19 C 327/2020-28 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka], částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení představuje jistina žalovaným neuhrazenou půjčku, a to dle smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] (dále také jen„ původní věřitelka“), a žalovaným. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok v kapitalizované výši [částka] (který byl dle žalobkyně ve smlouvě označen jako souhrnný poplatek) a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že splatnost pohledávky dle žalobních tvrzení nastala dne [datum] (tj. marným uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána, tj. po uplynutí 40 týdnů od data podpisu smlouvy). Pohledávka včetně příslušenství byla nejprve postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l. a následně na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 18. 1. 2021, č. j. 19 C 327/2020-22, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného (neboť jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 18. 1. 2021, č. j. 19 C 327/2020-22, bylo tedy žalovanému doručeno dne [datum], lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval, přičemž zásilka se soudu vrátila z důvodu nemožnosti jejího vložení do domovní schránky na adrese žalovaného. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Soud se nejprve zabýval otázkou pravomocí českého soudu k rozhodnutí. Žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území Malty, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaný je občanem Slovenské republiky (rovněž členského státu Evropské unie), který má bydliště na území České republiky. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou zápůjčku pak vyplývá z článku 17 odstavce 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner, může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se dle článku 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), řídí českým hmotným právem (nadto žalobkyně vstoupila, jakožto postupník, do veškerých práv souvisejících s postoupenou pohledávkou, která se s ohledem na smluvní základ řídi taktéž českým právem). 4. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] uzavřel s původní věřitelkou smlouvu o půjčce [číslo] (dále také jen„ smlouva“), jejíž součástí se staly také Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy původní věřitelka předala žalovanému v hotovosti částku [částka], a to nejpozději v den podpisu (uzavření) smlouvy. Žalovaný se zavázal původní věřitelce tuto částku společně se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši [částka] vrátit v hotovosti prostřednictvím 40 pravidelných týdenních splátek, jejichž výše činila [částka]. Splatnost první splátky byla přímo ve smlouvě sjednána na 7. den od uzavření smlouvy (tj. [datum]), splatnost poslední splátky tedy nastala dne [datum]. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný čehokoli zaplatil na jistinu poskytnuté půjčky a že by na souhrnný poplatek zaplatil více než žalobkyní tvrzených [částka], přičemž soud s ohledem na uvedené vyšel z tvrzení žalobkyně o výši evidovaného dluhu žalovaného, tj. [částka] na jistině půjčky a [částka] na sjednaném poplatku. Taktéž nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by peněžitý závazek žalovaného plynoucí ze smlouvy zanikl ve vyšším rozsahu, než bylo žalobkyní tvrzeno. Pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena nejprve na [právnická osoba] S.á.r.l. a následně na žalobkyni. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě nároků uplatněným v tomto řízení. 5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle § 3028 odst. 3 o. z. n není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Vzhledem ke změně právní úpravy s účinností od [datum] provedené zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, týkající se závazkových vztahů soud s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. aplikoval na práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o půjčce níže citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], tedy přede dnem účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. 9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle § 559 odst. 1 obč. zák. splněním dluh zanikne. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení dluh musí být splněn řádně a včas. 11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 12. Podle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně je pro toto soudní řízení dána, neboť žalobkyně se dle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní [právnická osoba] S.á.r.l., která se v souladu s citovanými ustanoveními stala právní nástupkyní původní věřitelky. 14. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto dlužník, uzavřel a původní věřitelkou v písemné formě smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák. S ohledem na zjištěný skutkový stav (zejména pak zjištění o poskytnutí částky [částka] žalovanému v hotovosti původní věřitelkou) vznikl žalovanému z této smlouvy závazek k vrácení poskytnuté půjčky původní věřitelce dle § 657 obč. zák. V souladu se smluvními ujednáními dále vznikl žalovanému závazek zaplatit původní věřitelce částku [částka] (ve smlouvě označenou jako„ souhrnný poplatek“). S ohledem na obsah smlouvy a charakter„ souhrnného poplatku“ soud po právní stránce hodnotil takto sjednaný poplatek jako úrok, který lze dle § 658 odst. 1 obč. zák. za poskytnutí peněžité půjčky dohodnout. Žalovaný byl povinen závazky ze smlouvy plnit ve sjednaných 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši [částka], a to počínaje od [datum] do [datum] (splatnost poslední splátky). Jelikož žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků (ve výši korespondující s žalobním žádáním) a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaný na jistinu pohledávky čehok