39 C 308/2023-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou dne 19. 10. 2023 Okresnímu soudu Plzeň-město a doplněnou podáním ze dne 15. 1. 2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 13 010 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou, také náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy [číslo] ze dne 23. 12. 2022 částku 10 000 Kč Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz. Nedílnou součástí smlouvy jsou podle článku I. odst. 2 a článku VIII. sazebník a všeobecné obchodní podmínky. S těmito se žalovaný před podpisem smlouvy seznámil, s obsahem vyslovil souhlas a potvrdil, že jsou mu známy následky porušení smlouvy. Na uvedené webové stránce požádal žalovaný o poskytnutí úvěru, poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost. Byl zjištěn celkový počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje, ověřené čisté příjmy. Následně proběhla lustrace v sankčních seznamech i v interních registrech historie klienta. Posouzení úvěru schopnosti provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB. Smlouva následně byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Nejprve mu byl zpřístupněn formulář standardní předsmluvní informace, ten žalovaný odsouhlasil, následně mu byl zpřístupněn návrh smlouvy. [jméno] žalovaný odsouhlasil kliknutím na [anonymizováno] volbou„ podepisuji“. Smlouva mu byla následně zaslána na elektronickou adresu. Úvěr byl vyplacen v částce 10 000 Kč dne 23. 12. 2022 na účet č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut na dobu do 22. 1. 2023. Spolu s jistinou měl být uhrazen poplatek za poskytnutí úvěru 2 900 Kč a poplatek za službu klidné spaní 110 Kč (jedná se o poplatek za poskytnutí možnosti odložit splatnost úvěru o dva měsíce). Žalovaný finanční částku nevrátil. V článku 6.4 všeobecných obchodních podmínek byla sjednána také smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně počítá pokutu pouze po dobu prvních devadesáti dnů prodlení. Za období od 23. 1. 2023 do 23. 4. 2023 je tedy účtováno a požadováno zaplacení 1 170,80 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalovanému dne 11. 9. 2023 výzvu, na kterou žalovaný nereagoval. Ve věci byl dne 24. 10. 2023 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl však pro jeho nedoručení žalovanému zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Podáním doručeným soudu dne 15. 1. 2023 vzala žalobkyně zpět žalobu do částky 1 170,80 Kč představující smluvní pokutu. Podle § 96, odst. 1,2 o.s.ř. soud v této části řízení zastavil. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy jeho souhlas předpokládal. 4. Soud provedl listinné důkazy, které předložila žalobkyně. Z předsmluvního formuláře pro spotřebitelský úvěr, ze kterého bylo ověřeno, že úvěr měl být poskytován jako bezúčelový v částce 10 000 Kč s tím, že žalovaný bude povinen zaplatit částku 12 900 Kč, případně další platby. Výpůjční úroková sazba je uváděna 0%, RPSN pak 2 115,69%. Úvěr není pojištěn. Za opoždění s platbou se sjednává sankce v podobě 0,1% denně z jistiny, která není splacena. Tytéž informace jsou pak uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, kde je žalovaný definován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, emailovou adresou, číslem telefonu a číslem bankovního účtu. Ve smlouvě je sjednán úvěrový limit do 10 000 Kč, a kromě poplatku za poskytnutí půjček je také sjednána služba„ klidné spaní“ za částku 110 Kč měsíčně. Ohledně výše poplatku je odkazováno na sazebník. Datum splatnosti bylo sjednáno 23. 1. 2023, RPSN 2 115,69%. Podpis u smlouvy chybí, je uvedeno, že smlouva byla podepsána elektronicky. Dokladem o čerpání je výpis z účtu [anonymizována dvě slova], podle kterého bylo 23. 12. 