10 C 288/2020-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] níž byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka], který se žalovaný se zavázal vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 146,56 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalobkyně vyhověla žádosti žalovaného o odklad splátky [číslo] po dobu [datum] do [datum], kdy neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení se splátkou [číslo]. V důsledku toho došlo dne [datum] automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaný ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši [částka] (k datu zesplatnění činila nová jistina [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy v celkové výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalovaného od [datum] do [datum] ve výši [částka] a ve výši 0,1 % denně z částky [částka], přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku ve výši 93,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému dne [datum] vyplacen na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Oznámením ze dne [datum] byl žalovanému úvěr schválen a zaslán splátkový kalendář. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjitěno, že dne [datum] byla částka [částka] zaslána na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 146,56 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti ([příjmení], NRKI), jakož i z jiných zdrojů (viz výplatní pásky, hodnocení klienta, pracovní smlouvy). Z těchto dokladů vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou ve [právnická osoba] – optika, a.s. s příjmem v březnu [rok] ve výši [částka] a v dubnu [rok] ve výši [částka]. V čl. 6 bylo sjednáno právo na zaplacení náhrady nákladů vymáhání ve výši [částka]. V čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný hradil úvěr řádně do splátky [číslo]. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně vyhověla žádosti žalovaného o odklad splátky [číslo] splatné dne [datum] a zároveň mu zaslala upravený splátkový kalendář. 4. Z výzev ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek a zároveň ho upozorňovala na možnost zesplatnění úvěru. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od doručení, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalovaného dne [datum]. 6. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 7. Soud provedl dokazování a učinil skutková zjištění v takovém rozsahu, která jsou nezbytná a relevantní pro níže uvedený právní závěr soudu. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut žalobkyní na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 146,56 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. V čl. 6 bylo sjednáno právo na zaplacení náhrady nákladů vymáhání ve výši [částka]. V čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každou splátku v prodlení. Podle čl. 6 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s novou jistinou, v případě prodlení s novou jistinou. V předsmluvní informaci byl žalovaný seznámen se standardními informacemi týkající se tohoto spotřebitelského úvěru. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky [číslo]. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek a upozorňovala ho na možnost zesplatnění úvěru. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou k zaplacení dlužné jistiny do 15 dnů od doručení, přičemž tato písemná výzva byla odeslána na poslední adresu žalovaného dne [datum]. Výzva tak byla doručena žalovanému fikcí dne [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil či že by k zániku tohoto nároku došlo jiným způsobem než splněním. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 12. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka] a naproti tomu závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky formou sjednaných měsíčních splátek a zaplatit úrok ve výši 146,56 % ročně. Soud se předně zabýval tím, zda ujednání o úroku není zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu z úřední povinnosti. Soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné podle ustanovení § 588 o. z., neboť ujednaná výše úroku 146,56 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání (ke stejnému závěru by pak bylo třeba dospět i ohledně žalobkyní požadovaného úroku ve výši 93,72 % ročně). Dle judikatury [název soudu], která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. U ž