ECLI: ECLI:CZ:OSPR:2021:14.C.255.2019.1 Datum: 2021-04-13 Předmět: zrušení vyživovací povinnosti, Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 163 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 922 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 95 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 910 z. ["jízdné""nájem bytu""příspěvek na bydlení""smlouva nájemní""smlouva o obchodním zastoupení""smlouva o půjčce""smlouva o úvěru""veřejná listina""výživné""zkušební doba"]
O co šlo: zrušení vyživovací povinnosti, (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 163 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 922 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 95 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil vyživovací povinnost žalobce (otce žalovaného) k jeho synovi (žalovanému), a to s účinností od [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že výživné žalobce k žalovanému (v naposledy soudem stanovené výši [částka] měsíčně) bylo žalobci stanoveno žalovanému platit již rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 6. 2013, č.j. 0 Nc 110/2011-230 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 3. 2014, č.j. 70 Co 26/2014-327, přičemž zároveň platí, že naposledy bylo o výživném žalobce k žalovanému rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 9. 2018, č.j. 10 C 36/2018-108 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2019, č.j. 70 Co 63/2019-151. Konkrétně pak tak, že těmito posledními rozhodnutími byla žaloba žalobce na snížení jeho tehdy stále stanovené vyživovací povinnosti [částka] měsíčně soudem prvního stupně zamítnuta, a toto rozhodnutí soudu prvního stupně bylo pak uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu jako věcně správné potvrzeno. I přes toto poslední věcné rozhodnutí o předmětné vyživovací povinnosti zde ale dle žalobce byly ke dni podání jeho nyní projednávané žaloby (resp. již i k [datum]) důvody pro zrušení dané vyživovací povinnosti, přičemž tyto žalobce spatřoval zejména v následujícím. Předně žalobce tvrdil, že žalovaný se již v době od [datum] řádně a soustavně nepřipravoval na své budoucí povolání studiem zvoleného oboru spojový mechanik na Střední škole technické a obchodní [ulice a číslo], [obec] (dále též jen jako„ SŠ [ulice]“). Pro to pak dle žalobce svědčí jím nově zjištěné studijní výsledky žalovaného počínaje výsledky z druhého pololetí školního roku 2018 2019, kdy tyto dle jeho mínění vypovídají i o nezájmu žalovaného v budoucnu v daném oboru působit, tento řádně studovat, a i o tom, že žalovaný tento počínaje dnem [datum] dále nestuduje soustavně a cílevědomě. Studium žalovaného tak lze dle žalobce v daném období označit spíše toliko jako tzv.„ věčné studium“ nebo„ studium pro studium“. O tom ostatně svědčí dle žalobce vedle samotných studijních výsledků studia žalovaného a jeho absencí (včetně poměru omluvených a neomluvených absencí) i skutečnost, že žalovaný dle žalobce ve sledovaném období vykonával výdělečnou činnost (zřejmě u [právnická osoba] v [obec] nebo jiného tam působícího dopravce), a byl se tak již nad rámec všeho uvedeného schopen sám živit. Při hodnocení přístupu žalovaného ke studiu pak dle žalobce nelze rovněž pustit ze zřetele, že žalovaný studoval v případě studia na SŠ [ulice] již druhou střední školu téhož stupně, a to když původně nastoupil po ukončení základního vzdělání na Střední školu strojnickou v [obec], [ulice a číslo], [obec], kteroužto ale nedostudoval. To pak dle žalobce pro vysoké absence žalovaného v tomto předchozím středoškolském studiu a dále pro náročné požadavky studia na této dřívější škole žalovaného, které žalovaný nebyl dle žalobce tehdy schopen splnit. V těchto souvislostech pak žalobce na podporu svých závěrů a potažmo na odůvodnění své žaloby poukázal i na rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2121/14 nebo ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1247/13.
2. U jednání konaného ve věci dne [datum] pak žalobce žalobu o zrušení předmětné vyživovací povinnosti k žalovanému rozšířil, a to tak, že se zrušení své vyživovací povinnosti nově domáhal s účinností již od [datum] do budoucna, přičemž soud tuto změnu jako částečně přípustnou připustil usnesením vyhlášeným u téhož jednání, a to konkrétně co do té části rozšíření, kterou se žalobce domáhal zrušení předmětné vyživovací s účinností již od [datum] do budoucna. Naopak soud usnesením vyhlášeným u téhož jednání co do rozšířeného žalobního požadavku na zrušení dané vyživovací povinnosti i za dobu od [datum] do [datum] návrh žalobce na změnu/rozšíření žaloby jako nepřípustný zamítl. To pak z toho důvodu, že v této části rozšířeného žalobního požadavku by bylo na místě stran něho řízení i za toto další dřívější období bez dalšího zastavit, a to pro překážku věci rozsouzené založenou dne [datum] vyhlášeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2019, č.j. 70 Co 63/2019-151 posledním pravomocným rozhodnutím soudu o výživném je pak žalobce, žalovaný, a i soud v této věci vázán – srovnej § 159a odst. 1 a 3 o.s.ř. ve spojení s § 95 odst. 2 věta první o.s.ř.). V té souvislosti třeba pro úplnost dodat, že žalobce rozšířený žalobní požadavek (v soudem připuštěném a i nepřipuštěném rozsahu) odůvodnil obdobně jako dosavadní znění žaloby.