2022 zasláno na účet [číslo] 3030 10 000 Kč. Podle sdělení [právnická osoba] ze dne 2. 1. 2024 byl v prosinci 2022 majitelem uvedeného účtu žalovaný, podle výpisu z tohoto účtu bylo na něj připsáno dne 23. 12. 2022 10 000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno]. Podle interního dokladu, ze kterého má být doloženo, že žalovaný byl řádně prověřen, co se týká jeho schopnosti úvěr splácet, předložila žalobkyně výpis, podle kterého byly ověřeny příjmy žalovaného ve výši 24 756 Kč měsíčně, pravidelné měsíční výdaje na půjčky 9 300 Kč, výdaje na bydlení 7 000 Kč, další nezbytné výdaje 3 500 Kč. Z toho dovodila žalobkyně disponibilní příjem 8 400 Kč s tím, že úvěr může být poskytnut. Dopisem z 11. 9. 2023 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k zaplacení pohledávky, a to nejpozději do tří dnů na uvedený bankovní účet. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1723 odst. 1 občanského zákoníku závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Soud konstatuje, že z největší pravděpodobností měly strany v úmyslu uzavřít úvěrovou smlouvu, neboť o tom svědčí veškeré listiny, které byly soudu předloženy, uvažuje-li soud tak, že byla totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy distančním způsobem řádně ověřena. Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je povinnost úvěrující poskytnout finanční prostředky, úvěrovaný je povinen finanční prostředky včetně sjednaného úroku vrátit. Zákon nepředpokládá, že by smlouva o úvěru mohla být sjednána jako bezúročná. Potud se tedy jeví být uzavřen závazek jako v pořádku. Nicméně opakovaně je judikováno, že pokud se má jednat o platnou úvěrovou smlouvu, musí být sjednán úrok takový, který je v souladu s dobrými mravy, který nevybočuje z běžného rámce. Nejvyšší soud České republiky opakovaně judikuje, že pokud má být uvažováno o úvěrové smlouvě jako o platném právním jednání, musí být sjednán úrok přiměřený. Ten by měl tedy odpovídat úrokovým sazbám poskytovaným běžnými bankovními institucemi. Za nepřiměřený je pak považován takový úrok, který zásadním způsobem běžnou úrokovou míru převyšuje. Soud je si v tomto případě vědom skutečnosti, že strany deklarovaly to, že smlouva je uzavírána s nulovým úrokem. Je však třeba brát v úvěru všechny platby, které byly v souvislosti s poskytnutím úvěru sjednány, když v tomto případě se jedná o částku 3 010 Kč. S ohledem na to, že smlouva byla uzavřena s dobou splatnosti jeden měsíc, je evidentní, že za jeden měsíc měl žalovaný zaplatit cca 30% navíc oproti původně sjednané částce. [ulice] úrok 30% se jednoznačně jeví být úrokem nepřiměřeným. V tomto případě by nebylo od věci hovořit v podstatě o lichvě, kdy s největší pravděpodobností je zneužívána tíseň osoby, která úvěr jako úvěrovaná sjednává. Takto vysokému úroku v žádném případně nelze poskytnout ochranu, která by byla na místě pro případ platného právního jednání, kdy je nepochybné, že finanční prostředky byly poskytnuty. Soud však uzavírá, že není na místě chránit takového poskytovatele, který tímto způsobem se snaží získávat finanční prostředky, když běžná úroková sazba v daném období činila cca 10% ročně, což je tedy skutečně nepoměřitelné s úrokem cca 30% měsíčně. 11. Soud tedy uzavírá, že uvedenou smlouvu, na základě které měl žalovaný plnit žalobkyni, považuje za neplatné právní jednání s odkazem na § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 občanského zákoníku a nadále hodlá považovat nároky z uvedené smlouvy pouze jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení. 12. Bylo ověřeno, že finanční prostředky žalobkyně na účet žalovaného skutečně poskytla, nelze tedy dovozovat, že by finanční prostředky žalovaný nezískal. Proto je na místě vyhovět žalobkyni v požadavku na vrácení nikoliv částky 13 010 Kč, ale pouze 10 000 Kč, a to se zákon