21 C 323/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 31. 8. 2023 se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 29 810,76 Kč s příslušenstvím, a to kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 529,37 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 240,19 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 29 810,76 Kč jdoucím od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % a úrokem 23,79 % ročně z částky 29 810,76 Kč jdoucím od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, (dále jen právní předchůdce), uzavřel s žalovaným dne 23. 9. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s částkou ve výši 36 303 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžních prostředků ve výši 24 177 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,79 % ročně, částkou ve výši 1 500 Kč představující odměnu za zpracování, poplatku za flexibilní a komfortní splácení ve výši 8 286 Kč a pojištění ve výši 2 340Kč, to vše v pravidelných 78 týdenních splátkách po 851 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku ve výši 851 Kč. Pohledávka vyplývající z předmětné smlouvy přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak na svůj dluh dále ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se k tomuto postupu na výzvu soudu nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 9. 2020 č. , tel. číslo, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní hotovost ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy a zavázal se tuto částku vrátit včetně platby označené jako poplatek ve výši 33 963 Kč a pojištění ve výši 2 340Kč, celkem tedy částku ve výši 66 303 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ve smlouvě byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 88 % ročně a stanovena RPSN ve výši 150,23 %. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jak na poskytnutou jistinu, tak na sjednaný poplatek ničeho vyjma částky 851 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy). Žalovaný byl o změnách v osobě věřitele písemně informován (oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, podací arch). V rámci předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužných částek (předžalobní výzva, doklad o odeslání).5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč uhradit dále částku ve výši 33 963 Kč označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (úrok, částka za zpracování a částka za komfortní a flexibilní splácení), nic to ale nemění na tom, že poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Ostatně už úrok bez dalších služeb stanovený smlouvou ve výši 88% je sám o sobě nemravným, k tomu viz níže. Takto požadovaný nárok tak zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Kdy zde nutno říci, že toto je také patrné z té skutečnosti, že ač žalovaný řádně neuhradil část splátek, je žalobkyní poplatek za doprovodné služby požadován v celé výši, tedy i za inkaso splátek, které vůbec neproběhlo a právní předchůdce žalobkyně, tak s těmito neměl vůbec žádné náklady. Ostatně i RPSN uváděná ve smlouvě činí 150,23% S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou zápůjčky představuje 66 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2020 činila cca 17,2 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smluv, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčky bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvy (formulářové), které neumožňují, aby byly jakýmkoli způsoby měněny na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smluv, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvy jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017).8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčených jistin s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z. , když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti na základě předmětné smlouvy obohatil o částku v celkové výši 30 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil toliko částku 851 Kč. Ze shora uvedených důvodů mu tak soud uložil, aby bezdůvodné obohacení ve výši 29 149 Kč (tj. 30 000 Kč – 851 Kč) uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 13. 1. 2023. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 16. 1. 2023 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 26. 1. 2023. Jelikož tak neučinil, dostal se od 27. 1. 2023 do prodlení s plněním svého závazku. Výše úroku z prodlení pak byla určena žalobcem. Co do zbytku (částky jistiny ve výši 851Kč a příslušenství, tedy celého smluvního úroku ve výši 23,79% ročně z částky 29 810,76 Kč jdoucího od 24. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonného úroku