16 C 157/2021-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum], na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], jež se žalovaný zavázal vrátit v celkové výši [částka], formou 36 pravidelných měsíčních splátek po [částka], splatných vždy k 17 dni každého měsíce, počínaje měsícem červenec 2019, přičemž zápůjční úroková sazba činila 52,97 % ročně a RPSN 52,98 % ročně. Úvěruschopnost žalovaného prověřil žalobce z dokladů a informací od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť žalobci uhradil pouze část závazku v celkové výši [částka] a dostal se do prodlení s úhradou dalších dohodnutých splátek. Podle bodu [číslo] smlouvy došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu úvěrového dluhu na jistině ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] a dohodnutého úroku, který žalobce požaduje„ pouze“ ve výši 43,28% ročně z dlužné původní jistiny [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, co úrok dosáhne částky [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Pokud jde o závazkový vztah mezi účastníky, z obsahu listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění Oznámení žalobce o schválení úvěru ze dne [datum], považuje soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] požádal žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši [částka] tím, že vyplnil žalobcem připravený formulář návrhu/smlouvy, podle něhož v případě poskytnutí úvěru [částka] se žalovaný zavázal vrátit žalobci celkem částku [částka] v 36 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 17. dni každého měsíce v době od [datum] do [datum], přičemž zápůjční úroková sazba měla činit 52,97 % ročně a RPSN 52,98 % ročně. Žalovaný návrh podepsal dne [datum] a žalobce jej akceptoval dne [datum]. Podle listiny označené jako Důkaz o umístění dokumentů do klientské zóny bylo žalovanému [příjmení] o schválení úvěru dodáno dne [datum]. V bodě 6. Návrhu/smlouv jsou upraveny důsledky vyplývající z prodlení klientů s úhradou splátek, a to povinnost uhradit konkrétně popsané smluvní pokuty. Podle bodu 6.9. uvedené listiny nesmí souhrn všech smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše sjednaného úvěru, maximálně však [částka]. V bodě [číslo]) návrhu - smlouvy bylo mezi účastníky mimo jiné dohodnuto, že v případě prodlení klienta s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází automaticky k zesplatnění celého úvěru, tj. nesplacené úvěrové jistiny, sjednaných úroků, smluvní pokuty a nákladů a že poskytovatel je povinen klienta vyzvat k úhradě úvěrového dluhu. Soud považuje za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy výše uvedeného obsahu dne [datum]. 5. Pokud jde o vzájemné plnění, tak z nedatované listiny označené jako Doklad o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce vyplatil dne [datum] na účet žalovaného částku [částka]. Totéž vyplývá i z listiny označené jako Karta klienta [celé jméno žalovaného], z níž je navíc zřejmé, že žalovaný zaplatil žalobci v době od [datum] do [datum] nepravidelně splátky v celkové výši [částka]. Od [datum] již žalovaný nic žalobci neuhradil. Podle obsahu žaloby si žalobce na poskytnutou jistinu úvěru [částka] z dosud uhrazené částky [částka] započetl pouze částku [částka] (rozdíl mezi poskytnutým úvěrem [částka] a požadovanou novou jistinou [částka]). Zbývající uhrazenou částku si žalobce zaúčtoval na úroky, poplatky, případně na pojištění a na smluvní pokutu. 6. Pokud jde o provádění úvěruschopnosti žalovaného žalobcem, žalovaný listinu Prohlášení klientů nepodepsal ani nedatoval. V nedatované prázdné listině označené jako Výpis záznamů z registru [příjmení] není vůbec nic uvedeno. Z neoznačené listiny ze dne [datum], obsahující hodnocení schopnosti splácet, soud zjistil, že u žalovaného je uvedeno skóre 304 bodů, což podle připojené legendy jde o kategorii II. se středním rizikem při vracení úvěru. [právnická osoba] měl žalovaný skóre 407, což představuje vyšší riziko při splácení úvěru. Listinu Hodnocení klienta žalobce vůbec soudu nepředložil. Podle výpisu z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum] u [jméno] [příjmení] bank čerpal žalovaný povolený limit Flexikredit ve výši [částka], dne [datum] obdržel od úvěrové firmy Ferratum Czech SR [částka], dne [datum] uhradil další úvěrové firmě [právnická osoba] [částka], žalovaný také splácel nepovolený debet, dne [datum] uhradil další úvěrové [právnická osoba] SMS částku [částka], dne [datum] uhradil další úvěrové firmě částku [částka] a další úvěrové [právnická osoba] Credit částku [částka], žalovaný vydal také řadu neoznačených příkazů k výplatě; příjem měl žalovaný dne [datum] od firmy [právnická osoba] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] si žalobce sám vložil na svůj účet částku [částka] a lze předpokládat, že jde o hotovost z dalších vybraných zápůjček; podle informace o úvěrech činil ke dni [datum] zůstatek nesplacené jistiny jiného úvěru [číslo] částku [částka]. Podle oznámení žalovaného žalobci ze dne [datum] a sdělení žalobce ze dne [datum] žalovaný využil ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb. v souvislosti s pandemií Covid 19 ode dne žádosti do [datum]. 7. Podle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného ČNB má žalobce od [datum] povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Z výzev ze dne [datum], a [datum] soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě úvěrového dluhu před jeho zesplatněním. Z oznámení ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěrového dluhu ve výši [částka]. Podle předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 15 dnů od odeslání oznámení, tj. do [datum], s upozorněním na možnost soudního vymáhání a tuto výzvu odeslal žalovanému. 8. Ve vztahu k obvyklým úrokovým sazbám u obdobných spotřebitelských úvěrů v době uzavírání sporné smlouvy v červnu 2019 soud z vyjádření bankovních ústavů zjistil, že [právnická osoba] požadovala úrokovou sazbu 8,6%, [právnická osoba] 14,4 % a [právnická osoba] ve výši 10,9 % až 14,9 % (průměr 12,9 %) dle rizikovosti klienta. Průměrná úroková sazba těchto bankovních domů činila v rozhodném období 11,96 %. 9. Soud neprovedl žalobcem předložený listinný důkaz vyjádřením znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] k problematice úročení pohledávek, neboť listina postrádala doložku znalce podle § 127a o. s. ř. a pouhé obecné vyjádření Mgr. Čápa jako soukromé třetí osoby k úvěru sjednaného až dlouho po zhotovení tohoto vyjádření nemohlo mít pro výsledek sporu žádný význam. 10. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům. 11. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalovanému jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalovanému splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018). 13. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného