14 C 243/2017-330 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se žalobou z [datum] (doručenou soudu téhož dne) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil jednak povinnost zaplatit žalobkyni částku 965 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 965 000 Kč od [datum] do zaplacení, jednak povinnost zaplatit žalobkyni částku 214 053,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 214 053,35 Kč od [datum] do zaplacení, a jednak povinnost zaplatit žalobkyni částku 248 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 248 970 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodňovala na samém počátku řízení tím, že žalobkyně na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] předala žalované částku 965 000 Kč, když převzetí této částky žalovaná potvrdila podpisem písemné smlouvy o půjčce z tohoto dne, resp. podpisem této smlouvy, kterážto v čl. I. stanovila, že žalovaná prohlašuje, že od žalobkyně předmětnou částku převzala. Tuto půjčku v částce 965 000 Kč, se pak žalovaná dle žalobkyně zavázala v této písemné smlouvě o půjčce z [datum] (opatřenou úředně ověřeným podpisem žalované) žalobkyni vrátit nejpozději do [datum]. Když ale tuto povinnost žalovaná porušila (nevrátila ničeho), domáhala se žalobkyně v žalobě po žalované zaplacení právě částky 965 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Když byl v této písemné smlouvě o půjčce sjednán účastníky i smluvní úrok z půjčené částky v sazbě 6,5 % ročně, přičemž byla splněna i ve smlouvě obsažená smluvní podmínka vzniku nároku na toto příslušenství (spočívající v prodlení žalované s vrácením jistiny půjčky), a byly splněny i další smluvní podmínky jeho splatnosti (byl splatný do tří dnů od odeslání výzvy k zaplacení toutéž smlouvou sjednané smluvní pokuty, ke kterémužto došlo [datum]), domáhala se žalobkyně žalobou i zaplacení smluvního úroku vzniklého za dobu od [datum] do [datum] a v částce vyčíslené jí za uvedenou dobu na 214 053,35 Kč, a to i s úrokem z prodlení z této částky v zákonné sazbě 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. V předmětné smlouvě o půjčce byla konečně sjednána dle žalobkyně i smluvní pokuta pro případ prodlení žalované s vrácením jistiny půjčky (v sazbě 0,05 % denně z dlužné částky). Když tuto jistinu rovnou částce 965 000 Kč žalovaná nevrátila v den její splatnosti [datum], vznikl žalobkyni dle ní nárok i na tuto ujednanou smluvní pokutu. Za dobu do [datum] činí její výše 248 970 Kč. I zaplacení této smluvní pokuty s úrokem z prodlení v sazbě opět 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení se tak žalobkyně žalobou domáhá. V reakci na v průběhu řízení žalovanou činěnou obranu dále žalobkyně v řízení na podporu žalobou vznesených nároků tvrdila, že žalovaná, a to již s ohledem na postup ověřování podpisů na poště, musela jednoznačně vědět, jakou listinu a s jakým obsahem podepisuje, a dále i to, že žalobkyně o půjčce poskytnuté žalované také řádně účtovala, a pokud nikoliv, neznamená tato skutečnost sama o sobě to, že žalované nebyla reálně celá sjednaná částka půjčky také fakticky žalobkyní vyplacena. To by mohlo znamenat nanejvýš to, že žalobkyně nevedla své účetnictví řádně. Samotná písemná smlouva o půjčce se pak dle žalobkyně podepisovala dne [datum], kdy tehdy se ještě podpis žalované na písemné smlouvě o půjčce neověřoval, přičemž podepsána byla účastníky celkem dvě vyhotovení této smlouvy. Jedno si ponechala žalovaná a jedno tehdejší jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení]. Výdajové pokladní doklady se pak při výplatě půjčky žalované nevystavovaly, kdy obě strany smlouvy o půjčce si důvěřovaly, a měly za dostatečné vyhotovení dané smlouvy jako takové. K ověření podpisu žalované na předmětné smlouvě o půjčce pak dle žalobkyně došlo až následně [datum] při návštěvě pobočky České pošty, s.p. žalovanou a dřívějším jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení]. V podání ze dne [datum] pak žalobkyně také svá dosavadní tvrzení o předání hotovosti z dané půjčky změnila tak, že peníze se podle zjištění žalobkyně předávaly žalované ze strany dřívějšího jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], a to v hotovosti, na několikrát v roce 2012 v [obec], a k prokázání tohoto novému tvrzení navrhla i výslech bývalého jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení]. Právě ten je měl žalované také takto fakticky předávat. Zda bylo mezi účastníky při těchto tvrzených předáních hotovosti ze strany bývalého jednatele žalobkyně žalované něčeho ujednáno ve vztahu k těmto dle žalobkyně na několikráte předávaným částkám, to žalobkyně netvrdila, a