CS · EN DE FR brzy

39 C 302/2022-28 — Okresní soud Plzeň-město

ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2023:39.C.302.2022 .1
Datum: 2023-01-31
Předmět: zaplacení 23 945,33 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva nájemní""smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce""smlouva pracovní"]
O co šlo: zaplacení 23 945,33 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/19)
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 23. 9. 2022 a doplněnou podáním ze dne 8. 12. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 23 945,33 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] dne 5. 10. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo]. V žalobě žalobkyně nejprve podrobně popsala, jak postupovala její právní předchůdkyně při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného tím, že od žalovaného vyžádala doklady k ověření příjmů a výdajů a dokumenty k ověření finanční situace, např. výplatní pásku, pracovní smlouvu, či nájemní smlouvu. Bylo ověřeno, že žalovaný je schopen úvěr splácet, když byl zaměstnán jako dělník s měsíčním příjmem 17 565 Kč, bydlel v nájemním bytě, neměl vyživovací povinnost ani jiné úvěry či zápůjčky. Zápůjčka mu byla poskytnuta v hotovosti ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal se zaplatit úrok ve výši 7 352 Kč, dále pak poplatek za vedení účtu a administrativní činnost 10 178 Kč, dále pak poplatek za komfortní splácení 6 609 Kč Částku celkem 56 461 Kč měl uhradit v 18 měsíčních splátkách po 3 137 Kč, splatnost poslední splátky byla stanovena 5. 4. 2021. Za dobu trvání smlouvy uhradil žalovaný pouze částku 9 600 Kč, poslední splátku uhradil 8. 12. 2019. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, pohledávka byla vyčíslena na 23 945,33 Kč na jistině a 20 537,97 na souhrnném poplatku. Žalobkyně se žalobou nedomáhá všech nezaplacených úhrad, žádá pouze, aby byla přiznána jistina ve výši 23 945,33 Kč, kapitalizovaný úrok do 28. 1. 2022, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a dále pak oba tyto úroky plynoucí od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky, byl vyzván k zaplacení částky, na výzvu však nereagoval. Ve věci byl dne 19. 10. 2022 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl však pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně souhlasila již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil. Soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalovaný označen jménem, příjmením, rodným číslem a adresou, uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo]. Na základě této smlouvy ze dne 5. 10. 2019 mu byla poskytnuta částka 30 000 Kč s tím, že žalovaný měl uvedenou částku vrátit do 18 měsíců. Bylo sjednáno, že úrok za dobu trvání smlouvy je stanoven částkou 7 352 Kč při úrokové sazbě 29% ročně, dále měl žalovaný uhradit částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 10 178 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 6 609 Kč. Splátka byla sjednána na 3 137 Kč, resp. 3 132 Kč měsíčně. Ze smlouvy plyne, že žalovaný převzal finanční prostředky v hotovosti. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný uvedl své osobní údaje včetně adresy trvalého pobytu. Sdělil, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na dobu neurčitou. Čistý příjem žalovaného činí 17 569 Kč, náklady na bydlení a ostatní náklady 4 000 Kč. Výši příjmu potvrdil zaměstnavatel žalovaného dne 4. 10. 2019, byla předložena pracovní smlouva a doklad o zajištění ubytování. Tvrzení o zaplacení částky 9 600 Kč ze strany žalovaného nebylo prokazováno, vzhledem k tomu, že se jedná o tvrzení ve prospěch žalované, soud žádné důkazy k tomuto nepožadoval. Žalobkyně předložila tabulku umoření, podle které žalovaný zaplatil 16. 10. 2019 částku 3 200 Kč, stejnou částku zaplatil 10. 11. 2019 a 8. 12. 2019, dále nebylo zaplaceno ničeho. Aktivní legitimace žalobkyně byla ověřena ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, kde figuruje i pohledávka za žalovaným pod [číslo] identifikována číslem uzavřené smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dne 30. 1. 