3. V dalším průběhu řízení konečně žalobce argumentoval pro svoji žalobu (a již ve znění po její soudem připuštěné změně/rozšíření, a tedy pro celé období od [datum] do budoucna) i tím, že současné studium žalovaného ve školením roce 2020 2021 na další střední škole v [obec] již nelze považovat za navazující studium na studium žalovaného na SŠ [ulice], a to neboť jde o studium oboru, které žalovaný ani nechce dle svého vlastního vyjádření úspěšně zakončit další (a v pořadí svojí druhou) výuční zkouškou, a nadto jde o obor prakticky obdobný, jako ten, který již na třetí pokus žalovaný v průběhu tohoto soudního řízení ukončil na SŠ [ulice]. S ohledem i na tyto skutečnosti, a tedy dle žalobce s ohledem na tzv.„ studium pro studium“, a dále i s ohledem na vypjaté vztahy účastníků, argumentoval žalobce konečně pro zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému i tím, že by setrvání na dané vyživovací povinnosti bylo rozporné s dobrými mravy. V průběhu celého řízení pak žalobce ještě na podporu svých žalobních požadavků argumentoval změnou svých poměrů„ k horšímu“ založenou zejména poklesem jeho příjmů oproti době při posledním rozhodování o výživném, a konečně i dalším zhoršením svých poměrů pro které se i nadále musí zadlužovat, a řešit finanční obtíže se zajištěním stávající rodiny žalobce (včetně jeho nezl. syna).
4. Žalovaný od počátku řízení až do vydání tohoto rozsudku s žalobou (vztaženo i k jejímu rozsahu po soudem za řízení připuštěné změně žaloby) nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Dle žalovaného byly žalobcem tvrzené neuspokojivé výsledky studia žalovaného na SŠ [ulice] zapříčiněny (i v druhém pololetí školního roku 2018 [číslo]) zdravotními problémy žalovaného a dílem i přispěním samotného žalobce, který se o žalovaného dlouhodobě nezajímá a naopak mu spíše studium od jeho počátku ztěžuje řádným nehrazením soudem v minulosti stanoveného výživného, opakovanými soudními spory o zrušení nebo snížení vyživovací povinnosti, a potažmo i spory účastníků souvisejícími s vymáháním dlužného výživného formou exekuce. Žalovaný za řízení připustil ale i to, že po část druhého pololetí školního roku 2018 2019 zameškal řadu hodin studia na SŠ [ulice], a že toto studium v daném školním roce také úspěšně neukončil, a to i z dalších než z uvedených důvodů. Konkrétně pak z důvodů„ finančních“, kdy si totiž byl v daném období nucen pro tíživé poměry v rodině jeho a jeho matky (se kterou žije a vždy žil ve společné domácnosti) přivydělávat jako stevard u [právnická osoba]. Po stabilizaci finanční situace rodiny žalovaného (a tedy od počátku školního roku 2019 2020) se již ale žalovaný opět studiu na SŠ [ulice] věnoval řádně a soustavně, s jakýmkoliv přivýdělkem (s výjimkou [anonymizováno]) skončil, a tento stav dle žalovaného trval i ke dni vydání tohoto rozsudku. K tomu dni pak také dle žalovaného platilo, že žalovaný (sice až na třetí pokus) také již ukončil studium oboru spojový mechanik na SŠ [ulice] získáním výučního listu, a i to, že ve školním roce 2020 2021 pokračuje žalovaný ve studiu na další střední škole téhož stupně a studiem příbuzného oboru. Konkrétně na Střední škole elektrotechnické, [obec], [ulice a číslo], a v oboru„ elektro“, který mu umožní (od září 2021) navázat po dalším přijímacím řízení dalším žalovaným již plánovaným maturitním oborem. Přitom dva neúspěchy při složení závěrečné učňovské zkoušky na SŠ [ulice] ve školním roce 2019 2020 (a potažmo v září 2020 již i ve školním roce 2020 2021) žalovaný připisoval převážně některým pedagogům SŠ [ulice], kteří jej měli ve školním roce 2019 2020 a pak i při prvních dvou pokusech o složení závěrečné učňovské zkoušky hodnotit příliš přísně a nespravedlivě. Pokud jde o poměry žalovaného, ty dle něho zůstaly od doby posledního rozhodování o výživném v takovém stavu, který dle žalovaného neodůvodňuje zrušení nebo snížení výživného, přičemž na straně žalobce dle žalovaného ke změně poměrů odůvodňujících zrušení [anonymizována dvě slova] výživného rovněž nedošlo. Pokud jde o předchozí studium žalovaného na Střední škole průmyslové v [obec] (kdy šlo o maturitní obor„ strojírenství“), pak ohledně něho žalovaný připustil, že toto studium nedokončil, a to pro náročnost jednoho z předmětů (mechaniky). Z tohoto měl žalovaný tehdy průměr 4,16 a [anonymizováno] bylo [role v řízení] v té souvislosti nadto sděleno, že na tento obor„ ne
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.