17 C 278/2022-61 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 837,27 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou 19 017 Kč, představující součet úroků ve výši 29 % ročně částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Uvedenou částku se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách. Žalovaný však uhradil pouze 4 150 Kč. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dlužné částky ve výši 49 837,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 206,26 Kč, smluveného úroku 29 % z jistiny 18 966,94 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné žalované jistiny od stejného data. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu listiny byly řádně doručeny. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], dne [datum] uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 22 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 684 Kč a zaplatit tak kromě jistiny 19 017 Kč, z čehož úrok měl činit 3 935 Kč, částka zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8 596 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na www.cnb.cz v říjnu 2019 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 8,41 % ročně. 4. Z úřední činnosti je soudu známo (sp. zn. 17 C 302/2020), že osoba uzavírající smlouvy a provádějící inkasa splátek pro společnost [právnická osoba] zpravidla nebyla jejím zaměstnancem, podnikala na vlastní živnostenský list, náklady na dopravu a telefony si hradila sama, její odměna za výběr inkasa činila 5 % z realizovaného výběru a za uzavření smlouvy s novým klientem obdržela odměnu 500 Kč a za každou další smlouvu s týmž klientem dostala odměnu 200 Kč. 5. Jak bylo zjištěno ze smluv o zápůjčce a smluvních podmínek, dohoda o odměně za zpracování a doručení v částce 8 596 Kč neměla žádný specifický obsah. Obsahem ujednání o poplatku za komfortní splácení ve výši 6 486 Kč, tedy 29,48 % z celkové výše půjčky, byla povinnost žalovaného zaplatit za možnost inkasa splátek v místě svého bydliště. Úrok, který byl sice sjednán v sazbě 29 % ročně, je úrokem řádným, nicméně dalším zasmluvněním poplatků, došlo k zastření cílů původního poskytovatele zápůjčky generovat různými poplatky další zisk. Ke generování zisku má být primárně určen úrok a pouze u tak specifických a individuálních obchodů, kde pouhý úrok by ke krytí nákladů nemohl nepostačit, je zapotřebí individualizovat takový obchod od ostatních smluveným poplatkem. Je žádoucí, aby vedle sjednaného úroku bylo možné ujednat i konkrétní poplatek, nicméně smluvená výše takového poplatku musí být přiměřená skutečným nákladům, které se smluvenou službou vzniknou. Poskytovatelé zápůjček či úvěrů mají vždy výdaje s administrativní činností, nicméně taková činnost by měla být buďto kryta ze smluveného úroku, nebo by měl být poplatek za specifickou administrativní činnost dostatečně konkretizován, aby bylo zřejmé, jak je daný obchod odlišen od běžných obchodů daného typu, kde ke krytí nákladů na administrativní činnost postačí sjednaný úrok. Pokud jde o inkasní poplatek, zcela jistě se jedná o poplatek za takovou činnost, kterou již nelze hradit ze smluveného úroku, nicméně pouze za situace, kdy náklady poskytovatele zápůjčky či úvěru v souvislosti s takto smluvenou službou jsou přiměřené k výši poplatku za ni. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. 7. Podle § 576 OZ týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 8. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to, pokud jde o částku 17 850 Kč, kterou tvoří nevrácená jistina. Smlouva o zápůjčce mezi žalovaným a společností [právnická osoba] totiž nebyla uzavřena platně, a žalobkyni tak náleží pouze bezdůvodné obohacení, kterého se žalovanému v podobě obdrženého a nevráceného plnění dostalo, a to ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ. Jelikož žalovaný obdržel částku 22 000 Kč, a to bez právního důvodu, neboť uzavřená smlouva byla neplatná, je povinen žalobkyni, které byla platně pohledávka postoupena, uhradit nesplacenou část jistiny, tedy částku 17 850 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, jelikož bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, a lhůta k vrácení peněž skončila před [datum], pročež byla žalobkyně úspěšná i s nárokem na zaplacení úroku z prodlení z přiznané jistiny. Soud nevyhověl nároku žalobkyně v části úroku z prodlení, které požadovala v kapitalizované formě před prodlením žalovaného. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. Jelikož neúspěch žalobkyně převyšoval její úspěch, bylo o nákladech rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly.