36 C 41/2026-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 22 856,74 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že: „Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 07.11.2024 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Při uzavření Smlouvy bylo žalované přiděleno specifické číslo , hodnota, . Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal právní předchůdce žalobce v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalované v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdce žalobce zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalované, kterou žalovaná prokázala předložením dokladů právnímu předchůdci, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. V článku 3. Smluvních podmínek žalovaná potvrdila, že veškeré informace a doklady o příjmech, o výdajích a o finanční situaci žalované, které žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobce, jsou úplné a pravdivé. Žalovaná potvrdila, že její finanční situace jí umožňuje uzavřít předmětnou Smlouvu a plnit povinnosti z ní vyplývající. Žalovaná potvrdila, že plně pochopila obsah Smlouvy a souhlasí s jejími podmínkami. Žalovaná se zavázala neprodleně informovat o veškerých změnách v souvislosti s výše uvedenými prohlášeními. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a poctivosti její jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 01.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované možnost čerpat bezúčelový úvěr opakovaně až do sjednané výše 20.000,00 Kč (dále jen „úvěr“ nebo „jistina“), a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve Smlouvě (v Osobních podmínkách). Na základě uvedeného žalovaná čerpala úvěr v souladu se Smlouvou. Žalovaná vyčerpala celkem 20.574,37 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělen každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online na účtu Creditea www.creditea.cz, o vystavení rozpisu plateb byl žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle Smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobce smluvní úrok ve výši sjednané ve Smlouvě. V souladu se Smlouvou a čl. 8. Smluvních podmínek byl žalovaná povinna hradit také poplatky a náklady. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas dle Smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky (čl. 11.1 písm. c) Smluvních podmínek). Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobce v souladu s čl. 11.3 Smluvních podmínek zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl v souladu se Smlouvou a s čl. 11.3 Smluvních podmínek zesplatněn ke dni 10.06.2025. Žalobce je nadále oprávněn požadovat po žalované smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalobce požaduje úrok ve výši dnes odpovídající právní úpravě spotřebitelského úvěru. Žalobce je rovněž oprávněn požadovat po žalované také zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 5.463,91 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.09.2025 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.09.2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 18.563,56 Kč, dlužného poplatku ve výši 942,77 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 10.06.2025 ve výši 3.350,41 Kč, kapitalizovaných úroků od 11.06.2025 do 29.09.2025 ve výši 1.325,90 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 11.06.2025 do 29.09.2025 ve výši 721,73 Kč, dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: úroků ve výši 12,00% p.a. z dlužné jistiny ve výši 18.563,56 Kč od 30.09.2025 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,00% p.a. z částky ve výši 19.506,33 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 18.563,56 Kč a dlužného poplatku ve výši 942,77 Kč, od 30.09.2025 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.325,90 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 12,00 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění 11.06.2025 do 29.09.2025. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 721,73 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně počítaný z aktuální dlužné částky ode dne následujícího po zesplatnění 11.06.2025 do 29.09.2025. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.“2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. O podané žalobě rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem soudu souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, pročež soud předpokládal její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Na základě ve spise založených listinných důkazů (smlouva o úvěru, výzvy k úhradě dluhu) má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela dne 7. 11. 2024 s právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit včetně úroku ve výši 60 % ročně. Úvěr v celkové výši 20 574,37 byl žalované poskytnut dvěma převody na její účet dne 7. 11. 2024 (20 000 Kč) a 2. 1. 2025 (574,37 Kč). Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2025 a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2025, který byl podán k poštovní přepravě dne 14. 11. 2025. Předžalobní upomínkou ze dne 31. 12. 2025 byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k zaplacení dlužné částky do 15. 1. 2026. Ze sestavy ARAD dostupné na www.cnb.cz (a úřední záznam soudu na č. l. 48) bylo zjištěno, že banky v době uzavření úvěrové smlouvy poskytovaly domácnostem úvěry s průměrnou výší úrokové sazby 8,55% ročně.5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru závazek v podobě úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, byť strany zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy.6. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků, které měla žalovaná