17 C 131/2023-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 397 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 39 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum] a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka 5 000 Kč. Splatnost úvěru byla původně do [datum], následně žalovaný využil svého práva prodloužit splatnost v souladu s článkem 5. 3. smlouvy, splatnost úvěru proto nastala dne [datum]. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě žalobkyni nevrátil, a to ani přes upomínky ze strany žalobkyně. Žalobkyně úhradu jistiny 5 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 1 240 Kč a smluvní pokuty ve výši 325 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu následujících poplatků dle čl. 7 4 smlouvy označené jako účelně vynaložené náklady. Poplatek ve výši 450 Kč za 1. zaslanou upomínku, poplatek ve výši 650 Kč za 2. zaslanou upomínku, poplatek ve výši 1 500 Kč za předání případu k inkasnímu řízení, poplatek ve výši 40 Kč za upomínací telefonát, 38 x poplatek ve výši 33 Kč za upomínací SMS a 38 x poplatek ve výši 31 Kč za upomínací email. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a žalobkyně dne [datum] podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč. Žalovaný se v ní zavázal vyplacené peníze vrátit do 30 dnů spolu úrokem ve výši 39 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 240 Kč [ulice] úrok při zohlednění poplatku za poskytnutí úvěru činil 336 %, RPSN uvedené ve smlouvě činí 1 916 %. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na www.cnb.cz v listopadu 2022 činila úroková sazba při spotřebě domácností a fixaci v rozmezí do jednoho roku průměrně 11,62 % ročně. Strany se v čl. 7 písm. a), b) smlouvy dohodly na poplatku ve výši 450 Kč za první upomínku a ve výši 650 Kč za druhou upomínku, v čl. 7 písm. c) smlouvy na poplatku ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s vymáháním inkasní agentury a v čl. 7.4 d), e), f) smlouvy na poplatcích ve výši 40 Kč za každý upomínací telefonát, 33 Kč za každou upomínací SMS a 31 Kč za každý upomínací email a v čl. 7 c) smlouvy na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je žalovaný v prodlení, maximálně do výš ½ jistiny úvěru. 4. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti, a to pokud jde o částku 5 000 Kč, představující dlužnou jistinu úvěru, protože žalobkyně a žalovaný neuzavřeli platně smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), jelikož smluvený úrok ve výši 336 % ročně (blíže ke srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod [číslo]) jako esenciální složka úvěrové smlouvy je ujednáním příčícím se dobrým mravům podle § 580 odst. 1 OZ, k němuž soud přihlíží podle § 588 OZ z úřední povinnosti. Bez platnosti takového ujednání o odměně za poskytnutí peněz nemůže být platná ani samotná smlouva o úvěru ve smyslu § 576 OZ a contrario. 5. Strany si ve smlouvě sice dohodly úrok ve výši 39 % ročně, nicméně žalovaný byl zavázán ve smlouvě poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 240 Kč. Ke generování zisku u úvěru slouží cena peněz, tedy smluvený úrok. V odůvodněných případech lze nad rámec úroku dohodnout i další platby za poskytnutí plnění spojená s úvěrem, u nichž již není spravedlivé, aby byla hrazena výlučně ze smluveného úroku. V posuzovaném případě však kromě výslovně vyjádřeného úroku je součástí ceny úvěru i další úplata, aniž by dohoda o tomto plnění vedle úroku byla ve smlouvě nějak zdůvodněna. Neodůvodněné řetězení poplatků vedle smluveného úroku se soudu jeví jako snaha o zastření skutečné ceny poskytnutých peněz a umělé navyšování reálného úroku, který tak není 39 % ročně, jak deklaruje smlouva, ale ve skutečnosti odpovídá 336 % ročně, což by odpovídalo téměř devětadvaceti násobku průměrných sazeb korunových úvěrů uzavíraných v téže době. 6. Jelikož smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla soudem shledána jako neplatná, nedostalo se žalovanému poskytnutého plnění 5 000 Kč z titulu smlouvy, ale bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ, které je povinen v souladu s § 2991 odst. 1 OZ žalobkyni vydat společně s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Byť byla uzavřená smlouva neplatná, bylo z ní zřejmé, do kdy má žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Nebylo tak zapotřebí další výzvy k vyvolání splatnosti poskytnutého bezdůvodného obohacení, jelikož okamžik, do kdy má žalovaný peníze vrátit, mu byl znám již od jejich poskytnutí. Lhůta k plnění činí dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 3 dny. 7. Vzhledem k neplatnosti smlouvy nevznikly žalobkyni ze smlouvy ani nároky na smluvní plnění v podobě požadovaného úroku ve výši 39 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku (označeného jako poplatek) ve výši 1 240 Kč, smluvní pokuty označené jako poplatky za upomínky a předání případu k inkasnímu řízení v celkové výši 5 072 Kč, smluvní pokuty ve výši 325 Kč, a proto byla žaloba ohledně těchto nároků zamítnuta výrokem II. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož neúspěch žalobkyně byl vyšší než její úspěch a žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly. 9. Soudní poplatek v tomto řízení vypočtený z částky 10 397 Kč (jistina 5 000 Kč, smluvní pokuta 5 397 Kč) činí 800 Kč, ačkoliv byl soudní poplatek žalobkyní zaplacen ve správné výši 800 Kč, rozhodnutím soudu byl žalobkyni vrácen přeplatek soudního poplatku ve výši 400 Kč, jelikož soud nesprávně vyhodnotil částku, která podléhá zpoplatnění jako nižší než 10 000 Kč, proto soud opětovně doměřil žalobkyni jeho úhradu ve výši 400 Kč.