39 C 152/2022-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 28. 6. 2022 a doplněnou podáním ze dne 9. 9. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 78 777 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna následovně. Dne 12. 8. 2019 žalovaný objednal v provozovně žalobkyně opravu startéru vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] 04. Po dobu opravy si pronajal vozidlo [příjmení] [příjmení] [registrační značka], cena byla sjednána na částku 250 Kč bez DPH denně. V září 2019 bylo vozidlo [příjmení] [jméno] opraveno, žalovaný si jej ani přes opakované urgence nevyzvedl, opravu nezaplatil. Stejně tak se nepodařilo ukončit nájem vozidla [příjmení] [příjmení]. Žalobkyně předala věc k šetření policii, proti žalovanému bylo zahájeno trestní stíhání, následně [název soudu] vydal trestní příkaz č. j. 1 T 96/2020-116, který nabyl právní moci dne 12. 11. 2020 a tímto trestním příkazem byl žalovaný uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst.1,3 tr. zák. Žalovaný byl odsouzen za to, že od žalobkyně vylákal [značka automobilu], ačkoliv už v době přebírání věděl, že jej chce užívat na neurčitou dobu, neplatit nájemné, neměl v úmyslu zapůjčené vozidlo vrátit. Vozidlo ani nevrátil, pouze jej odstavil v obci [obec], klíčky si ponechal pro svoji potřebu. Vozidlo bylo následně vypátráno 6. 2. 2020, policie přivolala žalobkyni, ta zjistila, že vozidlo je znečištěné, chybí v něm autobaterie, tedy je nepojízdné. Vozidlo převezla následně odtahová služba do provozovny žalobkyně. Část nároku, který je uplatňován, představuje dlužné nájemné za vozidlo [příjmení] [příjmení] za období od 12. 8. 2019 do 6. 2. 2020, tedy 179 denních sazeb po 250 Kč plus 21% DPH, celkem 54 147,50 Kč. Další část nároku představuje škoda způsobená na vozidle [příjmení] [příjmení], která je kalkulována cenou opravy. Vozidlo bylo třeba vyčistit, vyměnit zámky, neboť nebyly vráceny klíčky od vozidla, opatřit vozidlo autobaterií a provést nezbytné diagnostické a kódovací práce, což představovalo částku 19 352,50 Kč. Žalobkyni byla také vyúčtována pokuta 800 Kč za dopravní přestupek, který byl vozidlem [příjmení] [příjmení] spáchán v době, kdy jej měl žalovaný. Další část nároku představuje 4 477 Kč za opravu startéru vozidla [příjmení] [jméno]. Žalovaný byl právním zástupce žalobkyně dne 26. 5. 2022 vyzván k zaplacení částky 78 777 Kč, byl mu stanoven termín do 3. 6. 2022, žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval 3. Z předložených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti. Tvrzení o uzavření nájemní smlouvy pro vozidlo [příjmení] [příjmení] je prokazováno smlouvou o nájmu vozidla, která byla podepsána 12. 8. 2019, žalovaný jako nájemce byl identifikován adresou a číslem občanského průkazu. Předmětem nájmu bylo vozidlo [příjmení] [příjmení] [registrační značka], barvy šedá metalíza. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s nájemným ve výši 250 Kč denně bez DPH s tím, že DPH je účtována v sazbě 21%. Záloha podle smlouvy složena nebyla. Z trestního příkazu [název soudu] ze dne 28. 8. 2020 č. j. 1 T 96/22-116 bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1,3 tr. zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v době trvání dvanácti měsíců s odkladem na zkušební dobu 40 měsíců. Poškozená žalobkyně byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na občanskoprávní řízení. Skutek byl popsán tak, že žalovaný dne 12. 8. 2019 vylákal od žalobkyně [značka automobilu] [registrační značka] 37, uzavřel nájemní smlouvu s nájemným 250 Kč denně plus DPH, ačkoliv už v době přebírání vozidla věděl, že jej užívat chce po neurčitou dobu, aniž by platil nájemné, zároveň neměl ani v úmyslu zapůjčené vozidlo vrátit. Následně s poškozenou společností nekomunikoval, v listopadu 2019 auto odstavil. Dopisem ze dne 26. 5. 