30 C 371/2021-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 14. 12. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 21. 8. 2018 se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo]. Na základě shora uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 120 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 543 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný přistoupil k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr a zavázal se hradit měsíční pojištění ve výši 6,99 % měsíční splátky úvěru. Žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, kdy následně došlo ke dni 1. 7. 2020 ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy. Odstoupení od smlouvy pak vznikla pro žalovaného povinnost zesplatněný úvěr uhradit. Celkový dluh pak sestává z nesplacené jistiny ve výši 105 114 Kč, dlužných splátek pojištění ve výši 811 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 835 Kč a úhrady nákladů za zaslání upomínek ve výši 1 100 Kč. Žalovaný i přes přadžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně vyslovila souhlas, aby bylo rozhodnuto ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, a to dne 21. 8. 2018. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému úvěru ve výši 120 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 2 543 Kč sestávající z výše měsíční splátky úvěru 2 377 Kč a měsíční platby pojistného ve výši 166 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,90 % ročně, kdy žalovaný zároveň pro případ prodlení byl povinen hradit poplatky za zaslání upomínek. Z platební historie bylo dále zjištěno, že žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, kdy z dopisu žalobkyně má soud dále za prokázané, že tato ke dni 1. 7. 2020 odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Z platební historie dále vyplynulo, že ke dni zesplatnění činila celková pohledávka 113 860 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 105 114 Kč, dlužných splátek pojištění ve výši 811 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 835 Kč a nákladů za upomínky ve výši 1 100 Kč. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a ten se jej zavázal společně s úroky vrátit a náklady na pojištění uhradit. Protože žalovaný úvěr nehradil řádně a včas, žalobkyně využila svého oprávnění sjednaného ve smlouvě ve smyslu ustanovení § 1931 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě úvěru. Žalobkyni tedy vznikl nárok na úhradě celkového úvěru včetně nesplacené jistiny, úroku a nákladů za upomínky ve výši 113 860 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 352 Kč, ze tří úkonů právní služby po 5 660 Kč (tj. 16 980 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 755 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 26 987 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.