11 C 161/2023-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou k tomuto soudu dne 23. 10. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným č. , hodnota, až 3 byla uloženo povinnost společně a nerozdílně vyklidit byt č. , Anonymizováno, /4 na adrese , adresa, . Žalobu odůvodnil žalobce tím, že je vlastníkem dané bytové jednotky, žalovaní jsou společnými nájemci bytu na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 9. 12. 2020, uzavřenou mezi účastníky na dobu určitou s automatickou prolongací. Žalovaní byt do současné doby užívají. Žalovaní měli povinnost hradit nájemné ve výši 5 452 Kč měsíčně a platby za služby spojené s nájmem bytu ve výši 2 648 Kč měsíčně a z důvodu neplacení těchto plateb žalobce vypověděl jako pronajímatel dne 17. 7. 2023 nájem bytu bez výpovědní doby v souladu s § 2291 odst. 1, 2 OZ a v souladu s čl. VIII nájemní smlouvy. Současně podal žalobu o zaplacení dlužné částky, které bylo vyhověno. Výpověď z nájmu bytu byla zaslána všem žalovaným doporučeně na adresu bytu dne 21. 7. 2023. Žalovaní si písemnost nevyzvedli a ta byla uložena u pošty, což bylo žalovaným poštou oznámeno dne 25. 7. 2023, a žalovaní byli zároveň vyrozuměni, že písemnost si mohou vyzvednout. Nájem tímto skončil dne 25. 7. 2023, tedy dnem, kdy se zásilka obsahující výpověď z nájmu bytu dostala do sféry dispozice žalovaných. Žalovaní tak od 26. 7. 2023 užívají předmětný byt bez právního důvodu, ten však do současnosti nevyklidili a žalobci nepředali, ani nijak nereagovali na zaslanou výpověď z nájmu bytu, kde žalobce žalované vyzval byt vyklidit a předat.2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. Soud dospěl k závěru, že v dané věci lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. souhlasili (popř. na výzvu soudu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili svůj nesouhlas, čímž se jejich souhlas předpokládá), rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.3. Žalobce v daném případě doložil výpisem z katastru nemovitostí, že je vlastníkem bytové jednotky číslo , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , citované ve výroku I. tohoto rozsudku. Dále žalobce doložil smlouvou o nájmu bytu, kterou jako pronajímatel uzavřel dne 9. 12. 2020 se žalovanými č. , hodnota, až 3 jako nájemci k předmětné bytové jednotce, takže mezi účastníky vznikl na základě této smlouvy nájemní vztah ve smyslu § 2535 a násl. OZ. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 s tím, že se automaticky prodlužuje o 1 kalendářní rok, pokud nejpozději do 1 kalendářního měsíce před uplynutím předchozí doby trvání nájmu podle této smlouvy písemně neoznámí jedna smluvní strana druhé, že trvá na ukončení smlouvy; doba trvání smlouvy může být prodlužována i opakovaně. Z výpovědí z nájmu bytu, které dal žalobce každému ze žalovaných samostatným dopisem ze dne 17. 7. 2023, bylo zjištěno, že žalobce takto vypověděl předmětný nájem bytu podle § 2291 odst. 1, 2 občanského zákoníku, tedy bez výpovědní doby, z důvodu prodlení žalovaných s úhradou nájemného a záloh na plnění spojených s nájmem bytu dle nájemní smlouvy za dobu měsíců leden až březen 2023 o 8 100 Kč měsíčně a za období měsíců duben až červen 2023 po 8 604 Kč měsíčně. V rámci výpovědi žalobce žalované poučil o právu vznést proti výpovědi námitky dle § 2286 odst. 2 OZ a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem dle § 2290 OZ ve lhůtě 2 měsíců od doručení výpovědi a současně žalované vyzval byt neprodleně vyklidit a vyklizený žalobci odevzdat nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Doručení výpovědi žalovaným žalobce doložil podacím archem ze dne 21. 7. 2023 o zásilkách, které odeslal prostřednictvím , právnická osoba, žalovaným č. , hodnota, až 3 na adresu , adresa, , a dále internetovými informacemi k daným zásilkám, ze kterých bylo zjištěno, že zásilky byly dne 25. 