2022 byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení škody, která byla vyúčtována částkou 78 777 Kč, žalovaný byl vyzván k zaplacení do 3. července, podle dodejky si zásilku nepřevzal. K výši škody, která žalované společnosti vznikla, byly doloženy doklady, konkrétně faktura [číslo] vystavená [jméno] [příjmení] za odtah [značka automobilu], byla vyúčtována částka 2 229 Kč. Ohledně ceny autobaterie byl předložen interní doklad žalobkyně N200249, kdy byla vydána autobaterie pro vozidlo [příjmení] [příjmení] sedan za částku 1 611 Kč. Nový zámek byl dodán [právnická osoba] [webová adresa], jak vyplývá z faktury [číslo] z 11. 9. 2020 na částku 714 Kč. V souvislosti s opravou automobilu provedl autoservis [právnická osoba] diagnostické práce v částce 1 888 Kč, další diagnostika byla provedena přímo žalobkyní, což je dokumentováno opět pracovním výkazem. V částce pokuty bylo předloženo rozhodnutí Magistrátu města Plzně odboru správních činností ve formě příkazu ze dne 7. 9. 2020 č. j. [spisová značka]. K výši částky, která byla uplatňována za opravu osobního automobilu Alfa Romeo, byla předložena průvodka vozidla, ze které je zřejmé, že vozidlo bylo předáno k opravě 12. 8. 2019 žalovaným, kdy startér byl vyměněn za částku 1 542 Kč zakázkový list, následně byla provedena na základě objednávky ještě repase startéru starého, jak vyplývá ze zakázkového listu, kdy jsou uvedeny částky odpovídající žalobním tvrzením. Další důkazy prováděny nebyly. 4. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění. 5. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnosti ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo plnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 6. Podle § 2944 občanského zákoníku každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo jinak. 7. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci k dočasnému užívání věc a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli sjednané nájemné. 8. Z předložených důkazů soud uzavírá, že nároky žalobkyně lze právně posoudit z několika hledisek. 9. Prvotně se jedná o nenaplněné nároky z nájemní smlouvy, která byla uzavřena mezi stranami 12. 8. 2019. V rámci této smlouvy se žalovaný zavázal hradit za užívání vozidla [příjmení] [příjmení] denní nájemné 250 Kč a DPH 21%. Částka uplatněná žalobcem 54 147,50 Kč představuje dlužné nájemné za období od 12. 8. 2019 do 6. 2. 2020, kdy vozidlo bylo dáno zpět do dispozice žalobkyně. Nárok na zaplacení částky 54 147, 50 Kč je tedy dán jako nárok z dlužného nájemného. 10. Co se týká částek, které byly uplatněny v souvislosti s opravou vozidla [příjmení] [příjmení], je třeba posoudit jako nárok na náhradu újmy, která vznikla tím, že nájemce neužíval vozidlo řádně tak, jak má na mysli § 2325 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Žalobkyně doložila, že po převzetí automobilu tento vykazoval výrazné vady, které bylo třeba odstranit, ať už v podobě absence klíčů a výměny zámků, či v podobě absence autobaterie a následné nutné diagnostiky. Důvodný je také požadavek na zaplacení sankce, která byla uplatněna za dopravní přestupek, ovšem v době, kdy prokazatelně automobil měl v užívání žalovaný. 11. Co se pak týká nároku na zaplacení částky 4 477 Kč, zde se jedná o nezaplacenou cenu provedeného díla ve smyslu § 2586 občanského zákoníku. Žalobkyně uzavřela předáním automobilu a dojednáním předmětu opravy se žalovaným smlouvu o dílo, na základě které měla provést opravu startéru. Žalobkyně doložila, že se tak stalo, doložila také, že vyzvala žalovaného k převzetí automobilu. Protože tak neučinil a nezaplatil ani cenu za provedenou opravu, je mu k zaplacení uložena tato částka tímto rozsudkem. Důvodný je i nárok na zaplacení úroku z prodlení s odkazem na § 1970 občanského zákoníku, kdy tento je účtován od data následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění, tedy od 4. 6. 2022. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 17 914,50 Kč. Tato částka je tvořena dvěma úkony právní služby za 4 260 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby), jedním úkonem v poloviční sazbě za 2 130 Kč za jednoduchou předžalobní upomínku, dále pak třemi paušálními náhradami po 300 Kč a DPH 21%, vše v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů řízení je dále navyšována o soudní poplatek ve výši 3 939 Kč. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst