34 C 237/2020-535 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 249 924,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 249 924,40 Kč od 8. 9. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že usnesením Policie ČR, Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV expozitury [obec] byl obviněn z pokračujícího trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 a 3 písm. a) tr. zák. Jeho trestní stíhání započalo dne 29. 4. 2008 a skončilo pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka], který byl obhájci doručen 9. 3. 2018, a dle něhož byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) tr. ř. Postup orgánů činných v trestním řízení, které zahájily trestní stíhání pro skutek, o němž bylo rozhodnuto, že není trestním činem, je nesprávným úředním postupem podle § 13 zák. č. 82/1998 Sb., jímž byla žalobci kromě jiného způsobena škoda spočívající v nákladech na obhajobu v trestním řízení, které žalobce uhradil z vlastních prostředků. V trestním řízení ho postupně obhajovali advokáti JUDr. [jméno] [příjmení], PhD., jemuž žalobce uhradil celkem částku 27 720 Kč, Mgr. [jméno] [příjmení], jemuž uhradil celkem 155 896,40 Kč a Mgr. [jméno] [příjmení], jemuž žalobce zaplatil 66 308 Kč, spolu 249 924,40 Kč. Žalobcovy obhájci mu poskytli: v přípravném řízení celkem 30 úkonů právní služby, po nařízení hlavního líčení do vyhlášení prvostupňového rozsudku 55 úkonů a v odvolacím řízení dalších 5 úkonů právní služby, které žalobce rozepsal v podání ze dne 10. 11. 2021 na č. l. 89. Odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 10 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 2 300 Kč, k níž je třeba připočítat režijní paušál ve výši 300 Kč a náhradu za DPH; celková výše náhrady nákladů řízení podle AT by tak činila 283 140 Kč. Nárok na náhradu škody žalobce uplatnil u žalované dne 7. 9. 2018, avšak žalovaná dne 11. 1. 2019 zaplatit náhradu škody odmítla. Zákonný úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne následujícího po uplatnění nároku na náhradu škody u žalované. 2. Žalovaná souhlasila se žalobními tvrzeními, že žalobce byl trestně stíhán pro shora uvedený trestný čin, že byl zproštěn obžaloby, že žalobcovy obhájci mu poskytli právní služby rozepsané žalobcem v podání ze dne 10. 11. 2021 na č. l. 89, a že žalobce dne 7. 9. 2018 uplatnil u žalované nárok na náhradu škody v podobě nákladů jeho obhajoby v dané výši, jež žalovaná odmítla. Svou obranu proti žalobě založila na tvrzení, že postup orgánů činných v trestním řízení, které zahájily trestní stíhání pro skutek, u nějž bylo rozhodnuto, že není trestním činem, není nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb., a tedy k přiznání požadovaného nároku chybí odpovědnostní titul. Žalobce při předběžném projednání nároku nedoložil vznik škody, ač byl k tomu vyzván, ani později v řízení vznik škody neprokázal, neboť nejméně z faktur vystavených JUDr. [jméno] [příjmení], PhD. a Mgr. [jméno] [příjmení] není zřejmé, za jaké právní služby byly vystaveny. Jelikož obhájci žalobce obhajovali v hlavních líčeních vícero osob, náleží za tyto úkony právní služby dle § 12 odst. 4 AT odměna snížená o 20 %, a dále při hlavním líčení ve dnech 4. 9., 9. 9., 11. 9., 12. 9., 15. 9., 16. 9. a 18. 9. 2014 byl vyhlašován rozsudek, a proto za účast na těchto jednáních náleží mimosmluvní odměna ve výši ½ sazby ve smyslu § 11 odst. 2 písm. f) AT; taktéž při veřejném zasedání u odvolacího soudu dne 15. 9. 2017 byl toliko vyhlášen rozsudek, pročež za tento úkon rovněž náleží odměna ve výši ½ sazby. Z těchto důvodů navrhovala zamítnutí žaloby. 3. Soud vzal za prokázané, že žalobce byl na základě usnesení Policie České republiky, Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV expozitury [obec], obviněn z pokračujícího trestného činu zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 a 9 písm. a) trestního zákona Trestní stíhání započalo dne 21. 3. 2008, kdy bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání a skončilo pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka], který byl obhájci doručen dne 9. 3. 2018, kdy v tomto rozsudku vrchní soud zamítl odvolání státního zástupce podané mj. v neprospěch žalobce, a žalobce tak byl prvostupňovým rozsudkem zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobce obhajovali postupně advokáti JUDr. [jméno] [příjmení], PhD., Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], kteří učinili ve prospěch žalobce úkony právní služby rozepsané níže v tabulkách. Žalobce zaplatil na nákladech obhajoby JUDr. [jméno] [příjmení], PhD. částku 27 720 Kč, Mgr. [jméno] [příjmení] částku 155 896,40 Kč a Mgr. [jméno] [příjmení] částku 66 308 Kč, ve všech případech včetně DPH. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby ve výši 249 924,40 Kč dne 7. 9. 2018 a žalovaná plnění tohoto nároku odmítla dne 13. 2. 2019 poté, co vyzvala žalobce k doplnění jeho žádosti, a žalobce této výzvě nevyhověl. 4. To, že žalobce byl obviněn ze shora uvedeného trestného činu a po zamítnutí odvolání státního zástupce v neprospěch žalobce rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 9. 2017 byl prvostupňovým rozsudkem pravomocně zproštěn obžaloby, že žalobce zastupovali shora uvedení advokáti, že poskytli žalobci v přípravném řízení právní služby rozepsané v tabulkách, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody dne 7. 9. 2018 a žalovaná vůči uplatnění nároku vyslovila nesouhlasné stanovisko dne 13. 2. 2019, vyplývají ze shodných tvrzení účastníků, které soud vzal za svá skutková zjištění. 5. Skutečnost, že obhájci žalobce poskytli žalobci právní pomoc spočívající v jeho obhajobě na hlavních líčeních od 21. 6. 2011 do 18. 4. 2014, jakož i na veřejném zasedání u Vrchního soudu v Praze ve dnech 11. 9. 2017 - 15. 9. 2017, kdo byl obhájcem, který se účastnil daného jednání u soudu, jakož i délka toho kterého hlavního líčení, resp. veřejného zasedání, včetně dob přestávek, je prokázána z protokolů o hlavním líčení od č. l. 184 po č. l. 508 a protokolem o veřejném zasedání na č. l. 509. V protokolu je pokaždé přehledně uvedeno, kdy se hlavní líčení konalo, kdo žalobce obhajoval, odkdy dokdy hlavní líčení trvalo a po jakou dobu bylo přerušeno a závěrem protokolu je vždy uvedeno, zda jednání bylo na další den přerušeno nebo odročeno. Údaje z jednotlivých protokolů o hlavním líčení, resp. protokolu o veřejném zasedání jsou přeneseny do tabulek níže. 6. Skutečnost, že žalobce zaplatil na nákladech obhajoby svým obhájcům částky ve výši 27 720 Kč, 155 896,40 Kč a 66 308 Kč je prokázána fakturami na č. l. 6 - 9 a výpisy z účtu žalobce u ČSOB a. s. na č. l. 93 - 97. 7. JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] vyúčtoval odměnu za obhajobu žalobce v daném trestním řízení fakturou [číslo] ze dne 21. 12. 2011 na č. l. 9 s odkazem na smlouvu o poskytování právní služby ze dne 21. 3. 2008 a její dodatek ze dne 16. 4. 2008. V ní vyúčtoval odměnu ve výši 27 720 Kč, zúčtoval žalobcem poskytnutou zálohu ve výši 25 000 Kč a požádal o zaplacení 2 720 Kč. Podle výpisů z účtu na č. l. 93 - 95 žalobce zálohu zaplatil ve dvou platbách po 10 000 Kč ve dnech 25. 3. 2008, 3. 9. 2008, a jednou platbou ve výši 5 000 Kč 17. 6. 2010. Zbytek odměny ve výši 2 720 Kč zaplatil dne 23. 12. 2011. 8. Podle zálohové faktury na č. l. 8 vystavené 12. 1. 2013 Mgr. [jméno] [příjmení] požádal tento advokát o zálohu za právní služby ve výši 29 040 Kč. Tuto zálohu žalobce zaplatil 23. 1. 2013, což vyplývá jak z kvitance na č. l. 8 p. v., tak z výpisu z účtu na č. l. 96. Konečnou fakturou [číslo] ze dne 29. 3. 2013 na č. l. 6 požádal Mgr. [jméno] [příjmení] o zaplacení odměny za obhajobu celkem ve výši 155 899 Kč, zohlednil uhrazené zálohy jak ve výši 29 040 Kč, tak již dříve uhrazené zálohy v souhrnné výši 99 800 Kč, od nichž zálohové faktury nejsou, nicméně z výpisů z účtu na č. l. 94 p. v. - 96 p. v. vyplývá, že byly zaplaceny v částkách 20 000 Kč, 60 000 Kč a 19 800 Kč zaplacených 8. 8. 2011, 21. 12. 2011 a 4. 9. 2012. Zbytek odměny ve výši 27 059 Kč žalobce zaplatil 22. 4. 2013 (výpis z účtu na č. l. 96 p. v.). 9. Mgr. [jméno] [příjmení] vyfakturoval svou odměnu za žalobcovu obhajobu dvěma fakturami, první ze dne 19. 9. 2014 na částku 20 328 Kč, druhou ze dne 11. 5. 2018 na částku 45 980 Kč, které žalobce zaplatil dne 1. 12. 2014 a 14. 5. 2018 (výpisy z účtu na č. l. 97 a 97 p. v.). 10. Na fakturách vystavených JUDr. [příjmení] [jméno]. a Mgr. [příjmení] není nic nejasného. Není pravdou, že by nebylo zřejmé, za jaké právní služby byla provedena jejich úhrada či zúčtování záloh jen proto, že neobsahují odkaz na spisovou značku, jako je tomu u faktur Mgr. [příjmení] na č. l. 7 a č. l. 7 p. v . Také nevadí, že nebyla předložena smlouva o poskytování právní služby ze dne 21. 3. 2008 mezi žalobcem a JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno]. Zmíněná smlouva byla uzavřena 21. 3. 2008, shodou okolností v den, kdy JUDr. [příjmení] [jméno]. připravil a převzal obhajobu na plnou moc uděl