19 C 16/2021-26 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazený úvěr, který mu byl bezhotovostně poskytnut žalobkyní (v části [částka] a [částka] dne [datum]), a to na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], [číslo] která měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku. Jistina pohledávky dále představuje v části [částka] v úvěrové smlouvě sjednaný poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané částky, v části [částka] ve smlouvě sjednaný úrok z čerpaných částek (konkrétně úrok 20 % měsíčně z částky [částka]) a v části [částka] ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka] měsíčně (konkrétně účtované [datum], [datum] a [datum]). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému v bezhotovostní formě finanční prostředky ve výši [částka] a [částka] dne [datum] (jak plyne z výpisu z revolvingového úvěru [číslo] ve spojení s výpisem z účtu). Žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván mj. k úhradě částek, které jsou předmětem tohoto řízení, a to výzvou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] žalovanému s tím, že žalovaný byl vyzván k úhradě závazků ve lhůtě do [datum]. Z provedeného dokazování však soud nevzal za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, případně k uzavření jakékoli jiné smlouvy, jejímž předmětem by měla být povinnost žalovaného uhradit žalobkyni jakékoli úroky, poplatky či smluvní pokuty Zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na poskytnuté finanční prostředky ve výši [částka] žalobkyni čehokoli plnil. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně č. 227/2000 Sb. Těmito prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný právní jednání učinil elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým (byť prostým) elektronickým podpisem. Pokud žalobkyně tvrdila, že disponuje smlouvou uloženou na trvalém nosiči dat, která umožňuje uchování obsahu včetně identifikace jednajících osob, pak taková smlouva (případně jiné důkazy prokazující jednání žalovaného směřující k uzavření tvrzené smlouvy) nebyla soudu doložena. Neúčastí u jednání (s tím, že soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastnic a zástupce žalobkyně) se pak žalobkyně vzdala možnosti být o neunášení důkazního břemena poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud má tedy za to, že nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. 10. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k tomu, že z provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť žalobkyní předložené listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, a to podepsání smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], [číslo] zaslání částek [částka] a [částka] na účet žalovaného, nikoli však ze strany žalovaného. Z provedeného dokazování tedy nevyplynuly takové skutečnosti, z nichž by bylo možno jednoznačně učinit závěr o tom, že žalovaný projevil vůli žalobkyní tvrzenou smlouvu o úvěru o tvrzeném obsahu s žalobkyní uzavřít. 11. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (ani jiné smlouvy, v níž by se žalovaný zavázal k úhradě jakéhokoli poplatku za čerpání úvěru, jakékoli smluvní pokuty či úroku), byl nárok žalobkyně posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal a je povinen je k výzvě dle ustanovení § 2991 o. z. vrátit. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl (neboť žalobkyně prokázala, že žalobkyně bez právního důvodu poskytla žalovanému právě částky [částka] a [částka]). V rozsahu [částka] (poplatek za čerpání úvěru [částka] + smluvní úrok [částka] + smluvní pokuta [částka]) však žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. Žalovaný se ve smyslu § 1968 o. z. dostal s úhradou částky [částka] do prodlení, proto vznikl žalobkyni nárok na zaplacení (a žalovanému tak vznikla odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by k úhradě této částky vyzvala žalovaného dříve, než předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla splatnost stanovena na [datum], vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud žalobu zamítl. 13. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř., povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II. soud žalobu zamítl. 14. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 4,54 % (úspěch žalobkyně 52,27 % (vyjádřený částkou [částka]) po odečtení jejího neúspěchu 47,73 % (vyjádřeného částkou [částka]) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále náklady žalobkyně tvoří dle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za 21% daň z přidané hodn