25 C 37/2023-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně, jež je insolvenční správkyní společnosti [právnická osoba], se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 529 975,82 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 1 527 475,82 Kč za období od 26. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 2,49 % ročně z částky 1 545 124,90 Kč za období od 21. 5. 29021 do 4. 6. 2021 a dále s úrokem ve výši 2,49 % ročně z částky 1 527 475,82 Kč za období od 5. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 6. 11. 2007 úvěrovou smlouvu, jejíž nedílnou součást tvořily úvěrové podmínky, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut hypoteční úvěr ve výši 2 173 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelné měsíční splátce ve výši 9 175 Kč, přičemž v jednotlivých splátkách byl zahrnut i sjednaný úrok ve výši 2,49 % ročně. Splatnost byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci, první splátka byla splatná dne 20. 8. 2008. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 2 173 000 Kč, a to dne 29. 11. 2007 ve výši 1 061 170 Kč, dne 31. 1. 2008 ve výši 667 758 Kč a dne 14. 7. 2008 ve výši 444 072 Kč, přičemž na poskytnutý úvěr celkem uhradil částku 645 524,18 Kč. Protože žalovaný porušil svůj závazek a nehradil řádně a včas poskytnutý hypoteční úvěr, využila společnost [právnická osoba] svého smluvního oprávnění a zesplatnila zůstatek úvěru ke dni 25. 1. 2022 a žalovaného vyzvala ke splacení celého zůstatku úvěru. Ke dni sepsání žaloby žalovaný dluží částku 1 529 975,82 Kč, jež sestává z neuhrazené jistiny ve výši 1 527 475,82 Kč, a poplatků ve výši 2 500 Kč, které jsou tvořeny poplatkem za zesplatnění úvěru ve výši 1 000 Kč a poplatky za 3 písemné upomínky po 500 Kč, tj. celkem ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel ČR. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud z listinných důkazů zjistil skutečnosti, které korespondují s tvrzeními žalobkyně. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 6. 11. 2007 smlouvu o hypotečním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut hypoteční úvěr ve výši 2 173 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem výši 5,10 % ročně v 360 měsíčních splátkách po 11 893 Kč. Zároveň se strany dohodly i na poplatku za zpracování úvěru ve výši 8 149 Kč. Splatnost byla dohodnuta vždy 20. den v běžném kalendářním měsíci, počínaje dnem 20. 8. 2008. Nedílnou součást smlouvy tvořily úvěrové podmínky banky, s nimiž se žalovaný dle svého potvrzení seznámil, převzal je a prohlásil, že jsou mu všechna ustanovení srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a projevil souhlas být těmito podmínkami vázán (citovaná smlouva). Na základě dopisu ze dne 3. 8. 2018 došlo ke změně úrokové sazby, která nadále činila 2,49 % ročně, přičemž nová výše měsíčních splátek činila 9 175 Kč. Z bodu 5.3 sazebníku poplatků soud zjistil, že strany se dohodly na úhradě poplatku za upomínku ve výši 500 Kč a poplatku za zesplatnění úvěru ve výši 1 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud dále zjistil, že žalovaný dne 29. 11. 2007 čerpal částku 1 061 830 Kč, dne 31. 1. 2008 částku 667 758 Kč a dne 14. 7. 2008 částku 521 129 Kč. Žalovaný se zavázal vedle poskytnuté jistiny zaplatit i sjednané poplatky, případně smluvní pokuty, pokud by došlo k porušení jeho povinností. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou řádných splátek, byla dopisem ze dne 10. 1. 2022 nesplacená část úvěru prohlášena za splatnou, a to ke dni 25. 1. 2022. Žalovaný dlužil na jistině dluhu částku 1 527 475,82 Kč a na poplatcích částku 2 500 Kč. Dopisy ze dne 29. 7. 2021, 30. 8. 2021 a 4. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení zůstatku úvěru (zmíněné dopisy). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil. 4. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy, mimo jiné ze smlouvy o úvěru (§ 497), a ze smlouvy o běžném účtu (§ 708). 5. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, kterou soud posoudil dle ust. § 497 obchodního zákoníku ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“). [právnická osoba] svoji povinnost ze smlouvy řádně splnila, když žalovanému poskytla peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaný však svoji povinnost ze smlouvy porušil, když poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel, čímž se dostal do prodlení. V řízení má soud za prokázané, že žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, v důsledku čehož byl v souladu se smluvními podmínkami vyzván ke splacení celého zůstatku úvěru dopisem ze dne 10. 1. 2022. Žalovaný se zavázal vedle poskytnuté jistiny zaplatit i sjednané poplatky, případně smluvní pokuty, pokud by došlo k porušení jeho povinností. Ujednání o smluvní pokutě soud posoudil s přihlédnutím k § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 jako platné ujednání. Soud pod smluvní pokutu podřadil poplatek za zesplatnění úvěru i dohodnuté poplatky za upomínky, neboť z výše těchto poplatků vyplývá, že nejde o skutečně vynaložené náklady, nýbrž o sankční ujednání pro případ včasného neplnění závazků žalovaného. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o.z. právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejich výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (§ 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 1 529 975,82 Kč, sestávající z jistiny ve výši 1 527 475,82 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč. Soud proto žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako běžnou třídenní. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. a s § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří paušální náhrada nákladů řízení za 2 úkony (sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem ve výši 600 Kč Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžná třídenní. 8. Výrok III. je opřen o § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle něhož, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně, jakožto insolvenční správce, je dle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích od placení soudního poplatku osvobozena. Soud proto povinnost k zaplacení soudního poplatku uložil žalovanému, a to v souladu s položkou 1 bodem 1. písm. b) Sazebníku poplatků v částce 76 499 Kč, přičemž lhůtu k plnění určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžnou třídenní.