30 C 310/2025-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 21 956,59 Kč s příslušenstvím, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 557,66 Kč od 5. 1. 2024 do zaplacení, a náhradu nákladů řízení, přičemž svůj nárok odvozovala ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., jejíž pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem 20 000 Kč, přičemž žalovaný dne , datum, vyčerpal účelovou částku 11 975 Kč k úhradě kupní ceny mobilního telefonu a následně dne , datum, čerpal další částku 8 408 Kč na svůj běžný účet, takže celkové čerpání dosáhlo 20 383 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci, a to jednak ve vztahu k účelové části v 30 splátkách po 519 Kč spolu s úrokem ve výši 23,97 % ročně a pojistným ve výši 60 Kč měsíčně, jednak ve vztahu k neúčelové části ve splátkách po 370 Kč při úrokové sazbě 29,9 % ročně. Žalovaný uhradil pouze první čtyři splátky splatné dne 15. 4., 15. 5., 15. 6. a 15. 7. 2023 (platbami ze dne 11. 4., 9. 5., 7. 6. a 15. 6. 2023), další splátku splatnou dne 15. 8. 2023 uhradil opožděně dne 7. 9. 2023 a splátku splatnou dne 15. 9. 2023 již neuhradil vůbec, přičemž celkem zaplatil částku 4 374,40 Kč. Tato částka byla započtena částečně na jistinu (2 825,34 Kč), částečně na úroky (859,64 Kč), pojistné (289,42 Kč) a poplatky (400 Kč za upomínku), v důsledku čehož zůstala neuhrazená jistina ve výši 17 557,66 Kč. Pro prodlení žalovaného trvající déle než tři měsíce původní věřitel dopisem ze dne 5. 12. 2023 od smlouvy odstoupil, čímž se stal splatným celý zůstatek dluhu k datu 4. 1. 2024. Žalobkyně dále vyčíslila jednotlivé složky uplatněného nároku tak, že kromě dlužné jistiny požadovala též poplatek za druhou upomínku ve výši 600 Kč (za říjen 2023), smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč sjednanou pro případ ukončení smlouvy z důvodu prodlení, dlužné pojistné ve výši 636,25 Kč za období od července do listopadu 2023 a poměrnou část za období od , datum, do , datum, , a dále úrok z úvěru ve výši přibližně 1 662 Kč, vypočtený z dlužné jistiny za období od , datum, do , datum, , tj. do dne vyhotovení odstoupení od smlouvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin (smlouva o postoupení pohledávek s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky, smlouva o spotřebitelském úvěru, sazebník, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rozklad splátek – výpis, odstoupení od smlouvy, podací arch k odstoupení, předžalobní výzva ze dne 10. 10. 2025) zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaný neuplatnil žádnou obranu.4. Z listinných důkazů (zpráva o posouzení úvěruschopnosti, kopie občanského průkazu, výpis z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, , přehled transakcí) soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Společnost , právnická osoba, . provedla vícezdrojové a vícekrokové ověření bonity žalovaného. V první řadě byla ověřena totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu č. , hodnota, (platného do , datum, ) a cestovního pasu č. , hodnota, , přičemž byla současně provedena kontrola platnosti dokladu v evidenci neplatných dokladů s negativním výsledkem. Dále společnost provedla interní analýzu klientských dat dle vlastního rozhodovacího modelu a současně prověřila žalovaného v registrech dlužníků, zejména v registru SOLUS, přičemž negativní výsledek by vedl k zastavení úvěrového řízení. Součástí posouzení byly rovněž informace sdělené žalovaným při sjednání smlouvy, dle nichž jeho čistý měsíční příjem činil 31 500 Kč, náklady na bydlení byly deklarovány ve výši 0 Kč a vyživovací povinnost činila 3 200 Kč měsíčně. Tyto údaje byly ověřeny prostřednictvím výpisů z běžného účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , z nichž soud zjistil, že žalovaný pobíral čistou mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, v průměrné výši přesahující 35 000 Kč měsíčně a pravidelně hradil vyživovací povinnost ve výši 3 200 Kč. Měsíční splátka sjednaného úvěru činila 949 Kč, přičemž podle zjištění z úvěrových registrů dosavadní splátky jiných závazků žalovaného činily 500 Kč měsíčně. Po odečtení těchto výdajů od zjištěného příjmu disponoval žalovaný částkou nejméně 27 700 Kč měsíčně, což i po zohlednění nové úvěrové splátky představovalo dostatečný disponibilní zůstatek pro úhradu základních životních potřeb i sjednaných závazků. Na základě těchto skutečností soud uzavírá, že společnost před poskytnutím úvěru postupovala s náležitou odbornou péčí a úvěruschopnost žalovaného posoudila řádně, dostatečně a v souladu se zákonnými požadavky.5. Nárok žalobkyně je důvodný. Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z., poplatky pak ze smlouvy. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to v zákonné sazbě dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení podle § 1879 o. z. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.6. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 1 015 Kč, odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 1 200 Kč (tři úkony po 400 Kč) a náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč (tři úkony po 100 Kč). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.