8 C 215/2020-22 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala vůči žalované částky [částka] s příslušenstvím, a to ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Konkrétně uplatnila nárok na zaplacení části nesplacené jistiny v částce [částka] (z původní sjednané výše [částka]), zůstatku úroku ve výši [částka], odměny za hotovostní inkaso splátek v částce [částka] a nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splacením nesplacené úvěrové jistiny (ve sjednané sazbě 0,1 % denně z dlužné částky [částka] a za dobu od [datum] do [datum]) v částce [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením předmětné smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné Žádosti o zápůjčku, do které uvedl údaje o své osobě a o jeho finanční situaci, v žádosti jsou uvedené doklady předložené žalovaným k ověření. Předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že požadovaný úvěr lze žalovanému s ohledem na jeho příjmy a výdaje poskytnout. Žalovaný uhradil částku [částka] a dostal se do prodlení s 48 splátkou, závazek se stal splatným [datum], žalovaný je v prodlení od [datum]. 2. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil, k žalobě se nevyjádřil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno s žalobou řádně a včas. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně je v tomto řízení aktivně legitimována. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a přechodným věřitelem, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi přechodným věřitelem [název] [název] [název], se sídlem [adresa], který je přílohou smlouvy (ve spojení se specifikací postupované pohledávky za žalovaným, a potvrzením o zaplacení úplaty za postupované pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslané žalovanému podle poštovního podacího archu dne [datum]) má soud za prokázáno, že žalobkyně podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným, která jí byla postoupena přechodným věřitelem [název] [název] [název], se sídlem [město sídla]. 4. Z formuláře„ Žádost o zápůjčku“ datovaného dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o zápůjčku ve výši [částka] a uvedl za účelem posouzení úvěruschopnosti, že bydlí s rodiči, v domácnosti jsou 2 osoby, nemá nezaopatřené děti, pracuje s příjmem [částka] měsíčně, nemá jiné příjmy, náklady na nájemné a inkaso [částka] měsíčně, telefon/internet [částka], splátky půjček, zápůjček [částka], výdaje na domácnost [částka], ostatní výdaje 0, celkem výdaje [částka], použitelný příjem [částka]. Podle žádosti měly být předloženy občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva a SIPO. Jiné důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalobkyně k důkazu neoznačila. 5. Z písemné smlouvy o zápůjčce č. [značka a číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] (dále již jen„ původní věřitel“) ji uzavřela se žalovaným dne [datum] a poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši [částka], celkem [částka] ve sjednaných 60ti týdenních splátkách. Dále si žalovaný zvolil hotovostní variantu splácení a odměna za hotovostní inkaso splátek byla dohodnuta ve výši [částka] Celkem se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku [částka], výše splátek byla dohodnuta na [částka] týdně. Výše úroku byla sjednaná ve výši 32,324 %. V bodu N. se strany dohodly, že zákazník se zavazuje zaplatit Společnosti okamžitě neuhrazenou část jistiny zápůjčky v případě, že se ocitne v prodlení se zaplacením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. V případě okamžitého zesplatnění v důsledku kvalifikovaného prodlení je zákazník povinen společnosti zaplatit smluvní pokutu v částce rovnající se neuhrazené části odměny za inkaso, kterou by zákazník byl povinen platit, kdyby k zesplatnění nedošlo. V případě, že zákazník poruší svou povinnost zaplatit neuhrazenou část jistiny je povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou a náklady s vymáháním dlužné částky spojené a náklady externích agentur a náklady právního zastoupení. Žalovaný stvrdil podpisem smlouvy, že mu společnost předala v hotovosti zápůjčku ve sjednané výši a dále prohlásil, že„ Společnost před uzavřením Smlouvy dostatečně a s odbornou péčí posoudila jeho schopnost zápůjčku splácet, a to na základě dostatečných informaci uvedených zákazníkem v žádosti o zápůjčku.... poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka zápůjčku splácet a je schopen společnosti zaplatit všechny své závazky a platit pravidelné splátky.“ K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žádné jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než kromě smlouvy o zápůjčce žalobkyně k důkazu neoznačila. Z provedených důkazů nevyšlo najevo, že by žalovaný uhradil více než [částka], jak tvrdila žalobkyně. 6. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytnuta peněžní částka [částka] ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 7. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 2 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 10. Podle § 9 odst. 1) zákona č. 145/2010 Sb. ve znění ke dni uzavření smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spo