8 C 224/2021-38 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky [částka], s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, spol. [právnická osoba] a žalovaným. Žalobkyně se domáhá zaplacení výše uvedené částky, sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužných úroků [částka], dlužných poplatků za administrativní činnost [částka], dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a běžících úroků jak je uvedeno ve výroku II.. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy byl sjednán ve výši [částka] a odměna za administrativní činnost sjednána ve výši [částka]. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku sepsání žaloby neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [název půjčky] půjčka“ uzavřené dne [datum], z dopisu věřitele a splátkového kalendáře soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] [IČO] jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem. Smlouvou poskytl věřitel zákazníkovi úvěr ve výši [částka] na účet zákazníka uvedený ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena na 36 měsíců s úrokovou sazbou 56,70 % p.a., RPSN 86,06 %. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku [částka] včetně úroku ve výši [částka] a administrativního poplatku ve výši [částka], v 36 měsíčních splátkách ve výši [částka] podle splátkového kalendáře tedy od [datum]. 5. Rovněž žalovaný svým podpisem v Prohlášení stvrdil, že jako„ Zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku na základě informací získaných od zákazníka, a které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné a zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Zákazník dál prohlásil, že mu byly v dostatečném předstihu před uzavřením této smlouvy poskytnuty veškeré předsmluvní informace ve smyslu příslušných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a že informace a údaje v této smlouvě odpovídají poskytnutými předsmluvními informacím.“ K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva) a současně ověřil. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, o tom, že je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Žádné jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než smlouvu o úvěru a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila. 6. Z potvrzení [právnická osoba] má soud za prokázáno, že dne [datum] byla z účtu majitele [právnická osoba] na účet stejného čísla jako je uveden ve smlouvě o úvěru jako účet žalovaného poukázána částka [částka]. 7. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky cokoli uhradil. 8. Z listiny označené jako„ Karta zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr“ nedatované a nepodepsané vyplývá, že žalovaný žije s rodiči, v kolonce ověřené doklady není uvedeno nic, počet nezaopatřených dětí a osob 0, jako zdroj pracovních příjmů uveden hlavní pracovní poměr u [právnická osoba], v kolonce zaměstnání ověřeno není uvedeno nic, měsíční příjem je uveden [částka], mezi měsíčnímu výdaji jsou uvedeny: osobní výdaje [částka], spoření /pojištění [částka], splátky půjček/úvěrů [částka], výdaje na bydlení [částka], ostatní výdaje (doprava, tel. apod.) [částka], použitelný příjem tak představuje částku [částka]. Dokumenty k ověření finanční situace v žádosti nejsou uvedeny a žalobkyně tyto listiny za důkazní prostředky neoznačila, ani je soudu nepředložila. 9. S ohledem zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následující závěru o skutkovém stavu. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné smlouvy obdržel peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž dosud neuhradil žalobkyni ani právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Před poskytnutím peněžních prostředků ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného toliko prostřednictvím dotazníku (karty zákazníka) a žádné listiny k ověření finanční situace poskytovateli úvěru nebyly předloženy. 10. Pokud jde o právní hodnocení, pak žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není