19 C 306/2020-28 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje v části [částka] žalovaným neuhrazený úvěr, který mu byl bezhotovostně poskytnut [právnická osoba] (dále také jen„ původní věřitelka“), a to na základě mezi nimi uzavřené rámcové smlouvy o úvěru [číslo] ve spojení s mezi nimi uzavřenou smlouvou o úvěru [číslo]. V části [částka] jistina pohledávky představuje v úvěrové smlouvě sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Dále žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka] a dále od [datum] do zaplacení. Pohledávka včetně příslušenství byla na žalobkyni postoupena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a do vydání rozsudku zůstal zcela procesně pasivní. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Původní věřitelka poskytla dne [datum] žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] v bezhotovostní formě. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl původní věřitelkou vyzván k okamžité úhradě částek, které jsou předmětem tohoto řízení, a to výzvou (oznamující mj. postoupení pohledávky) ze dne [datum] odeslanou [datum]. Z provedeného dokazování však soud nevzal za prokázané, že by mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k uzavření rámcové smlouvy o úvěru, smlouvy o úvěru, případně k uzavření jakékoli jiné smlouvy, jejímž předmětem by měla být povinnost žalovaného uhradit původní věřitelce v žalobě tvrzenou částku [částka] či jakoukoli smluvní pokutu. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. V projednávaném případě měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi původní věřitelkou a žalovaným smlouva o úvěru prostřednictvím služeb elektronických komunikací. V českém právním řádu obecně platí zásada bezformálnosti projevu, která je úzce spjata se zásadou autonomie vůle. Znamená to, že subjekt práva má subjektivní právo zvolit si, v jaké formě učiní projev vůle, pokud pro konkrétní případ zákon nestanoví jinak. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která právní jednání učinila. Prostředky k určení osoby, která právní jednání učinila, nabízí právní řád v zákoně č. 227/2000 Sb. Těmito prostředky jsou elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, elektronická značka a časové razítko. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný právní jednání učinil elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení jednající osoby, a takové jednání opatřil svým elektronickým podpisem. Soud má tedy za to, že nedošlo k zachování písemné formy právního jednání. 12. Jelikož pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma, zabýval se soud dále tím, zda došlo k jejímu uzavření jinou formu. Dospěl přitom k závěru, že z provedených důkazů takový závěr učinit nelze, neboť žalobkyní předložené listinné důkazy dokládají pouze úkony ze strany původní věřitelky, a to podpis dvou smluv dne [datum] a zaslání částky [částka] na účet žalovaného, nikoli však ze strany žalovaného. Z provedeného dokazování tedy nevyplynuly takové skutečnosti, z nichž by bylo možno jednoznačně učinit závěr o tom, že žalovaný projevil vůli žalobkyní tvrzenou rámcovou smlouvu a smlouvu o úvěru o tvrzeném obsahu s původní věřitelkou uzavřít. 13. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru (ani jiné smlouvy, v níž by se žalovaný zavázal k úhradě částky [částka] a jakékoli smluvní pokuty), byl nárok žalobkyně posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení, které žalovaný získal a je povinen je k výzvě dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku vrátit. S ohledem na shora uvedené soud žalobě co do částky [částka] vyhověl (neboť žalobkyně prokázala, že původní věřitelka bez právního důvodu poskytla žalovanému právě částku [částka]). V rozsahu [částka] (smluvní pokuta) však žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. Žalovaný se ve smyslu § 1968 o. z. dostala s úhradou částky [částka] do prodlení, proto vznikl žalobkyni (na niž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena) nárok na zaplacení (a žalovanému tak vznikla odpovídající povinnost k úhradě) úroku z prodlení. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by byl žalovaný k úhradě této částky vyzván dříve, než výzvou k plnění obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jde-li pak o datum splatnosti, soud z podacího archu zjistil, že oznámení o postoupení s výzvou bylo prostřednictvím poštovních služeb na adresu žalovaného odesláno v úterý dne [datum]. Jelikož nebylo o doručení zásilky obsahující výzvu k úhradě ničeho tvrzeno ani prokázáno, soud aplikoval domněnku dojití dle § 573 o. z. Zásilka obsahující výzvu ze dne [datum] se tedy považuje za doručenou třetí pracovní den ode dne odeslání, tj. v pátek [datum]. Splatnost nároku, jelikož nebyla ve výzvě blíže konkretizována, pak měla nastat den následující po doručení výzvy – jelikož se však jednalo o sobotu, nastala splatnost dle § 607 o. z. nejblíže následující pracovní den, tj. v pondělí [datum]. Proto se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky [částka] dne [datum]. Co do zbytku uplatněného úroku z prodlení soud žalobu zamítl (výrok II). 15. Na podkladě výše uvedeného soud tedy shrnuje, že shledal žalobu důvodnou v rozsahu částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbylé části konkretizované ve výroku II. soud žalobu zamítl. 16. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 74,66 % (úspěch žalobkyně 87,33 % (vyjádřený částkou [částka]) po odečtení jejího neúspěchu 12,67 % (vyjádřeného částkou [částka]) s tím, že pro účely toho výpočtu kapitalizoval soud požadované příslušenství běžící do zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 2717/08, a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015)). Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za j