28 C 209/2023-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 18. 5. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 20 381,78Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 6. 8. 2020 smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal tuto jistinu původnímu věřiteli vrátit spolu s částkou 5 611 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 18,84% ročně a dále částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 548 Kč. To vše se zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 398 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena dne 5. 8. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně uvedla, že žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 3 580 Kč, po postoupení pohledávky již neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení dlužné jistiny ve výši 9 706,42Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 521,54Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 086,31Kč, úroku ve výši 18,84% ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet, přičemž žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, přičemž následně byly zaznamenány do zákaznické karty. V zákaznické kartě byly uvedeny doklady, které byly ověřeny, mezi které patří pracovní smlouva, výplatní pásky za tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. 2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 4. 3. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku 5 974 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29,55% ročně, částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 571 Kč. To vše se zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 482 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2021. Žalovaný však splátky a včas nehradil, přičemž od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2022, na základě které byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován, uhradil toliko částku 9 312 Kč. Následně už neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení dlužné jistiny ve výši 10 675,36Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 814,91Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 194,75Kč, úroku ve výši 29,55% ročně z dlužné jistiny ve výši 10 675,36Kč, jdoucím od 15. 2. 2022 do zaplacení, a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny jdoucím od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně i v tomto případě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného stejným způsobem jako u smlouvy ze dne 6. 8. 2020. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 5. Z předložených listin má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] a žalovaný podepsali dne 6. 8. 2020 listinu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal za spotřebitelský úvěr uhradit poplatek ve výši 9 659 Kč sestávající se z úroku ve výši 5 611 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 548 Kč s tím, že částka za komfortní splácení činí 1 140 Kč a částka za flexibilní splácení 1 408 Kč. Ze smlouvy není zřejmé, zda si žalovaný doplňkové služby zvolil či nikoliv, kdy ve smlouvě není zatržená ani jedna z možností. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit tak činila 20 659 Kč s tím, že úroková sazba byla stanovena ve výši 88%, kdy žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit formou 52 týdenních splátek ve výši 398 Kč, RPSN byla stanovena ve výši 192,55%. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný ke svým příjmům uvedl, že je zaměstnán jako operátor s čistým měsíčním příjmem 11 379 Kč, kdy další čistý příjem do domácnosti, blíže neoznačený, byl uveden ve výši 10 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného pak byly stanoveny na částku 4 500 Kč. V oddíle ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pracovní smlouva. Z přehledu plateb vyplynulo tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím těchto peněžních prostředků uhradil celkem částku 3 580 Kč, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Aktivní věcná legitimace žalobkyně pak byla zjištěna ze smlouvy o postoupení pohledávek, i oznámení o postoupení pohledávek. Soud dále zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění předžalobní upomínkou. 6. Soud dále z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 3. 2020 zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s tímto se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně taktéž částku 10 045 Kč představující úrok ve výši 5 974 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 2 571 Kč s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 651 Kč a částka za flexibilní splácení činí 1 920 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku 25 045 Kč uhradit formou pravidelných 52týdenních splátek ve výši 482 Kč, přičemž úroková sazba byla stanovena ve výši 70,4% a RPSN bylo ve výši 134,69%. Ze zákaznické karty k této smlouvě soud zjistil, že žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 20 278 Kč, další měsíční příjem uvedl ve výši 10 700 Kč, který nebyl blíže určen s tím, že odhadované měsíční výdaje byly uvedeny v částce 8 000 Kč. V oddíle ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pracovní smlouva a dva výpisy z bankovního účtu za období leden, únor 2020. Z přehledu plateb má soud za prokázané tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím těchto peněžních prostředků uhradil toliko částku 9 312 Kč, kdy žalovaný netvrdil a tudíž ani neprokazoval opak. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla zjištěna ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně oznámení o postoupení pohledávky. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 7. Podle ust. § 86 odst. 1,2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o