10 C 10/2022-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba], [název instituce] [název instituce] [název instituce] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na níž se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, po prověření úvěruschopnosti žalovaného mu byl zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru, žalovaný čerpal [částka] se splatností dne [datum]. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, dále byl žalovaný lustrován v dostupných databázích ISIR, [příjmení], CRKI a EUCB. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] ve lhůtě 3 dnů. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy měl být úvěr do výše úvěrového limitu [částka], úvěr měl být úročen úrokovou sazbou ve výši 11,75 % měsíčně, RPSN 279,29 %. Klient se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. ve výši 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání. Smlouva není ze strany žalovaného podepsána. 5. Z platebních informací soud zjistil, že žalovaný dne [datum] čerpal částku [částka], žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady účelně vynaložených nákladů ve výši 2 x [částka] a úroky za období čerpání ve výši [částka], celková částka k datu splatnosti činila [částka]. 6. Ze sdělení ČSOB soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] žalovaný. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 11. Soud má za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávky za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Soud uzavřel, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena dne [datum] smlouva revolvingovém úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr. Bylo pouze prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta finanční částka ve výši [částka], kterou žalovaný dosud nevrátil. 12. I pokud by však soud dospěl k závěru, že byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, soud nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, když k prokázání svých tvrzení žádné důkazy ani přes výzvu soudu neoznačila. 13. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 14. Vzhledem ke shora uvedenému je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 15. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru částku ve výši [částka] a v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaný na tuto částku provedl nějakou úhradu, pak je žalovaný povinen žalobkyni tuto částku vydat. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. z této částky od [datum], neboť k vydání bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovanou výzvou odeslanou dne [datum] ke splnění povinnosti ve lhůtě 3 dnů, která s ohledem na fikci doručení dne [datum] (§ 573 o.z.), uplynula marně dnem [datum] (výrok I.). 16. Veškeré další nároky uplatněné žalobkyní soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Ohledně těchto nároků soud žalobu zamítl (výrok II.). 17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení [částka], úspěšná byla co do zaplacení [částka] (72,6 %) a neúspěšná co do zaplacení [částka] (27,4 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 45,2 %. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto třem úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši [částka]. S ohledem