§ 9 zákon ČNR o daních z příjmů – Příjmy z nájmu
Zákon České národní rady o daních z příjmů · 586/1992 Sb. · účinné od 19. 7. 2024 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 9 zákona o daních z příjmů definuje, co se považuje za příjmy z nájmu pro účely zdanění, jak se z nich vypočítá základ daně a jaké možnosti má poplatník při uplatňování výdajů. Příjmy z nájmu nemovitostí (např. bytů) a movitých věcí (pokud nejde o příležitostný nájem) se zdaňují jako příjmy z nájmu. (§ 9 zákona č. 586/1992 Sb., zákon ČNR o daních z příjmů, znění účinné od 19. 7. 2024)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Příjmy z nájmu
- Týká se: poplatník, manžel
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „…může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč“
- Odkazuje na: § 6, § 10, § 5, § 23, § 2, § 36
- Judikatura: na § 9 odkazuje 46 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Příjmy z nájmu“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 586/1992 Sb.
(1) Příjmy z nájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou
a) příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,
b) příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z nájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů podle odstavce 1, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.
(6) Poplatníci mající příjmy z nájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a dluzích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení nájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.
(7) Při pachtu obchodního závodu je příjmem propachtovatele, který nevede účetnictví, také
a) hodnota pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na pachtýře, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a dluhů, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou věcí v obchodním závodu na začátku pachtu a jejich vyšší hodnotou při ukončení pachtu stanovenou podle zvláštního právního předpisu1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví pachtýře, vedeném podle zvláštních právních předpisů.20)
Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 23 odst. 13.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Příjmy z nájmu nemovitostí (např. bytů) a movitých věcí (pokud nejde o příležitostný nájem) se zdaňují jako příjmy z nájmu.
- Manželé, kteří mají příjmy z nájmu ze společného jmění manželů, zdaňují tyto příjmy pouze u jednoho z nich.
- Poplatník si může vybrat, zda uplatní skutečné výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů z nájmu, nebo paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů, maximálně však 600 000 Kč.
- Příjmy z nájmu se snižují o výdaje a výsledkem je základ daně (dílčí základ daně).
Na co si dát pozor
- Způsob uplatnění výdajů (skutečné vs. paušální) nelze zpětně měnit.
- Při uplatnění paušálních výdajů jsou v nich zahrnuty veškeré výdaje související s nájmem a poplatník musí vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.
- Pokud poplatník uplatňuje skutečné výdaje, musí vést podrobnější záznamy o příjmech a výdajích, evidenci majetku, pohledávek a dluhů a případně mzdové listy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
… odvolacího soudu, podle kterého se na ně hledí jako na jediného věřitele, jelikož smlouvy, jimiž dokládají své pohledávky uzavřeli s dlužnicí společně a proto jsou společné i jejich pohledávky, uvádějí, že smlouvy, jimiž dokládají své pohledávky, sice uzavřeli společně z titulu společného jmění manželů, že však podle § 9 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se v případě smlouvy o nájmu nebytových prostor účtuje pouze u jednoho z nich.
… vedlejšího účastníka zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích ("krajský soud"), neboť shledal, že stěžovateli poskytnuté úplaty za užívání motorových vozidel obchodní společností MIŠKOVIČ PLOCHÉ STŘECHY s. r. o. nelze považovat za nezdanitelné cestovní náhrady, ale za příjmy z pronájmu movitých věcí podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů").
Krajský soud provedl důkaz výpisy z otcových úvěrových účtů za únor 2008 (č. l. 804 a 805), které dokladují splátky v měsíční celkové výši 31 300 Kč. Dále provedl důkaz otcovým daňovým přiznáním za rok 2017, kde je dílčí základ daně u příjmů z nájmu (§ 9 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) vyčíslen částkou 361 200 Kč, již okresní soud zjistil, že otcův dílčí základ daně u příjmů z nájmu za rok 2015 činil 367 710 Kč (při podělení těchto částek počtem 12 měsíců vycházejí částky 30 100 Kč a 30 642,50 Kč, tj. částky srovnatelné s měsíční výší …
Právní otázky
Související
§ 3 Ukazatel DSTI (Vyhláška o úvěrových ukazatelích)§ 27 Majetek honebního společenstva (Zákon o myslivosti)§ 7 Financovanie obce (Zákon Slovenskej národnej rady o obecnom)§ 7 Financovanie obce (Zákon Slovenskej národnej rady o obecnom)§ 12 Společné příjmy a výdaje (Zákonné opatření Senátu o změně daňových)