10 C 274/2022-50 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum]. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před uzavřením právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací získaných od žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Úvěr se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje [datum]. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, na úvěr uhradil pouze částku ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje úhradu nesplacené jistiny ve výši [částka], dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], dlužný poplatek za životní pojištění ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný bydlel v nájemním bydlení s partnerkou, byl zaměstnán u zaměstnavatele [název instituce] [název instituce], [ulice], čistá mzda [částka], měl půjčku od [název instituce] [název instituce] ve výši [částka] a půjčku od [příjmení] [jméno] ve výši [částka] se splátkou [částka] Náklady na bydlení činily [částka] nájem/inkaso, výdaje domácnosti [částka], splátky úvěrů [částka], celkem výdaje [částka], použitelný příjem [částka]. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouvy o půjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka v hotovosti v den podpisu smlouvy ve výši [částka] splatná v 58 týdenních splátkách po [částka] spolu s administrativním poplatkem ve výši [částka], odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a úrokem ve výši [částka], celkem splatná částka činila [částka], tj. půjčka [částka], poplatky [částka] a životní pojištění [částka]. 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Přípis byl žalovanému odeslán dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], postoupení bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne [datum]. Žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě níž mu byla poskytnuta zápůjčka v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši [částka] splatná v 58 týdenních splátkách po [částka] spolu s administrativním poplatkem ve výši [částka], odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a úrokem ve výši [částka], celkem splatná částka činila [částka], tj. půjčka [částka], poplatky [částka] a životní pojištění [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. 8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 13. V daném případě žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně vycházela z údajů získaných žalovaného uvedených v zákaznické kartě, z čehož vyplývá, že aktivně úvěruschopnost neprověřovala. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalovaného, jaké doklady žalovaný předložil, jaké ověřil, a k důkazu navrhla pouze kartu zákazníka, z níž nevyplývá, že by příjmy žalovaného byly ověřeny, pokud jde o výdaje žalovaného, tyto vůbec ověřeny nebyly. Za tohoto skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. O této povinnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na omluvenou neúčast žalobkyně u jednání. 14. Vzhledem ke shora uvedenému je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 15. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný uhradil částku v celkové výši [částka], pak soud tuto částku započítal na poskytnutou jistinu. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené k plnění v předžalobní výzvě ze dne [datum], tj. od [datum]. 16. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.). 17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná (neboť soud zvažoval míru úspěchu v tomto řízení nejen s ohledem na výši uplatněn