10 C 295/2021-53 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,66 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso ve výši [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel úvěr podle dohodnutých podmínek, na tento nárok žalovaná uhradila částku v celkové výši [částka]. Žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši [částka], sestávající se z jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky ve výši 23,66 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně na základě informací získaných od žalovaného, popřípadě nahlédnutím do databází, poskytnuté informace byla zapsány do karty zákazníka a ověřeny oproti dokladům uvedeným v kartě zákazníka. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že půjčku si vzal, tuto částečně splatil. Příjem ze zaměstnání ověřovali telefonicky, pracovní poměr měl uzavřený na dobu určitou, smlouva mu byla vždy prodloužena. Pokud jde o jeho výdaje, tak si nepamatuje, zda je ověřovali. 3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], že žalobkyně nabyla postoupením pohledávky za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jako zákazník uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě níž mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit částku v celkové výši [částka], tj. jistina [částka], úrok [částka], poplatek [částka], hotovostní inkaso [částka] a pojištění [částka] v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil k rukám věřitele částku [částka], tj. [částka] do postoupení pohledávky a [částka] po postoupení do sepsání žaloby. 5. Z karty zákazníka, žádosti o půjčku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl v žádosti, že žije v nájmu od listopadu [rok] s manželkou a 2 nezaopatřenými dětmi, pracoval na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba], pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou od září [rok] do [datum] s příjmem ve výši [částka], další příjem ve výši [částka] (brigády), celkem příjem [částka]. Výdaje žalovaného celkem [částka], tj. výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka], další výdaje [částka] (exekuce), použitelný příjem [částka]. Dokumenty k ověření – výplatní pásky, pracovní smlouva. 6. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum], výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný jako zákazník uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit částku v celkové výši [částka], tj. jistinu [částka], úrok [částka], poplatek [částka], hotovostní inkaso [částka] a pojištění [částka] v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši [částka], počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil kartu zákazníka, žádost o půjčku, v níž uvedl, že žije v nájmu od listopadu 2017 s manželkou a 2 nezaopatřenými dětmi, pracoval na hlavní pracovní poměr uzavřený na dobu určitou od září [rok] do [datum] u společnosti [právnická osoba] s příjmem ve výši [částka], další příjem ve výši [částka] (brigády), celkem příjem [částka]. Výdaje žalovaného činily celkem [částka], tj. výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka], další výdaje [částka] (exekuce), použitelný příjem [částka]. Informace měly být ověřeny výplatní páskami a pracovní smlouvou. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem z téhož dne. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho