrazená jistina ve výši 31 000 Kč dále úročila úrokem ve výši 19,31% ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 2 000 Kč Poslední platbu učinil dne 19. 6. 2018. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 31 000 Kč představující neuhrazenou jistinu, dále kapitalizované úroky ve výši 9 145,43 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 736,11 Kč a dále úroky ve výši 19,31% ročně z dlužné jistiny jdoucí od 16. 1. 2021 a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny jdoucí taktéž od 16. 1. 2021. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o. s. ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí 4. Žalobkyně souhlasila, žalovaný se nevyjádřil. 5. Z předložených listin má soud za zjištěné, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 21. 5. 2018 smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 31 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit nad rámec této jistiny právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 24 800 Kč, představující úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 6 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 400 Kč. Zároveň se zavázal uhradit poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 780 Kč. Veškerou částku se zavázal uhradit formou pravidelných 60 týdenních splátek po 943 Kč. Úroková sazba byla stanovena při 60 splátkách ve výši 32,15% ročně, co se týká poplatků za inkaso, v případě 60 splátek sjednaná výše poplatků činila 40 % z celkové výše půjčené částky. RPSN činilo při 60 splátkách 215,44 %. V kartě zákazníka provedl právní předchůdce žalobkyně ověření totožnosti na základě občanského průkazu a vyhodnotil příjmy do domácnosti tehdy v podobě příjmů ze zaměstnání tak, že půjčku je možné schválit. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávek vč. příloh a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, kdy z podacího lístku vyplývá, že bylo zasláno prostřednictvím služeb ČP, s. p. dne 22. 2. 2021. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky v rámci předžalobní upomínky ze dne 21.4.2021 (karta zákazníka, smlouva o půjčce, zařazení zákazníka do pojistného programu, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení, podací lístky) Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný uhradil toliko částku 2 000 Kč, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že na smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je nutno nahlížet na neplatné právní jednání, ze kterého nevznikly zamýšlené důsledky v podobě vrácení finančních prostředků vč. dalších sjednaných plateb. Soud uvádí, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 31 000 Kč s tím, že mělo být celkem vráceno 55 800 Kč. Platba ve výši 24 800 Kč sice byla rozdělena na různé poplatky a úrok, na tyto poplatky je však třeba nahlížet jako na úročení za poskytnuté finanční prostředky, byť se formulačně jedná o jiné platby. Soud má za to, že se jednoznačně jedná o finanční prostředky, které měly z uzavřené smlouvy vygenerovat i další zisk oproti úroku, který byl formálně stanoven sazbou 32,15% ročně, ovšem bez ohledu na další sjednané platby. Pokud tedy soud vycházel z toho, že částka 24 800 Kč představuje právě úrok za poskytnutí finančních prostředků, vyjádřeno v procentech, se jedná o roční úrokovou sazbu ve výši 69,3%. Při posouzení běžné úrokové sazby v květnu 2018 České republice, která dle údajů poskytovaných ČNB činila 8,23 % ročně, je zcela zřejmé, že sjednaný úrok byl nepřiměřený. S odkazem na opakovaná rozhodnutí soudu vyšších stupňů (např. 21 Cdo 1484/2004) lze konstatovat, že se jedná o úrok nepřiměřený ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku a jeho ujednání v této výši je tedy třeba posoudit jako ujednání neplatné, s odkazem na ustanovení § 588 občanského zákoníku. 9. K tomuto závěru došel i přesto, že si je vědom téze, kterou staví občanský zákoník, že je třeba na právní jednání spíše hledět jako na platné než na neplatné, kdy se soud zabýval tím, zda ujednání o úrocích je oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy tak, aby se smlouva samotná dala označit za platné právní jednání. V daném případě však na celé právní jednání je nutno nahlížet jako na neplatné, neboť ujednání o úrocích oddělit od ostatního obsahu smlouvy nelze, neboť je zcela zřejmé, že bez tohoto ujednání o úrocích by smlouva uzavřena nebyla, kdy se navíc jednalo o smlouvu formulářovou. S ohledem na tyto závěry tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení, kterého se mu dostalo. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč s tím, že žalovaný uhradil toliko částku 2 000 Kč. Bezdůvodné obohacení tak činí částku 29 000 Kč. Tím, že žalovaný řádně a včas nehradil, dostal se do prodlení (§ 1970 obč. zák.). Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 8.3.2021 do zaplacení, kdy počátek prodlení soud vázal oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, odeslané dne 22. 2. 2021 který dle domněnky uvedené v § 573 občanského zákoníku žalovanému došel dne 25. 2. 2021. Žalovaný měl plnit do 10 dnů po obdržení dopisu, tzn. do 7. 3. 2021. Pokud tak neučinil, počínaje dnem 8. 3. 2021 se dostal do prodlení. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a s přihlédnutá poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud přiznal žalobci právo na náhradu 47,78 % účelně vynaložených nákladů řízení (nutno zohlednit i požadované a přiznané příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku). Ty spočívají v soudním poplatku 1 240 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 500 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celková částka nákladů by tak představovala částku 3 418 Kč, při zohlednění toho, že žalobce byl ve věci úspěšný pouze z části, náleží žalobci částka 505,18 Kč. 11. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.