25 C 32/2023-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 290 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky od 17. 4. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 12. 11. 2021 úvěr ve výši 1 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. 3. 2022. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala, poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Vedle nesplacené jistiny žalobkyně požadovala i úrok v částce 290 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná vybrala dle vlastní volby dostupné parametry (výši požadovaného úvěru a termín splatnosti). Poté se seznámila s veškerými poplatky a úroky a vyplnila registrační formulář. Následně byla seznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními vyplývající z uzavření smlouvy, čímž učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči prvotnímu věřiteli. Zároveň potvrdila, že si přečetla návrh smlouvy i její obsah. Jako variabilní symbol bylo dohodnuto č. smlouvy, čímž byly identifikovány veškeré vzájemné platby mezi stranami. Žalovaná doplnila zbývající údaje (mj. č. OP, název bankovní instituce a trvalé bydliště). Shora uvedenými kroky žalovaná uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě toho jí původní věřitel vyplatil dne 13. 2. 2022 převodem z bankovního účtu sjednanou částku, a to na účet žalované č. [bankovní účet] Ani přes upomínky žalovaná dlužnou částku žalobkyni, na níž přešla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 mezi původním věřitelem a žalobkyní, o čemž byla žalovaná informována, neuhradila. Žalobkyně dodala, že pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požádala, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jejího pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil a nežádal odročení tohoto jednání, žalovaná se neomluvila, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru, k jejímuž uzavření mělo dojít dne 13. 2. 2022 mezi žalovanou a společností [právnická osoba] Jejím obsahem bylo poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč, jež měl být splacen spolu s úrokem ve výši 290 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, tj. do 16. 3. 2022 RPSN činila 2115,7 %, úroková sazba 352,83 % ročně. V případě prodlení vznikal úvěrovanému nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále na poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku v částce 50 Kč (nejvýše 3 zpoplatněné upomínky), čímž nebylo dotčeno právo na náhradu škody a sjednané úroky včetně úroku z prodlení. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalované ani původního věřitele (zmíněná smlouva o úvěru). Z výpisu z účtu žalobkyně, vedeného u [právnická osoba] vyplývá, že 14. 2. 2022 byla poukázána na č. účtu [bankovní účet] částka 1 000 Kč s označením„ půjčka od [webová adresa] [číslo],“, přičemž dne 4. 10. 2018 byla z tohoto účtu zaplacena žalobkyni částka 0,11 Kč s označením„ [celé jméno žalované]“. Soud dotazem u [právnická osoba] ověřil, že majitelem a jediným disponentem tohoto účtu je žalovaná, dne 14. 2. 2022 na tento účet byla od žalobkyně zaplacena částka 1 000 Kč (označené výpisy z účtu včetně zprávy [právnická osoba] z 9. 5. 2023). Věřitelem pohledávky za žalovanou se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021 žalobkyně (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 14. 9. 2022 (dopis původního věřitele z uvedeného dne). Tomu předcházela výzva k okamžité úhradě dluhu učiněná původním věřitelem v dopise ze dne 16. 4. 2022. Žalovaná byla dále vyzvána k úhradě dluhu i prostřednictvím zástupce žalobkyně (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 9. 2022 včetně podacího lístku). 4. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 5. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobkyni, aby prokázala, že jí tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena tak, aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 o.z. vznikl. K této smlouvě nebyly připojeny podpisy žalované, nebylo možné ověřit, zda měla žalovaná vůli být touto smlouvou vázána, zda k ní v tomto znění přistoupila. Žalobkyně k prokázání této skutečnosti neoznačila žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by jí bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnila. Žalobkyně přitom řádně tvrdila, že smlouva byla uzavřena distančně, avšak svá tvrzení nikterak neprokázala. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšná. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Pokud se týká platby 0,11 Kč, kterou uskutečnila žalovaná dne 4. 10. 2018 ze svého účtu na účet žalobkyně, k tomu je třeba předeslat, že tato bankovní transakce byla učiněna více než 3 roky před uzavřením výše specifikované smlouvy o úvěru. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalované zaslal na její účet celkem částku 1 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. o.z. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] ve spojení s potvrzením této banky, z něhož soud ověřil, že majitelem účtu je žalovaná. Soud proto s přihlédnutím k § 2991 odst. 1 o.z. uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobkyni částku 1 000 Kč, o níž se bez spravedlivého důvodu obohatila, neboť pohledávka za žalovanou platně přešla v souladu s § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni (výrok I.). Žalobkyně má rovněž právo na přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaná nevydala, oč se bezdůvodně obohatila. Soud zde však nevycházel s ohledem na neplatnost smlouvy z dohodnutého termínu splatnosti, nýbrž z výzvy, kterou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva je datována dnem 16. 4. 2022. V této výzvě je určeno, aby žalovaná dlužnou částku zaplatila ihned. Soud k tomuto datu připočetl v souladu s ust. § 573 o.z. lhůtu tří dnů pro doručení písemnosti, splatnost tak nastávala dne 19. 4. 2022 a ode dne 20. 4. 2022 je žalovaná v prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o úroku, rovněž ani ujednání o smluvní pokutě a dalších poplatcích. Ovšem i za situace, že by žalobkyně řádně prokázala řádné uzavření smlouvy mezi účastníky distančním způsobem, soud by z úřední povinnosti musel zkoumat, zda smlouva byla uzavřena platně a není v rozporu především s kogentními ustanovením občanského zákoníku. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o.z.). Soud nepřehlédl, že zápůjční úroková sazba činila 352,83 % ročně (RPSN 2115,7 %), což výrazným způsobem převyšuje běžnou úrokovou míru, vycházející z časových řad [příjmení], jež na svých stránkách zveřejňuje ČNB. Soud proto zamítl žalobu co do požadovaného úroku z prodlení, který vycházel z nesprávně určeného počátku prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., § 146 odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobkyně spočíval v 77,5 % (neúspěch 22,5 %), proto má s přihlédnutím k § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 55 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za z