14 C 191/2020-23 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení učinila žalobkyně v žalobě peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z téže částky, a jdoucím od [datum] do zaplacení. Jde-li o žalobkyní nárokovanou jistinu žalobou uplatněné pohledávky, tu žalobkyně vymezila v rámci svých žalobních tvrzení jako dluh žalovaného z titulu mezi žalovaným a [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] (a prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) uzavřené Smlouvy o zápůjčce částky [částka], kterou také právní předchůdce žalobkyně v den schválení dané zápůjčky a na sjednaný účet žalovaného žalovanému vyplatil. Předmětná pohledávka z uvedeného právního titulu pak měla být postoupena na žalobkyni právním předchůdcem žalobkyně smlouvou uzavřenou mezi nimi dne [datum]. 2. Po provedeném dokazování soud přijal soud závěr o skutkovém stavu, podle kterého nebylo prokázáno, že by došlo (nejméně ze strany žalovaného) k jakémukoliv právnímu jednání, kterým by žalovaný navenek a vůči právnímu předchůdci žalobkyně projevil svoji vůli uzavřít s ním dne [datum] žalobkyní tvrzenou smlouvu o zápůjčce částky [částka]. Byť pak dne [datum] došlo k žalobkyní tvrzenému připsání právním předchůdcem žalobkyně bezhotovostně odeslané částky na účet č. [bankovní účet], kdy tento účet byl zároveň jako účet žalovaného označen v listinách, kterými žalobkyně prokazovala obsah smlouvy o zápůjčce mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze dne [datum] (a na který měla být tvrzená zápůjčka dle těchto také poskytnuta jako na účet žalovaného), pak bylo rovněž zjištěno, že majitelem tohoto účtu (č. [bankovní účet]), byla k [datum] osoba odlišná od žalovaného. Žalobkyní v tomto řízení uplatněná pohledávka (byť soud s ohledem na výše uvedené nevzal za prokázané skutečnosti způsobilé přivodit vznik smlouvy, která představovala dle žalobních tvrzení právní důvod vzniku žalobou uplatněné pohledávky) byla na žalobkyni postoupena právním předchůdcem žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (a to jelikož předmětem smlouvy byl úplatný převod pohledávek právního předchůdce žalobkyně za jeho dlužníky, a to včetně pohledávky za žalovaným z žalobkyní tvrzené smlouvy právního předchůdce žalobkyně a žalovaného). 3. Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Podle § 1723 odst. 1 o.z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 5. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 6. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí (dále jen jako „o.z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalobkyně v rámci žalobních tvrzení stručně, ale přitom jasně a určitě vymezila předmět tohoto řízení, a to jako nárok na zaplacení jistiny zápůjčky z titulu Smlouvy o zápůjčce žalovaného a právního předchůdce žalobkyně z [datum]. Soud po provedeném dokazování nevzal za prokázané, že by ke vzniku takového dvoustranného právního jednání (kterým smlouva o zápůjčce zapůjčitele a vydlužitele je) právního předchůdce žalobkyně a žalovaného [datum] došlo. K tomuto závěru dospěl soud s ohledem na to, že veškeré žalobkyní doložené písemné důkazy (text„ smlouvy o zápůjčce“, prohlášení pro stávajícího klienta, Standardní podmínky úvěrové smlouvy, výpis loan application info k půjčce [číslo] faktura [číslo] z [datum]) byly prosty jakéhokoliv podpisu žalovaného (stejně jako další listinné důkazy doložené žalobkyní), kdy podpis smluvní strany každé písemné smlouvy je přitom pro završení a závěr o existenci takového platného právního jednání, a tedy i smlouvy o zápůjčce (byť uzavírané ve formě elektronické komunikace a prostřednictvím prostředků umožňujících komunikaci na dálku) nezbytný (srovnej § 561 odst. 1 o.z.). Za situace, kdy soud po provedeném dokazování nevzal za prokázané žádné právní jednání žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobkyně (kterým by žalovaný projevil vůči právnímu předchůdci žalobkyně souhlas uzavřít s ním žalobkyní tvrzenou smlouvu o zápůjčce na částku [částka] z [datum], nebo alespoň takové, kterým by označil jakýkoliv účet, kam má být taková částka poskytnuta), pak nebylo lze uvažovat o tom, že by žaloba mohla být posouzena s oporou v tomto žalobkyní tvrzeném právním (smluvním) důvodu jako důvodná. Jednoduše pak proto, že nebyly prokázány rozhodné skutečnosti, které by vedly k možnému závěru o existenci dané smlouvy jako možného právního důvodu daného závazku žalovaného nárokovaném po něm žalobkyní v tomto řízení (§ 1726 odst. 1 o.z.). I přes tento závěr bylo lze možno ještě uvažovat o důvodnosti žaloby z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, a to pokud by bylo prokázáno, že žalovanému se i bez existence tvrzené platné smlouvy o zápůjčce něčeho od právního předchůdce dostalo (s oporou v § 2991 o.z.). Když ale soud z vyžádané zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] zjistil, že majitelem daného účtu č. [bankovní účet] nebyl k tomuto dni (sic na tento účet byla žalobkyní tvrzená částka zápůjčky [částka] skutečně připsána) žalovaný, ale třetí osoba, je i z tohoto právního titulu žalobou uplatněný nárok nedůvodný. Připsáním této částky (při závěru o neprokázání jakéhokoliv právního jednání žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobkyně, a tedy i včetně jednání, kterým by byl takový účet mezi nimi ujednán jako cílový pro zaslání částky [částka]) na účet č. [bankovní účet] dne [datum] došlo pak nanejvýš k bezdůvodnému obohacení jeho majitele a nikoliv žalovaného. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu co do v ní nárokované jistiny (na žalobkyni jinak platně postoupené pohledávky) zamítl (primárně pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně o právním jednání žalovaného, kterým byla v žalobě tvrzená smlouva o zápůjčce z [datum] dle žalobkyně uzavřena). Nebyla-li žaloba posouzena jako důvodná na nárokované jistině, je vyloučeno i prodlení žalovaného s úhradou jistiny (§ 1970 o.z. a contrario) a proto byla žaloba zamítnuta i co do nárokovaného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení (neb dle § 1968 odst. 1 o.z. je prodlení podmínkou vzniku práva na toto příslušenství pohledávky). 10. Plně úspěšnému žalovanému by příslušela náhrada nákladů řízení proti žalobkyni dle § 142 odst. 1 o.s.ř., nicméně když se z obsahu spisu žádné náklady řízení žalovaného nepodávaly, soud mu právo na jejich náhradu vůči žalobkyni nepřiznal.