Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 13 349 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 8. 2023 do zaplacení a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na jejím základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zajišťovat žalovanému dodávku plynu a distribuci do odběrného místa na adrese , adresa, , zatímco žalovaný se zavázal hradit cenu dodaného plynu a souvisejících služeb podle smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a ceníku. Za období od , datum, do , datum, byl žalovanému vyúčtován nedoplatek ve výši 13 349 Kč fakturou č. , hodnota, , splatnou dne 31. 7. 2023. Žalovaný dluh neuhradil. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni ke dni , datum, a postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Téhož dne mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaný se k žalobě, ač byl k vyjádření vyzván, nevyjádřil, žalobní tvrzení nezpochybnil a nenavrhl žádné důkazy. Soud proto vycházel z listin předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, všeobecných obchodních podmínek, ceníku, vyúčtování, listin o postoupení pohledávky včetně předávacího protokolu a potvrzení o úhradě kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a podacího archu.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se k tomuto procesnímu postupu vyjádřil, a byl poučen podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se mít za to, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemá námitek. Žalovaný zůstal nečinný. Jelikož bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud rozhodl bez jednání za podmínek § 115a o. s. ř.4. Závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud právně posoudil jako smlouvu o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle tohoto ustanovení se obchodník s plynem zavazuje dodávat zákazníkovi plyn a na vlastní jméno a účet zajistit související služby v plynárenství; zákazník se naopak zavazuje zaplatit cenu za dodávku plynu a cenu za související služby uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu tedy představuje přímý právní titul jak pro poskytování dodávek plynu a distribučních služeb, tak pro povinnost zákazníka hradit jejich cenu.5. Z listinných důkazů, zejména ze smlouvy, všeobecných obchodních podmínek, ceníku a vyúčtování, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v rozhodném období poskytla dodávku plynu a související služby do sjednaného odběrného místa. Cena byla určena v souladu se smluvním ujednáním, ceníkem a cenovou regulací; její konkrétní výše byla vyčíslena ve faktuře č. , hodnota, . Z této faktury a jejího podrobného rozpisu soud zjistil, že za období od , datum, do , datum, činila cena dodaného plynu a souvisejících služeb 13 349 Kč a že byla splatná dne , datum, .6. Povinnost žalovaného zaplatit uvedenou částku neplyne pouze z vystavené faktury, nýbrž z uzavřené smlouvy a z prokázaného poskytnutí sjednaného plnění. Faktura představuje vyúčtování již poskytnutých dodávek a služeb. Smlouva přitom strany zavazuje podle § 1759 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný existenci smluvního vztahu, rozsah dodávek, správnost vyúčtování ani splatnost pohledávky nijak nezpochybnil a netvrdil ani neprokázal, že by vyúčtovanou částku nebo její část uhradil.7. Žalobkyně dále prokázala, že pohledávku z uvedeného smluvního vztahu nabyla postoupením. Podle § 1879 o. z. může věřitel pohledávku postoupit jiné osobě i bez souhlasu dlužníka. Z listin o postoupení pohledávky, předávacího protokolu a potvrzení o úhradě kupní ceny soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni dne , datum, . Žalobkyně se tak stala věřitelkou oprávněnou požadovat po žalovaném zaplacení jistiny.8. S postoupenou pohledávkou nabyla žalobkyně též její příslušenství a práva s ní spojená, jak stanoví § 1880 odst. 1 o. z. Přešlo na ni tedy i právo na úrok z prodlení vzniklý před postoupením pohledávky. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh po tomto oznámení splnil původnímu věřiteli nebo žalobkyni.9. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil do dne její splatnosti, dostal se následujícího dne, tj. , datum, , do prodlení podle § 1968 o. z. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení, jestliže věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Žalovaný netvrdil okolnosti, z nichž by vyplývalo, že za prodlení neodpovídá nebo že nemohl plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Výše zákonného úroku z prodlení se určuje podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Žalobkyní uplatněný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 349 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení odpovídá zákonné sazbě. Soud proto žalobě v části jistiny i příslušenství v plném rozsahu vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Náklady jsou tvořeny odměnou advokáta určenou podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „advokátní tarif“), za tři úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a sepsání žaloby - po 400 Kč, celkem 1 200 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč za každý z těchto úkonů, tedy celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Z částky 1 500 Kč náleží žalobkyni, jejíž zástupce je plátcem daně z přidané hodnoty, též náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy 315 Kč, podle § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Náklady řízení dále tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.12. Ačkoliv žalobkyně požadovala určení odměny za zastupování podle § 7 advokátního tarifu, soud dospěl k závěru, že projednávaná žaloba je typově návrhem, na který dopadá § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Žalobkyně podává žaloby tohoto druhu opakovaně a jejich skutkový i právní základ zůstává shodný; individualizace jednotlivých podání spočívá především v doplnění údajů o žalovaném, smluvním vztahu, odběrném místě, vyúčtovaném období, výši dluhu a jeho splatnosti. Takové údaje lze do ustáleného vzoru doplnit administrativním postupem, aniž by jejich zapracování vyžadovalo individuální právní posouzení věci advokátem. Soud proto náhradu nákladů za úkony právní služby určil ve snížené sazbě podle § 14b advokátního tarifu.