36 C 35/2023-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem domu [adresa] na adrese v [obec], [ulice a číslo]. Dne 7. 4. 2017 uzavřel žalobce se žalovanou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] umístěný ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 3. 2018 s možností automatické prolongace o 6 měsíců, pokud žalobce neoznámí žalované ve lhůtě 30 dnů před dnem ukončení nájmu, že trvá na ukončení nájmu. K ukončení nájmu bytu došlo dohodou ke dni 31. 3. 2020, byt byl předán žalobci nevyklizený až dne 27. 5. 2020. Žalobce se domáhá touto žalobou zaplacení částky 16 956 Kč odpovídající nedoplatku na službách za rok 2020 (období od 1. 1. 2020 do 27. 5. 2020) ve výši 28 806,24 Kč, od kterého žalobce odečetl žalovanou uhrazené zálohy na služby ve výši 11 850 Kč, tudíž k zaplacení zůstává částka 16 956 Kč (28 806,24 – 11 850 Kč = 16 956,24 Kč) který byl splatný dne 31. 8. 2021. Žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu zástupce žalobce. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobce ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud tedy jejich souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z žalobcem předložených důkazů bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem nemovitosti popsané v bodě 1 tohoto rozsudku (výpis z [list vlastnictví]). Z nájemní smlouvy ze dne 7. 4. 2017 č. [rok] [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná se na základě této smlouvy stala nájemcem bytu [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží budovy v [obec], ulice [ulice a číslo] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností prolongace o 6 měsíců popsané v bodě 1 tohoto rozsudku. Strany si současně ujednaly nájemné. Výše záloh na služby a počet členů domácnosti žalované vyplývá z evidenčního listu na č. l. 11 spisu. Dohodou o skončení nájmu bytu ze dne 30. 3. 2020 strany k datu 31. 3. 2020 ukončily nájemní vztah založený shora specifikovanou nájemní smlouvou, byt byl však dle předávacího protokolu na č. l. 15-16 spisu předán žalobci nevyklizený až 27. 5. 2020, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalobce rozúčtováním služeb za období od 1. 1. 2020 do května 2020 rozúčtoval žalované za služby spojené s užíváním bytu částku ve výši 28 806,24 Kč poníženou o přijaté zálohy ve výši 11 850 Kč nedoplatkem v žalované výši 16 956 Kč splatným do 31. 8. 2021. Vyúčtování zaslal žalované na adresu [adresa žalované], kterou žalovaná uvedla v protokolu o předání bytu dne 27. 5. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 9. 2. 2022 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužného vyúčtování služeb. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci byt k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2251 odst. 1 věta druhá o. z. společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby. 7. Podle § 1180 odst. 1 o. z. platí, že nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. 8. Podle § 1181 odst. 1 o. z. platí, že vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 9. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že službami jsou zejména dodávky tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. 10. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 11. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 12. Soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení konstatuje, že nárok žalobce je zcela důvodný, a proto bylo žalobě vyhověno. Žalobce doložil, že mezi stranami byla platně uzavřena nájemní smlouva, na základě které se žalovaná zavázala platit žalobci nájemné a zálohy na služby. V řízení bylo spolehlivě zjištěno, že k zániku nájmu došlo z důvodu dohody stran dnem 31. 3. 2020, avšak žalovaná předala žalobci byt až dne 27. 5. 2020, z čehož soud dovozuje, že žalovaná tedy v období od 1. 1. 2020 do 27. 5. 2020 užívala byt a odebírala služby. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020 (respektive za období od 1/ 2020 – 5/ 2020) byla osvědčena výše požadovaných doplatků za služby po zohlednění žalovanou zaplacených záloh. Žalované byla tudíž uložena povinnost uhradit žalobkyni důvodně požadovanou částku ve výši 16 956 Kč. Splatnost vyúčtování nedoplatku na službách (§ 1180, § 1181 občanského zákoníku ve spojení s § 7 zákona č. 67/2013 Sb.), pak vyplývá z vyúčtování služeb, které žalobce řádně doručoval žalované na jí uvedenou korespondenční adresu. Žalovaná však své povinnosti z nájemní smlouvy řádně a včas nesplnila, na svou obranu v tomto řízení ničeho neuvedla, pročež soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Úrok z prodlení je stanoven od 1. září následujícího roku, za který je vyúčtování provedeno. Žalobcem požadovaná výše úroků neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Výrokem II. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, má proto právo dle § 142 a § 142a o.s.ř. na plnou náhradu nákladů řízení. Soud žalobci však přiznal, co se týče náhrady nákladů řízení pouze částku odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a 2 úkonům po 100 Kč za každý úkon (podání návrhu ve věci samé a výzvy k plnění – předžalobní upomínky) ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť nebylo důvodu přiznat žalobci náhradu nákladů za právní zastoupení, když statutární města jsou dostatečně materiálně a personálně vybavena, aby byla schopna hájit svá práva i bez zastoupení advokátem. Soud podotýká, že i [územní celek] má svůj odbor právní a legislativní. V daném případě nebyl prokázán opak, proto náklady statutárního města na zastoupení advokátem soud neshledal jako náklady účelně vynaložené a s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 2077/14, které následně odkazuje i na nálezy I. ÚS 2929/07, I. ÚS 1452/09 a IV. ÚS 1087/09, včetně III. ÚS 2984/09, pak náklady řízení za právní zastoupení advokátem nepřiznal. Lhůta k plnění byla stanovena taktéž v daném případě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění pak k rukám zástupce žalobce dle § 149 o.s.ř. 14. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinností třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.