11 C 78/2020-121 — Okresní soud v Přerově

1. Napadeným rozsudkem ve znění doplňujících rozsudků okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), v celém zbývajícím rozsahu žalobu žalobkyně zamítl (výrok II. a výroky doplňujících rozsudků) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Okresní soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla dne [datum] platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Tento závěr okresní soud odůvodnil tím, že žalobkyně, vyjma samotné smlouvy, nenavrhla důkazy k prokázání, že její právní předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. O této povinnosti tvrdit a prokázat však okresní soud nemohl žalobkyni poučit podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Okresní soud tak dovodil, že žalobkyně v tomto ohledu neunesla břemeno důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. a posoudil smlouvu mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ze dne [datum] jako absolutně neplatnou. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje podle okresního soudu s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. V tomto směru okresní soud dovodil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy částku 20.000 Kč a žalovaný je povinen takovéto plnění vrátit. Podle okresního soudu žalovaný uhradil částku 14.100 Kč, a je tedy povinen vrátit částku 5.900 Kč (20.000 Kč - 14.100 Kč), a to včetně zákonného úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum], neboť žalobkyně podle okresního soudu neprokázala, že by vyzvala žalovaného k vydání této částky dříve než žalobou. Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum], a žalovaný je tak v prodlení ode dne [datum]. Veškeré zbývající nároky vyplývající z neplatné smlouvy okresní soud zamítl. 3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání, které zaměřila do zamítavých výroků rozsudku okresního soudu a domáhala se změny rozsudku okresního soudu tak, že žalovaný bude povinen zaplatit žalobkyni částku 6.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně akceptovala závěr okresního soudu o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, nicméně namítala, že soud prvého stupně dospěl k nesprávnému zjištění, že žalovaný uhradil celkem 14.100 Kč, a že mu tudíž zbývá na dluh zaplatit částku 5.900 Kč. Tato skutečnost neplyne z tvrzení žalobkyně ani z jí předložených a soudem provedených důkazů. Z tvrzení žalobkyně naopak plyne, že žalovanému byla na základě smlouvy poskytnuta zápůjčka ve výši 20.000 Kč a současně byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 9.485 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 29.485 Kč. Dále z žalobních tvrzení plyne, že z důvodu dřívějších úhrad žalovaného činila žalovaná jistina zápůjčky 16.039,67 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 5.345,33 Kč, tj. celkem 21.385 Kč Okresní soud tak měl správně dospět k závěru, že žalovaný zaplatil celkem částku 8.100 Kč (29.485 Kč - 21.385 Kč). Na základě uvedeného má žalobkyně nárok na zaplacení částky nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 11.900 Kč (20.000 Kč - 8.100 Kč) spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 5. Krajský soud k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 21.385 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.244,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.112,64 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16.039,67 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 25 % ročně z částky 16.039,67 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 9.485 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5.389 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně a odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4.096 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit ve 22 měsíčních splátkách po 1.341 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka z jeho strany byla uhrazena dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně měla v souladu s článkem 12 smluvních podmínek požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině 19.349,22 Kč a na dlužném poplatku částku 8.035,78 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy včetně příslušenství byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Okresní soud v Přerově ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem dne [datum], kterým žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 26. 2. 2020, č. j. EPR 263456/2019-8, byl tento elektronický platební rozkaz zrušen pro nemožnost doručení žalovanému. Okresní soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, když žalobkyně se z jednání omluvila podáním ze dne [datum]. Po provedení listinných důkazů rozhodl okresní soud napadeným rozsudkem, který potom na pokyn krajského soudu doplnil doplňujícím rozsudkem ze dne [datum] a ze dne [datum]. 7. Odvolací soud konstatuje, že o odvolání žalobkyně rozhodl při odvolacím jednání dne [datum] bez účasti účastníků, když žalovaný se k jednání nedostavil a žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvila. 8. Krajský soud vzhledem k rozsahu odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výroku II., a to pokud jde o zamítnutí částky 6.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Byť okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí neučinil žádný konkrétní závěr o skutkovém stavu věci, konstatuje odvolací soud, že v řízení bylo prokázáno okresním soudem provedenými důkazy, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 9.485 Kč, a to v pravidelných 22 měsíčních splátkách po 1.341 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný neplnil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka z jeho strany byla uhrazena dne [datum] a právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění zápůjčky ke dni [datum] a požadovala po žalovaném uhrazení zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné jistiny, která činila na jistině 19.349,22 Kč a na dlužném poplatku částku 8.035,78 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 9. Odvolací soud akceptuje závěr okresního soudu o neplatnosti smlouvy o zápůjčce za situace, kdy žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Nárok z neplatné smlouvy je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku. Proti tomuto závěru okresního soudu koneckonců ani v odvolání žalobkyně ničeho nenamítala. 10. Okresní soud však pochybil, pokud při vypořádání bezdůvodného obohacení dospěl k závěru, že jeho výše činí částku 5.900 Kč, když vycházel z toho, že žalovaný uhradil částku 14.100 Kč. Takovýto závěr, jak správně argumentuje žalobkyně v odvolání, z obsahu spisu nevyplývá, když naopak z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů vyplývá, že předchůdkyní žalobkyně byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20.000 Kč a současně byl sjednán souhrnný poplatek ve výši 9.485 Kč, a žalovaný se tak celkem zavázal zaplatit částku 29.485 Kč. Dále z žalobních tvrzení plyne, že z důvodu dřívějších úhrad žalovaného činila dlužná žalovaná jistina zápůjčky 16.039,67 Kč a dlužný žalovaný souhrnný poplatek částku 5.345,33 Kč, tj. celkem 21.385 Kč. Je tak možno dospět k závěru, že žalovaný zaplatil celkem částku 8.100 Kč (29.485 Kč - 21.385 Kč). Na základě výše uvedeného má žalobkyně nárok na zaplacen