21 C 42/2023-154 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou dne 2. 2. 2023 u zdejšího soudu domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictvím se žalovanými, a to k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zahrada o výměře 698 m², zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město, na LV č. , hodnota, , nacházející se v obci a katastrálním území Plzeň, když žalobkyně vlastní z tohoto neoddělitelnou ¾ k celku a žalovaný neoddělitelnou ¼ k celku. Žalobkyně odůvodnila žalobu tak, že je majoritním vlastníkem předmětného pozemku a dlouhodobě usiluje o to, aby byla výlučným vlastníkem. Žalobkyně se dozvěděla, že žalovaný má zájem prodat svůj podíl, avšak jí jako spoluvlastníkovi toto nenabídl. Potencionálním kupcem pak měla být vlastnice sousedního pozemku , jméno FO, , se kterou vede žalobkyně dlouhodobě soudní spory u zdejšího soudu. Kdy v řízení sp. zn. , spisová značka, bylo určeno, že paní , jméno FO, není vlastníkem předmětného pozemku. Žalobkyně se v minulosti snažila smírně vyřešit celou situaci s žalovaným, když ale on na její podněty nereagoval. Vzhledem k lokaci, tvaru a rozloze pozemku není možné tento rozdělit, aniž by tento mohl řádně a účelně sloužit svému účelu. Žalobkyně tak navrhla, aby byl celý pozemek přikázán do jejího výlučného vlastnictví a ona byla zavázána žalovanému vyplatit vypořádací podíl.2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě v tom směru, že je pravdou, že řeší otázku, jak s předmětným pozemkem naložit, když ale uvedl, že není toho názoru, že by pozemek byl nedělitelný. Zde odkázal na účel užití pozemku, kdy tento je veden jako zahrada a nachází se v památkové zóně a jako takový je nezastavitelný. Je tak možné tento rozdělit, aniž by byla snížena jeho hodnota či byla ztížena možnost jeho užívání. Za tímto účelem si nechal žalovaný zpracovat geometrický plán rozdělení pozemku, na dva menší o výměrách 524 m2 (ten by připadl žalobkyni) a 174 m2 (ten by připadl žalovanému), kdy větší pozemek by rozdělením neutrpěl na svém účelu a žalobkyně by tento mohla zcela jistě jako zahradu užívat. Komise Rady města Plzně pro nakládání s majetkem pak souhlasila s rozdělením pozemku v souladu s geometrickým plánem, nikoli však přímým prodejem , jméno FO, . Ač žalovaný připustil, že rozdělení pozemku má vyřešit dlouholeté spory vzniklé historicky v daném místě, a že jednou z možností je skutečně následný prodej tohoto výše jmenované. A to s ohledem na existující přípojku plynu na předmětném pozemku, která je ve vlastnictví , jméno FO, . Žalovaný tak se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasí, když ale navrhl, jak bylo výše uvedeno, rozdělení nemovitosti.3. Na výše uvedené reagovala žalobkyně, kdy ve svém podání shrnula genezi celého případu včetně předcházejícího řízení o určení vlastnictví, citovala judikaturu týkající se souzené problematiky a dále nad rámec již výše uvedeného poukázala na fakt, že pokud by došlo k rozdělení předmětného pozemku dle návrhu žalovaného, budou oba pozemky fakticky nepřístupné, a na tom který jí má být přikázán, by bylo vyloučeno postavit jakoukoli stavbu. V podání ze dne 7. 11. 2023 upozornila žalobkyně na zvláštní jednání žalovaného ve vztahu k jeho záměrům s předmětnou nemovitostí, neboť po přednesení předběžného právního názoru soudem, bylo žalovaným schváleno, že pozemek bude prodán její osobě, kdy ale následně bylo hlasováno proti tomuto usnesení a bylo navrženo, aby rozhodnutí bylo ponecháno na soudu.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Mezi stranami je nesporné (a vyplývá též z výpisu z katastru nemovitostí), že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. 11425/3, zahrada o výměře 698 m², zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -město, na LV č. , hodnota, , nacházející se v obci a katastrálním území , adresa, . Žalobkyně vlastní z tohoto neoddělitelnou ¾ k celku a žalovaný neoddělitelnou ¼ k celku. Oba účastníci pak žádali zrušení shora uvedeného podílového spoluvlastnictví. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že na pozemku se nachází plynová přípojka pro sousední dům. Z katastrálních map soud zjistil, že předmětný pozemek je tvaru L. Žalobkyně má dostatek finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu (prokázáno výpisem z jejího účtu). Z geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 17. 2. 2023 soud zjistil, že nově vzniklý pozemek (o jehož přikázání žádal žalovaný), by měl mít výměru 174 m2, a opětovně by měl být tvaru L, kdy jeho značnou část by tvořil toliko 2 metry široký průchod po celé délce stávajícího pozemku. Předmětný pozemek není možné samostatně zastavit (prokázáno stanoviskem technického úřadu k nakládání s majetkem města Plzně ze dne 7. 4. 2022). Usnesením Zastupitelstva města Plzně ze dne 23. 3. 2023 bylo schváleno vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému pozemku způsobem navrhovaným žalovaným. Důkazy prokazující vlastnictví a podíly účastníků na předmětné nemovitosti soud neprováděl, neboť tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná a odpovídá též zápisu v katastru nemovitostí. Další důkazy týkající se projednávání žalovaného jak naložit s předmětným pozemkem soud též neprovedl, neboť byly bez relevance k předmětu řízení.5. Ve věci byl vypracován znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 22. 5. 2024 znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten určil obvyklou cenu ideální ¼ předmětného pozemku na částku 907 400Kč. Kdy znalec dále při svém výslechu doplnil, že tato je celková, již zohledňující eventuální zatížení pozemku věcným břemenem ve prospěch třetí osoby, když se na tomto nachází plynová přípojka pro sousední dům.6. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat.7. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 občanského zákoníku může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.8. Podle ustanovení § 1141 odst. 2 občanského zákoníku spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.9. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.10. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.11. Podle ustanovení § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.12. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a této vyhověl. Dle výše citovaných ustanovení zákona nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, kdy privilegovaným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozdělení společné věci. V případě, že není rozdělení možné, rozhodne soud o přikázání nemovitosti některému ze spoluvlastníků, a to za náhradu. V daném případě tak soud nejdříve zkoumal, zda lze předmětnou nemovitost fakticky rozdělit (když toto skutečně dle předloženého geometrického plánu žalovaným lze), nicméně v kontextu toho, jaká bude následná hodnota obou nemovitostí, zda tyto budou moci i nadále sloužit samostatně svému účelu, a to zejména v kontextu jejich nové rozlohy a tvaru, a zda jejich rozdělení bude smysluplné (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2437/2012). V daném případě pak soud nemohl postupovat ani dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018, když žádný z účastníků takový postup nenavrhoval, když i případné rozdělení pozemku na dvě shodné části by narazilo na mantinely stanovené výše a vysvětlené níže. V případě rozdělení pozemku navrhovaného žalovaným by jeden z nově vzniklých pozemků byl toliko o rozloze 174 m2, což by samo o sobě nebylo překážkou rozdělení, pokud by výsledný tvar nově vzniklého pozemku byl kupříkladu obdélníkového tvaru. V daném případě by ale vznikl pozemek, jehož větší část by byla široká toliko 2 m, když touto jakousi „příjezdovou cestou“ by bylo možné se dostat na dolní část pozemku o minimální rozloze. Pokud by nemovitost byla skutečně rozdělena tímto způsobem, byl by nově vzniklý pozemek ve tvaru L toliko hodnotný pro eventuálního vlastníka sousedního pozemku, (jak to zamýšlel žalovaný) nicméně fakticky pro kohokoli jiného by tento