2022, kde byl upozorněn na dlužnou částku 64 084,80 Kč, naposledy pak byl žalovaný vyzván k zaplacení také právním zástupcem žalobkyně dne 6. 6. 2022, kde mu opět bylo uloženo dlužnou částku uhradit v dodatečné lhůtě do 21. 6. 2022. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392, odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 5. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku 7. S ohledem na předmět řízení se soud zabýval tím, zda mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o poskytnutí finančních prostředků či nikoliv, když z prokázaného skutkového stavu je zřejmé, že účastníci (resp. právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný) v písemné podobě sjednali poskytnutí finančních prostředků s tím, že žalovaný měl za poskytnuté finanční prostředky hradit úroky a dva poplatky. Jedná se o smlouvu uzavřenou na formuláři společnosti, kde jsou jednak přesně vymezeny povinnosti, dále pak ve smluvních podmínkách jsou stanoveny úrokové sazby, jak úroková sazba výpůjční, tak i RPSN, která v tomto případě představuje 128,22%. Úrok je za dobu trvání půjčky kapitalizován na 7 352 Kč, úroková sazba 29,00 % ročně. Soud konstatuje, že tento způsob uzavírání úvěrových smluv s fyzickými osobami je poměrně běžný, to je soudu z jeho činnosti známo. Je také zcela jasné, že vydlužitel nemá v podstatě možnost do obsahu smlouvy zasáhnout, snad s výjimkou poskytované finanční částky a možná množství týdenních splátek či splátek měsíčních. 8. Nicméně soud zároveň konstatuje, že je třeba zodpovědnost za uzavírání smluv o poskytování finančních prostředků přenášet i osobu, která finanční prostředky získává. Pokud se žalovaný rozhodla uzavřít smlouvu o zápůjčce, nepochybně si byl vědom skutečnosti, že ze strany zapůjčitele se nejedná o charitativní činnost či dar, byl si vědom toho, že zapůjčitel jako podnikatel je společností určenou pro generování zisku, u společností poskytujících úvěry či zápůjčky tímto ziskem je právě úrok. Soud tedy z pohledu právní jistoty má za to, že je na místě z předložených listin uzavřít pouze tolik, že strany měly v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce či smlouvu úvěrovou, na základě které by žalovanému bylo poskytnuto 30 000 Kč. K tomu také došlo. Nebylo zjištěno, že by strany měly v úmyslu sjednat jakoukoliv smlouvu jinou, jen velmi těžko si lze představit, že by zapůjčitel poskytoval finanční prostředky bez jakéhokoliv zisku. Stranám bylo též zcela zřejmé, že úrok za dobu trvání smlouvy činí 7 352 Kč, úroková sazba 29,00% ročně. V této části se tedy soud rozhodl, že bude považovat smlouvu za platné právní jednání, z něhož vznikla žalovanému povinnost zaplatit za dobu trvání smlouvy 30 000 Kč na dlužné jistině a 7 352 Kč na úroku za dobu trvání smlouvy (ovšem tento není předmětem žaloby). Zaplaceno bylo 9 600 Kč a žalobkyně požaduje na jistině 23 945,33 Kč (tedy na jistinu započítává 6 054,67), soud zbývající část zaplacené částky ve výši 3 545,33 Kč započetl na kapitalizovaný úrok 5 748,21 Kč. Soud tedy uložil žalovanému uhradit zbývající část jistiny v požadované výši, úrok z prodlení v části kapitalizovaný a následně plynoucí od 29. 1. 2022 do zaplacení, sjednaný úrok 29% ročně, který v kapitalizované části ponížil o platbu 3 545,33 Kč, od 29. 1. 2022 dále plynoucí až do zaplacení. Ohledně částky 3 545,33 Kč (část kapitalizovaného sjednaného úroku) byla žaloba zamítnuta. 9. Pro úplnost soud dodává, že za dostatečné pro platnost smlouvy o úvěru považuje posouzení schopnosti žalované úvěr splácet. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla neúspěšná jen v naprosto nepatrné části svého nároku, soud jí tedy přiznal plnou náhradu nákladů tohoto řízení. Náleží jí tedy náhrada v celkové výši 2 410 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 958 Kč, odměně advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč, 3 paušálních náhradách po 100 Kč podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% z odměny advokáta a paušálních náhrad. 11. O lhůtě

Citovaná ustanovení

§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2390 (89/2012 Sb.)§ 2392 (89/2012 Sb.)§ 580 (89/2012 Sb.)§ 588 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.