31 C 324/2021-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 8. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 707 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 140,35 Kč od 16. 3. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 165,20 Kč od 16. 4. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 194,45 Kč od 16. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 140,35 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 165,20 Kč od 16. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 1 194,45 Kč od 16. 5. 2021 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě si žalovaný půjčil od žalobkyně částku 3 500 Kč, a to v hotovosti na pobočce žalobkyně dne 15. 2. 2021 Smluvní úrok byl ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit nejpozději do 15. 5. 2021 v celkové výši 5 282 Kč a žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost dlužníka byla posouzena na základě nezbytných spolehlivých a přiměřených informací, které poskytl dlužník, a to výplatní list za měsíc únor 2021, daňové doklady a výše průměrného čistého měsíčního výdělku, která představovala 25 000 Kč měsíčně. Dále pak žalovaný poskytl informace o svých výdajích. Žalovaný své závazky ze smlouvy o úvěru nesplnil, když splátky řádně a včas nehradil. K zaplacení dlužných částek byl vyzýván, a to upomínkou ze dne 31. 3. 2021 a následně 30. 4. 2021, ale přes tyto upomínky neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 3 707 Kč a dále pak smluvní úrok ve výši 0,1 % denně dle splatnosti jednotlivých plateb do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradil. 2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zdejšího soudu v souladu s ust. §173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963Sb. zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud v dané věci rozhodl, aniž nařídil jednání, a to postupem dle ustanovení § 115a o. s. ř., když bylo možné vycházet z žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci se k výzvě soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřili, resp. žalobkyně vyslovila souhlas již v samotném žalobním návrhu a žalovaný se nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal a jednání ve věci nenařizoval, jeho souhlas předpokládal a věc projednal rozhodl v souladu s uts. § 101 odst. 4 o.s.ř. 5. Z listinných důkazů má soud za prokázané tyto skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] má soud za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena dne 15. 2. 2021 mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, když na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 3 500 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v celkové výši 5 282 Kč, a to do 15. 5. 2021 RPSN byla stanovena ve výši 1 336,78 %. Dále byl mezi účastníky sjednán poplatek ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení s úhradou plateb. Ze splátkového kalendáře ze dne 15. 2. 2021 má soud za zjištěné, jakým způsobem měl být úvěr hrazen. Nedílnou součástí smlouvy pak byly všeobecné obchodní podmínky ze dne 15. 2. 2021. Z výzvy ze dne 31. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Z výzvy ze dne 20. 4. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, když z poštovních archů má soud za prokázané, že tohoto dne byla upomínka odesílána. 6. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek 9. Mezi účastníky měla být uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Žalovanému byla dne 15.2.2021 poskytnuta peněžitá částka ve výši 3 500 Kč, když žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 5 282 Kč, a to do 15.5.2021. Dále byla mezi účastníky sjednána smluvní úroková sazba ve výši 0,1% denně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 525 Kč měsíčně. Při hodnocení platnosti této smlouvy soud přihlédl k výše citovaným zákonným ustanovením, když podle ust. § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takové právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Pod sankcí absolutní neplatnosti je třeba posoudit i smlouvu, při jejímž uzavření někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany, když majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Takové jednání vykazuje znaky lichvy, jež nemůže požívat právní ochrany. Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit nejen z výše RPSN 1 336,78 %, ale také při přepočtu v úrokové sazbě ročně. Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem, žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobcem, jíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Jak již bylo zmíněno, pro případ prodlení nastupovaly další sankce, které byly zcela zjevně rovněž nepřiměřeně vysoké, při porušení téže povinnosti měl být žalovaný stižen několika vedle sebe stojícími sankcemi (tj. smluvní pokutou a tzv. náklady za upomínky, které však nejsou skutečně vynaloženými náklady, nýbrž sankcemi stanovenými žalobcem ve svém sazebníku v souvislosti s prodlením žalovaného a jež bylo na místě hodnotit v souladu s ust. § 2048 a násl. NOZ). Při respektování zásady smluvní volnosti a autonomie vůle, na níž je soukromé právo postaveno, nelze akceptovat takový obsah spotřebitelské smlouvy, který je v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu (viz § 1810 a násl. NOZ, jež je rovněž namístě v daném případě aplikovat). Smlouvu s takovým obsahem je nutné považovat za absolutně neplatnou, příčící se dobrým mravům, a to včetně ujednání o smluvní pokutě. Soud v tomto odkazuje např. na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2018 pod č. j. [spisová značka], nebo Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020 pod č. j. [spisová značka], dle kterých je smlouva s takovýmto úrokem absolutně neplatná. 10. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné s ohledem na shora uvedené posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil finanční prostředky ve výši 3 500 Kč, z nichž neuhradil ničeho. S ohledem na tuto skutečnost a na právní posouzení nároku žalobkyně, jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tedy soud žalobě vyhověl pouze co do částky 3 500 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je přiznána v zákonné sazbě, když počátek prodlení je v souladu s provedeným dokazováním ve vztahu k jednotlivým výzvám o zaplacení a po uplynutí lhůt jejich doručení žalovanému. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a podle poměru úspěchu (co do 74%) a neúspěchu (co do 26 %), přiznal žalobkyni poměrnou část nákladů řízení ve výši 48 % Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí z