39 C 201/2018-536 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 29. 6. 2018 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo odčinit majetkovou újmu způsobenou na zdi v jeho vlastnictví, která je zhotovena na pozemku p. [číslo] při hranici s pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [část obce], a to uvedením v předešlý stav. Žalobce navrhl, aby žalovanému bylo uloženo stávající násyp na jeho pozemcích odstranit, rozebrat poškozenou část zdi a opětovně tuto část zhotovit z tzv. betonových tvarovek - ztraceného bednění. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla v roce 2013 a 2014 vlastníkem pozemků, které sousedí s pozemkem žalobce. Na těchto pozemcích byla provedena stavba čtyř domů a pozemky se stavbami byly prodány třetím osobám. Žalobce na hranici pozemku [parcelní číslo] v roce 2003 postavil zeď za účelem odstínění svých nemovitostí od pozemků sousedních. Žalovaná provedla na svých pozemcích zemní úpravy takové, že pozemky p. [číslo] byly zarovnány až na úroveň vrcholu předmětné zdi, která je vyhotovena do výšky 175 cm. Žalovaná pak na uvedené pozemky umístila v průběhu výstavby domů také mobilní silo na beton, umístila zde i svody dešťové vody. Na zdi žalobce se v červenci 2015 začalo projevovat poškození, zeď v několika místech praskla a směrem ke stavbě rodinného domu se vyboulila. Žalobce vyzval žalovanou k součinnosti při odstraňování škody, následně ji dne 7. 11. 2017 vyzval k náhradě škody. K mimosoudnímu vyřešení věci však nedošlo. Žalobce odkázal na ustanovení § [číslo] občanského za s tím, že škoda mu byla způsobena provozní činností žalované, dále pak na § 2926 občanského zákoníku o škodě způsobené při držbě vlastní nemovité věci. 2. V doplnění žaloby ze dne 10. 6. 2019 žalobce doplnil, že poškození zdi si poprvé všiml v srpnu 2015, pořídil fotografie. Po konzultaci s [celé jméno svědka] (projektant) umístil do zdi sádrové terče, aby bylo možné zjistit, zda se poškození zhoršuje, tyto jsou zachyceny na fotografiích z listopadu 2015. Bylo zjištěno, že se praskliny zvětšily, proto v srpnu 2016 žalobce kontaktoval zaměstnance žalované, v listopadu pak zaslal oficiální výzvu k náhradě škody. K charakteru zdi žalobce, doplnil, že tato byla vybudována z betonových tvarovek, základový pás je v hloubce 200 mm pod úrovní terénu. [příjmení] není provedena podle projektové dokumentace, výztužné pilíře nejsou provedeny v rozestupech 300 až 400 cm, ale nachází se v rozestupech větších. Základový pás nebyl zahlouben do navrhované hloubky 90 cm z toho důvodu, že pod pozemkem je pískovcová skála. Zeď nebyla zamýšlená jako zeď opěrná, byla vyhotovena pouze za účelem fyzického oddělení pozemků, což je uvedeno i v průvodní zprávě k projektové dokumentaci, která byla podkladem pro žádost žalobce o udělení územního souhlasu se zhotovením oplocení. Jedná se tedy o rozhradu ve smyslu § 1024 občanského zákoníku O této skutečnosti žalovaná věděla, přesto provedla takové terénní úpravy, které charakteru zdi neodpovídají. Neposoudila si možné přetížení stávající konstrukce zídky a sama neučinila žádná opatření k zajištění opory vlastních pozemků. Žalobce popřel, že by uzavíral jakoukoliv dohodu o navezení zeminy ke své zídce (tvrzení žalované), popsal také charakter poškození ze zdi a jeho vývoj. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, navrhla zamítnutí žaloby. Nemá za to, že by způsobila žalobci jakoukoliv škodu, neboť zeď je poškozena pouze v důsledku vadného provedení ze strany žalobce, ten jí nepřizpůsobil stavebně technicky dané situaci. 4. V průběhu řízení navrhl žalobce, aby bylo rozhodnuto tak, že nebude-li možné zeď uvést do původního stavu, aby bylo žalované společnosti uloženo uhradit újmu ve výši 700 000 Kč, což je částka, která odpovídá zjištění osloveného odborníka. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 16. 2. 2021 č. j. 39 C 201/2018-356 v podobě eventuálního petitu. V mezidobí (v době po vynesení mezitímního rozsudku a dalším jednáním po vrácení věci dovolacím soudem), konkrétně 21. 12. 2021 požádal žalobce o připuštění změny žaloby s odkazem na nově zjištěné skutečnosti, resp. na nově předložené posouzení nákladů, které budou spojeny s výstavbou nové zdi a odvrácení negativního stavu. Odkázal na původní nacenění, které nechal provést 13. 1. 2021, a na jeho aktualizaci. Původní nacenění oprav činilo 567 921,70 Kč včetně DPH, žalobce tedy si ponechal určitou rezervu a minimální částku a k zaplacení požadoval 700 000 Kč. Nicméně v důsledku běžného navýšení ceny stavebních materiálů a prací projektant ve svém doplnění z 20. 12. 2021 uvedl, že částka nutná pro výstavbu se dostala na částku 627 947,48 Kč, částka za zpracování projektové dokumentace a práce spojené se stavebním řízením činí 98 000 Kč, žalobce tedy požaduje 750 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení pro případ, že by bylo zjištěno, že nemovitosti nelze uvést do původního stavu, resp. zeď nelze uvést do původního stavu. O připuštění změny žaloby bylo rozhodnuto usnesením při jednání dne 30. 5. 2023 5. Dne 25. 3. 2021 vynesl soud mezitímní rozsudek pod č. j. 39 C 201/2018-365, kterým rozhodl, že nárok žalobce na náhradu újmy způsobené žalovanou na zdi ve vlastnictví žalobce zhotovené na pozemku parc. [číslo] při samé hranici pozemku s pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], [územní celek], je v celém rozsahu dán. Pro stručnost soud odkazuje na odůvodnění mezitímního rozsudku. Soud rekapituluje, že prvotně neshledal důvodnou námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná s tím závěrem, že subjektivní promlčecí doba počala plynout nejdříve na jaře 2016, kdy bylo možné objektivně pozorovat změny na zdi. Protože žaloba byla podána 29. 6. 2018, lhůta pro podání žaloby a případnou náhradu újmy byla zachována. Dále soud konstatoval, že zjistil poškození zdi a z provedených důkazů uzavřel i to, že za vzniklou škodu odpovídá žalovaná, neboť svojí provozní činností vyvolala negativní následek na majetku žalobce. Stěžejním důkazem byl zejména znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], která se jednoznačně vyjádřila k důvodům, pro které dochází k prasklinám ve zdi. Soud odmítl obranu žalované, která uvedla, že důvodem pro vady na zdi je to, že nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací, je nevhodně založena. Žalovaná ovšem bez dalšího, aniž se seznámila s parametry zdi a i s jejím účelem, navezla k ní tolik zeminy, že došlo k poškození zdi. Soud tedy v rámci mezitímního rozsudku uzavřel, že má za splněné všechny podmínky nutné pro úspěšnost nároku žalobce na náhradu újmy – bylo prokázáno, že na majetku žalobce byla způsobena újma, tato byla způsobena jednáním žalované, které nemělo oporu v právním řádu, mezi vadami zdi a popsaným jednáním žalované při výstavbě sousedních nemovitostí byla prokázána příčinná souvislost. Zavinění nebylo třeba zkoumat, neboť odpovědnost žalované za škodu způsobenou provozní činností je odpovědností objektivní. V rámci rozsudku též soud konstatoval, že z dosud provedených důkazů dospěl k závěru, že nelze zeď žalobce uvést do původního stavu, když toto stanovisko vyjádřil již při jednání dne 7. 1. 2021. 6. Rozsudek byl napaden odvoláním žalované, rozsudkem Krajského soudu v Plzni z 23. 9. 2021 č. j. 13 Co 119/2021-396 byl tento rozsudek potvrzen. Krajský soud v Plzni konstatoval, že na uvedený případ dopadá skutková podstata tzv. zvláštní odpovědnosti za škodu na nemovité věci upravená v § 2926 občanského zákoníku, tedy tzv. škoda z provozní činnosti, když pro tento případ je nerozhodné, zda je škoda zjištěna bezprostředně v souvislosti s provedenou činností či až následně, nicméně je zjištěno, že tento následek byl vyvolán právě provozní činností škůdce. Odvolací soud konstatoval, (odst. 13 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu), že žalobce prokázal základní předpoklady vzniku povinnosti žalované k náhradě škody podle § 2926 občanského zákoníku, kdy prokázal existenci škodní události mající původ v provádění nebo zajišťování prací žalovanou negativně působících na nemovitost, dále prokázal vznik škody a prokázal i příčinnou souvislost mezi činností žalované a vznikem škody. Ke škodě došlo tím, že žalovaná provedla na sousedních nemovitostech takové terénní úpravy, které změnily výškový poměr sousedních pozemků. Poškození zdi na pozemku žalobce právě v důsledku tlaku zeminy ze sousedního pozemku bylo prokázáno i znaleckým posudkem, který následně soudní znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], [anonymizováno] obhájila, a to i před odvolacím soudem. 7. Pokud proti rozsudku soudu odvolacího podala žalovaná dovolání, toto bylo dne 24. 5. 2022 pod č. j. 25 Cdo 233/2022-430 zamítnuto. Dovolací soud mezi jinými pojednal (odst. 6 rozsudku Nejvyššího soudu ČR) o podstatě tzv. provozní činnosti, která byla dříve upravena v § 420a odst. 2 písm. c) občanského zákoníku, nově je pak odkazováno na § 2926 občanského zákoníku. Konstatoval, že zákonodárce v žádném případě neměl v úmyslu změnit koncepci objektivní odpovědnosti za škodu provozní činností tak, že by měla být omezena pouze na škodu