blíže okolnosti těchto předání hotovosti neupřesnila ani do okamžiku vydání ve věci prvního (a již zrušeného) rozsudku soudu prvního stupně. Pouze u jednání konaného ve věci dne [datum] žalobkyně tvrdila, že o předávání této hotovosti může vědět žalobkyní navržený svědek [jméno] [příjmení], a to s ohledem na to, že se účastnil jednání bývalého jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] a žalované, při kterých k tomuto předávání mělo docházet. Žalobkyně dále na podporu žalobou vznesených nároků uváděla, že z účetnictví žalobkyně se také jednoznačně podává, že žalobkyně měla na pokladně pravidelně vyšší hotovost, a to i v průběhu roku 2012, což také svědčí pro závěr, že žalobkyně v roce 2012 také žalované mohla fakticky dané finanční prostředky v částce 965 000 Kč v hotovosti poskytnout. Pokud pak byla předmětná smlouva o půjčce zaúčtována v účetnictví žalobkyně až počátkem roku 2014, došlo k tomu pro nedostatečnou komunikaci mezi tehdejším jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení] a externí účetní žalobkyně [jméno] [příjmení], která se o existenci této smlouvy dozvěděla právě až v této době. Původně pak jmenovaná externí účetní v účetnictví žalobkyně částku odpovídající dané půjčce 965 000 Kč zaúčtovala v účetnictví žalobkyně jako vrácení jiné půjčky, a to půjčky poskytnuté v minulosti [jméno] [příjmení] (jako společníkem žalobkyně) žalobkyni samotné. 2. Žalovaná od počátku řízení žalobou proti ní vznesené nároky neuznávala a navrhovala žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítnout. Své stanovisko k žalobě stavěla žalovaná primárně na tom, že předmětná písemná a žalobkyní k důkazu doložená smlouva o půjčce mohla dle mínění žalované vzniknout toliko nějakým„ podvodným způsobem“, a zároveň bez toho, aby byla žalobkyní žalované poskytnuta na podkladě této písemné smlouvy o půjčce jakákoliv hotovost. Pro to podle žalované nepřímo svědčilo, že žalovaná je osobou majetnou (vdovou po spolumajiteli společnosti [právnická osoba], společnosti zabývající se výrobou oken), že žila vždy bez dluhů, pracovala celý život jako učitelka v mateřské škole, a i to, že majetková situace žalované v roce 2012 (kdy měla předmětná smlouva o půjčce vzniknout) byla dobrá, a tedy nevyžadující potřebu jakékoliv půjčky. Konkrétně měla tehdy sama žalovaná k dispozici na svých různých finančních produktech finanční prostředky v celkové částce 644 295 Kč (na stavebním spoření, bankovním účtu …). Důvod pro„ vzetí“ půjčky 965 000 Kč, a nadto přijímané v hotovosti, proto žalovaná v roce 2012 neměla. Pokud by ale i hypoteticky takový důvod existoval, vzala by si žalovaná půjčku od osob jí blízkých, a nikoliv od žalobkyně, a nadto v hotovosti, když žalované je známa zákonná úprava omezující platby v hotovosti v rámci opatření proti„ praní špinavých peněz“. Dle žalované se pak mohl její podpis na předmětné smlouvě o půjčce objevit někdy v dubnu 2013, a asi při příležitosti podepisování dvou jiných smluv, při jejichž uzavření žalovaná fakticky jednala s přítelem svého syna [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] pak byl v té době také dle žalované jednatelem žalobkyně, a věděl i o důvěře žalované k jeho osobě, založené právě na přátelském vztahu syna žalované s ním. Jde-li o dané dvě smlouvy, při příležitosti jejichž uzavření mohlo dle žalované dojít i k vylákání podpisu žalované na předmětné smlouvě o půjčce, pak mohlo jít o smlouvu o převodu obchodního podílu žalované v [právnická osoba] s.r.o. (kdy tato smlouva se podepisovala [datum] u notářky Mgr. [příjmení], a obchodní podíl na této společnosti byl touto smlouvou převáděn z žalované na manželku [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), a ve kteréžto obchodní společnosti žalovaná toliko formálně působila v zájmu podnikatelských aktivit svého syna, a nebo o kupní smlouvu z [datum], která se vztahovala k domu [adresa] v obci a k.ú. [obec] a pozemku p. [číslo] opět v obci a k.ú. [obec] (kdy tyto nemovitosti žalovaná kupovala do spoluvlastnictví s panem [příjmení] [příjmení] od žalobkyně, za kterou i tehdy jednal dřívější jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení]). Při příležitosti uzavírání těchto smluv, v rámci kterých žalovaná vystupovala opět toliko formálně a v zájmu podnikatelských aktivit svého syna, se totiž stávalo, že [jméno] [příjmení] žalované telefonicky sdělil, že je potřeba něco podepsat na poště nebo u notáře. To pak žalovaná zrealizovala, a to aniž by zkoumala, co se zrovna podepisuje. Právě při těchto příležitostech tak mohla být žalované listina s předmětnou smlouvou o půjčce [jméno] [příjmení] podstrčena k podpisu, a