11 C 243/2020-48 — Okresní soud v Přerově

1. [právnická osoba] se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala, aby byl žalovaný [celé jméno žalovaného] zavázán k zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem v částce [částka] a úrokem 20,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ společnost“) po předchozím odborném posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) poskytl žalovanému zápůjčku v částce [částka], kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí první smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na listině smlouvy (dále jen„ smluvní podmínky“). Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou zápůjčku spolu se souhrnnou částkou (poplatkem) [částka] za úrok 20,5 % ročně ze zapůjčených peněžních prostředků ([částka]), administrativní zpracovávání zápůjčky ([částka]) a náklady hotovostního inkasa splátek ([částka]) v 60 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Žalovaný neplnil svůj smluvní závazek řádně (poslední splátku uhradil dne [datum]) a právnímu předchůdci žalobkyně ke dni [datum] vzniklo právo na úhradu celé zbývající neuhrazené části dlužné částky, která činila v součtu jistiny zápůjčky ([částka]) a poplatku ([částka]) celkem [částka]. Žalovaný na tento dluh uhradil [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy v částce [částka] s příslušenstvím žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud na tuto pohledávku ničeho nezaplatil, ačkoliv byl výzvou k plnění ze dne [datum] opětovně prostřednictvím právního zástupce žalobkyně upomenut k úhradě. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání sjednaného úroku 20,5 % ročně, a to od [datum], který pro dobu od [datum] do [datum] kapitalizovala na částku [částka] a dále požadovala z částky neuhrazené jistiny [částka] od [datum] do zaplacení, a přiznání zákonného úroku z prodlení, a to od [datum], který pro dobu od [datum] do [datum] kapitalizovala na částku [částka] a dále požadovala z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil. 3. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], včetně smluvních podmínek, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] smlouvu, na základě které byla žalovanému touto společností poskytnuta zápůjčka [částka], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnuté zápůjčky s úrokem 20,5 % ročně, úhradou za administrativní zpracovávání zápůjčky a hotovostní inkaso splátek (tedy včetně souhrnného poplatku v částce celkem [částka]) v 59 týdenních splátkách po [částka] a poslední splátce [částka]. Podle čl. 12 smluvní podmínek se žalovaný a společnost dohodli, že v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky. Podle tvrzení žalobkyně ke dni [datum] žalovaný uhradil částku [částka]. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by zaplatil další část dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že společnost postoupila žalobkyni svou pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce se žalovaným v částce celkem [částka] s příslušenstvím. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost tuto skutečnost oznámila žalovanému. Výzvou k plnění ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě postoupených pohledávek do [datum]. 4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouva o zápůjčce vznikne, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druh. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. i úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. 7. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z. 10. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky (vztahuje se i na smlouvu o zápůjčce dle § 1 citovaného zákona), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.). 12. Ustanovení § 9 odst. 1 výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení § 9 odst. 3 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věř