28 C 346/2023-25 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 8. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 13 601,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena dne 7. 12. 2020 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal tuto jistinu původnímu věřiteli vrátit spolu s částkou 10 029 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 971 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,74 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč. To vše se zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 386 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 12. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně uvedla, že žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil toliko částku 6 000 Kč, po postoupení pohledávky již neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení dlužné jistiny ve výši 7 912,49 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 356,17 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 885, 54 Kč a dále úroku ve výši 28,74% ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení z dlužné jistiny od téhož data do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet, přičemž žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, přičemž následně byly zaznamenány do zákaznické karty. V zákaznické kartě byly uvedeny doklady, které byly ověřeny, mezi které patří pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 4. 11. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 635 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 977 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,41% ročně, dále částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 598 Kč. To vše se zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2021. Žalovaný však splátky a včas nehradil, přičemž od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, na základě které byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován, uhradil toliko částku 6 500 Kč. Následně už neuhradil ničeho. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení dlužné jistiny ve výši 5 689 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 630,32 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 636,71 Kč, úroku ve výši 25,41 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroky z prodlení z dlužné jistiny jdoucím od 15. 12. 2022 do zaplacení.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně.5. Z předložených listin má soud za zjištěné, že společnost , právnická osoba, a žalovaný podepsali dne 4. 12. 2020 listinu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal za spotřebitelský úvěr uhradit poplatek ve výši 10 029 Kč sestávající se z úroku ve výši 4 971 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit tak činila 20 029 Kč s tím, že úroková sazba byla stanovena ve výši 86 %, kdy žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit formou 52 týdenních splátek ve výši 386 Kč, RPSN byla stanovena ve výši 193 %. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný ke svým příjmům uvedl, že je mu vyměřován důchod podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ve výši 12 000 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 1 300 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1.10.2020 do 31. 10. 2020 vyplynulo, že žalovanému byl zaslán příspěvek ve výši 12 000 Kč od Úřadu práce dne 7. 10. 2020, tato částka byla v plné výši téhož dne vybrána, jiné obraty v daném měsíci na účtu neproběhly. V oddíle ověřené dokumenty byl zaškrtnut výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Z přehledu plateb vyplynulo tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím těchto peněžních prostředků uhradil celkem částku 6 000 Kč, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Aktivní věcná legitimace žalobkyně pak byla zjištěna ze smlouvy o postoupení pohledávek, i oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, která byla odeslána žalovanému dne 13. 1. 2023 (podací lístek ČP s. p.). Soud dále zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění předžalobní upomínkou.6. Soud dále z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 11. 2020 zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 8 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s tímto se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně taktéž částku 8 635 Kč představující úrok ve výši 3 977 Kč, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 1 598 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku 16 635 Kč uhradit formou pravidelných 52týdenních splátek ve výši 320 Kč, přičemž úroková sazba byla stanovena ve výši 86 % a RPSN bylo ve výši 208,44 %. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný ke svým příjmům uvedl, že je mu vyměřován důchod podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky ve výši 12 000 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 1 400 Kč. V oddíle ověřené dokumenty byl zaškrtnut výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Z přehledu plateb vyplynulo tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s poskytnutím těchto peněžních prostředků uhradil celkem částku 6 500 Kč, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Aktivní věcná legitimace žalobkyně pak byla zjištěna ze smlouvy o postoupení pohledávek, i oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, která byla odeslána žalovanému dne 13. 1. 2023 (podací lístek ČP s. p.). Soud dále zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k plnění předžalobní upomínkou.7. Podle ust. § 86 odst. 1,2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidel