30 C 170/2024-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem shora citované bytové jednotky, ohledně níž dne 14. 7. 2021 uzavřel jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, . Dle článku VIII. odst. 1 ve spojení s článkem X. odst. 6 nájemní smlouvy byl nájem uzavřen na dobu určitou, a to od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2022 s tím, že pokud pronajímatel neoznámí nájemci písemně do 30 dnů před dnem ukončení nájmu, že na ukončení nájmu trvá, obnovuje se nájem za týž podmínek. Žalobce zaslal v lednu 2023 žalovanému o oznámení o ukončení nájemního vztahu uplynutím doby určité k 30. 9. 2023 a vyzval žalovaného k vyklizení a předání bytu ke skončení nájmu. Nájem tak skončil uplynutím doby určité ke dni 30. 9. 2023. Byt nebyl dosud vyklizen a předán žalobci. Nájemné a zálohy na služby byly v souladu s článkem V. ujednány ve výši 3 922 Kč měsíčně, tj. nájemné ve výši 2 322 Kč a zálohy na služby v částce 1 600 Kč, což vyplývá z evidenčního listu platného k 1. 8. 2021. Žalovaný pak neuhradil část nájemného za srpen 2022 ve výši 653 Kč), dále nájemné za měsíc září 2022 až říjen 2022 ve výši 2 322 Kč měsíčně (tj. 4 644 Kč, dále nájemné a zálohy na služby za měsíc březen 2023 až září 2023 ve výši 3 922 Kč měsíčně (tj. 27 454 Kč). Žalobce dále ve smyslu ustanovení § 2295 občanského zákoníku požaduje po žalovaném bezdůvodné obohacení představující ekvivalent nájemného poté, co žalovaný obýval bytovou jednotku v měsíci říjnu 2023 bez právního titulu ve výši 3 922 Kč sestávající z nájemného ve výši 2 322 Kč a záloh na služby v částce 1 600 Kč. Žalovaný rovněž neuhradil nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 7 583 Kč se splatností dne 31. 8. 2023. Žalovaný i přes předžalobní výzvu žalobce na celkový dluh ve výši 44 256 Kč dosud ničeho neuhradil.2. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 4. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit a vyklizenou předat bytovou jednotku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku žalobci. Návrh odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem shora specifikované bytové jednotky, přičemž odkázal na výše citovanou nájemní smlouvu a její ukončení ke dni 30. 9. 2023, když tato byla sjednána na dobu určitou. Žalovaný pak porušoval dlouhodobě své povinnosti plynoucí z nájmu, když nehradil nájemné ani zálohy na služby. Žalovaný i přes výzvu žalobce byt doposud nevyklidil a žalobci nepředal.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 5. 2024, č. j. , spisová značka, bylo řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, spojeno ke společnému řízení pod sp. zn. , spisová značka, .4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel.5. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobách shora.6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že oba nároky žalobce jsou zcela důvodné. Žalobce v rámci důkazního řízení prokázal, že je vlastníkem shora specifikované bytové jednotky, když mezi ním jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou ve smyslu ustanovení § 2235 a n. občanského zákoníku. Žalobce jako pronajímatel pak žalovanému včas oznámil jeho záměr neprodlužovat nájemní vztah, kdy s ohledem na toto ujednání byla vyloučena aplikace ustanovení § 2285 občanského zákoníku. Nájemní vztah tedy ke dni 30. 9. 2023 zanikl a žalovanému vznikla povinnost bytovou jednotku vyklidit a vyklizenou předat žalobci. Protože tak neučinil, když v rámci své procesní obrany zůstal zcela pasivní, soud žalobě ve smyslu ustanovení § 1040 ve spojení s ustanovením § 1042 vyhověl a uložil žalovanému bytovou jednotku uklidit tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako patnáctidenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.7. Soud pak shledal důvodnou i žalobu ohledně peněžitého plnění, které sestává z dlužného nájemného, dále ekvivalentu nájemného ve smyslu ustanovení § 2295 občanského zákoníku, a dále i nedoplatku na službách za rok 2022 a uložil žalovanému celkovou dlužnou částku ve výši 44 256 Kč zaplatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají z celkového zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 771 Kč (5 000 Kč + 1 771 Kč), dvou úkonů právní služby po 1 500 Kč (tj. 3 000 Kč) dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby, dvou úkonů právní služby 2 900 Kč (tj. 5 800 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za další přípravu a převzetí zastoupení a spis další žaloby, čtyř režijních paušálů po 300 Kč (tj. 1 200 Kč) dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 100 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 18 871 Kč. Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.