7. 2023 uloženy, neboť žalovaní jako adresáti nebyli zastiženi a dne 10. 8. 2023 byly zásilky vráceny zpět odesílateli, neboť adresát zásilku nevyzvedl ve stanovené odběrní lhůtě. Soudem bylo ověřeno z počítačového systému tohoto soudu, že žalovaní nepodali proti žalobci, jako pronajímateli, žalobu o přezkoumání oprávněnosti předmětné výpovědi. Žalobce dále soudu předložil přehled dluhů a přeplatků vztahující se k předmětnému bytu za období od června 2021 do října 2023 dokládající dluh žalovaných za toto období ve výši 174 068 Kč.4. Na základě těchto zjištěných skutečností má soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření nájemní smlouvy ve smyslu § 2235 a následující občanského zákoníku, kterou žalobce jako pronajímatel dopisem ze dne 17. 7. 2023 vůči žalovaným jako nájemcům vypověděl podle § 2291 odst. 1, 2 občanského zákoníku z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemců, které spočívalo v nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců. Žalobce takto vypověděl sjednaný nájem bez výpovědní doby. Výpověď učiněná žalobcem obsahovala formální náležitosti dle § 2286 odst. 2 OZ a byla rovněž dostatečně určitá a vzhledem k tomu, že žalovaní jako nájemci výpověď nenapadli žalobou u soudu o přezkoumání její oprávněnosti dle § 2290 OZ, přestože o tomto oprávnění byli pronajímatelem poučeni, soud v tomto řízení již nepřezkoumával naplnění výpovědního důvodu, ale pouze vycházel z toho, že výpověď byla žalovaným řádně doručena. Na základě výpovědi skončil nájemní poměr doručením výpovědi žalovaným, tedy dnem, kdy výpověď ve smyslu § 570 odst. 1 OZ žalovaným došla a tedy se dostala do jejich dispozice, což v daném případě představuje den 25. 7. 2023. Žalovaní měli následně dle výzvy žalobce obsažené ve výpovědi z nájmu bytu byt do 1 měsíce vyklidit, neboť po doručení výpovědi již užívali byt bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaní vyklizení bytu a jeho předání žalobci v tomto řízení netvrdili ani neprokazovali, naopak žalobce tvrdil, že byt žalovaní nadále užívají, shledal soud podanou žalobu jako důvodnou ve smyslu § 1040 odst. 1 OZ, neboť žalovaní neprávem zadržují žalobci předmětný byt jakožto věc, a žalobce jako vlastník proto důvodně žaluje o vydání této věci, což v daném případě znamená vyklizení bytu. Soud pouze oproti žalobcem navrženému žalobnímu petitu vynechal ve výroku I. tohoto rozsudku formulaci navrženou žalobcem, aby povinnost vyklidit byt byla žalovaným uložena společně a nerozdílně, neboť tuto formulaci soud považuje za nadbytečnou, a to zejména s ohledem na dikci ustanovení § 341 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř., upravující provedení výkonu rozhodnutí vyklizením. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.5. Žalobci, který byl v tomto řízení úspěšný, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovaným náhradu nákladů tohoto řízení, sestávající z odměny za 2 úkony právní služby dle § 9 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za převzetí zastoupení a sepis žaloby po 1 500 Kč, dále 2 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, 21 % DPH z těchto položek a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu za předžalobní výzvu, když žalobce soudu nepředložil takovou samostatnou výzvu žalovaným. Dále soud nepřiznal žalobci náhradu za podání ze dne 10. 11. 2023, kterým se zástupce žalobce vyjadřoval k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, a za podání ze dne 4. 8. 2024, kterým zástupce žalobce na výzvu soudu sdělil, že žalovaní předmětný byt dále užívají, když s ohledem na zcela stručný obsah těchto podání není dle názoru soudu namístě za ně náhradu nákladů řízení přiznávat. I zde byla stanovena lhůta k plnění dle § 160 odst. 1 jako běžná třídenní pariční lhůta.