18 C 98/2023-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutím, kterým by tím byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 11 345,35 Kč z příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], žalované. Nárok žalobkyně dle podané žaloby sestává jednak z jistiny úvěru ve výši 9 688,60 Kč, dále smluvní pokuty ve výši celkem 1 656,75 Kč, smluvně ujednaného úroku a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalobkyně byla soudem vyzvána přípisem ze dne [datum], aby doložila soudu listiny prokazující ověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu § 86, z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v reakci na tento přípis vzala podanou žalobu částečně zpět, a to v částce 1 656,75 Kč coby smluvní pokuty a dále v rozsahu smluvního úroku kapitalizovaného v částce 8 694,26 Kč. Zároveň sdělila žalobkyně soudu, že důkazy prokazující jím posuzování úvěruschopnosti žalovaného, k dispozici nemá. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 4. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci. 5. Právní předchůdce žalobkyně jí postoupil svou pohledávku za žalovaným rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne [datum]. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalované doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. 6. Podle § 86, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87, z.č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. V posuzovaném případě nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost prověření úvěruschopnosti žalovaného podle § 86, z.č. 257/2016 Sb., a žalobkyně tyto skutečnosti ani jak prokázat neměla, což vyplývá z částečného zpětvzetí žaloby. Zároveň bylo prokázáno, čerpání spotřebitelského úvěru žalovaným výpisy z účtu právního předchůdce žalobkyně ve výši 12 000 Kč. Soud tedy dospěl na základě provedených listinných důkazů k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně § 2991 a n. občanského zákoníku. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, přičemž bylo prokázáno, že z jistiny bezdůvodného obohacení zbývá uhradit částku 9 688,60 Kč. 8. Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den [datum], což byl prvý den následující po dni stanoveném jako datum splatnosti ve výzvě žalobkyně ze dne [datum], což byla jediná prokazatelně žalované doručená výzva k plnění. Částka 533,34 Kč uplatněná v podané žalobě jako samostatný nárok, ve skutečnosti část příslušenství pohledávky za prodlení od [datum] do [datum] tak nebyla přiznána, protože v tomto období žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení nebyla. 9. S ohledem na shora uvedené tak soud výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko ohledně nesplacené části jistiny úvěru coby bezdůvodného obohacení v částce 9 688,60 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 10. V části, ve které byla žaloba vzata zpět, tedy pro zaplacení částky 1 656,75 Kč z titulu smluvní pokuty a částky 8 694,26 Kč z titulu smluvního úroku, celkem ve výši 10 351,01 Kč, soud řízení zastavil podle § 96 odst. 2, o.s.ř., neboť v této části vzal žalobce žalobu zpět. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., ve spojení s § 142 odst. 3, o.s.ř. kdy žalobkyně byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části jistiny uplatněného nároku a má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonů právní služby po 300 Kč (tj. 900 Kč) dle § 14b ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 2 252 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.