14 C 217/2021-32 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila předmětem řízení své peněžité nároky vůči žalovanému, a to z titulu mezi dle žalobkyně dne [datum] prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (dílem prostřednictvím sms zpráv a dílem prostřednictvím komunikace přes webové rozhraní – na stránkách [webová adresa]) uzavřené Smlouvy o úvěru č. C0001790622405188, a to uzavřené mezi žalovaným jako úvěrovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] jako úvěrovaným. Žalobkyně se pak z tohoto smluvního titulu (kdy pohledávky z něho vzešlé měly být na žalobkyni převedeny již dne [datum] uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek mezi úvěrujícím jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem) domáhala v tomto řízení zaplacení částky [částka] jako dle této smlouvy žalovanému poskytnuté ale nesplacené jistiny úvěru, a částky [částka] jako v téže smlouvě dle žalobkyně sjednaného smluvního závazku žalovaného k úhradě poplatku za poskytnutí daného úvěru. Vedle těchto nároků se žalobkyně domáhala i přisouzení ročního úroku z prodlení v sazbě 9,75 % ročně, a to z částky odpovídajícího jejich součtu (tedy z částky [částka]), a jdoucího od [datum] do zaplacení. 2. Po provedeném dokazování soud nevzal za prokázané, že by žalovaný navenek účinně projevil vůči společnosti [právnická osoba] vůli, uzavřít s ní k důkazu provedenou smlouvu o úvěru č. C0001790622405188 datovanou dnem [datum] (a opatřenou na svém samém závěru tištěnými/uvedenými údaji:„ Jméno a Příjmení: [jméno] [příjmení] [jméno] kód: bxix“), a to neboť žalobkyně neprokázala (pouze doložením tohoto důkazu k tvrzenému procesu uzavření této smlouvy), že to byl žalovaný, kdo se společností [právnická osoba] vedl toliko žalobkyní tvrzenou elektronickou a sms komunikaci (nadto neprokázaného obsahu), a o které svědčí toliko zcela nepřímo znalost/uvedení osobních údajů žalovaného v daném důkazu. Stejně tak soud nemá za prokázané toliko na podkladu doloženého důkazu, ve kterém je na jediném řádku vytištěn/uveden toliko text:„ [datum] 11:57:19 0 CENTRUM [číslo] [číslo]“, že by společnost [právnická osoba] žalovanému dne [datum] přes terminál [právnická osoba] nebo prostřednictvím výběru na některé z čerpacích stanic sítě„ EuroOil“ vyplatila částku [částka]. 3. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí (dále jen jako „o.z.“), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 4. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 559 o.z. platí, že každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 6. Podle § 570 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 7. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že mezi žalovaným a tvrzeným právním předchůdcem žalobkyně, od kterého měla žalobkyně předmětnou pohledávku s příslušenstvím nabýt převodem, došlo dne [datum] k uzavření žalobkyní tvrzené a k důkazu i v elektronické podobě doložené smlouvy o úvěru. K tomuto závěru soud dospěl s ohledem na to, že jakákoliv smlouva (včetně takové, která je uzavírána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) vyžaduje nepochybně ke svému vzniku projev vůle – právní jednání obou jejích stran. Smlouva o úvěru potažmo ani smlouva o úvěru, pak nevyžadují ke svému platnému vzniku své uzavření v písemné formě, a je tak na jejích budoucích stranách, v jaké formě takový typ smlouvy uzavřou (§ 559 o.z.). Každá zvolená forma právního jednání se sebou nicméně přináší i potencionální procesní rizika, spojená s „ důkazním břemenem“ v potencionálním budoucím sporu účastníků v občanském soudním řízení, a to v té souvislosti, že každé právní jednání lze s ohledem na jeho formu prokazovat různými důkazními prostředky. To platí i ve vztahu ke smlouvám uzavřených prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy i při jejich prokazování (při prokazování projevů vůle stran, kdy až na jejich základě smlouva o úvěru může vzniknout) je významné zjišťování a dokládání i těch skutečností, které svědčí právě o tom, zda a kdy se právní jednání kontrahentů (a i jakého obsahu) uskutečnilo, a zda se dostalo do sféry faktického vlivu druhé smluvní strany jako adresáta takového právního jednání (§ 570 o.z.). V posuzované věci pak soud vyhodnotil veškeré žalobkyní doložené důkazy, navržené jí i k prokázání jejího tvrzení o uzavření SÚ prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž i když tyto vyhodnotil každý jednotlivě a zároveň i všechny v jejich vzájemných souvislostech, pak přesto dospěl k závěru, že tyto neprokazují spolehlivě žádné právní jednání žalovaného, natož pak právní jednání žalovaného takového relevantního obsahu, kterým by vůči žalobkyni projevil navenek svoji vůli s žalobkyní [příjmení] uzavřít. Zda to byl totiž právě žalovaný, kdo z telefonního čísla [číslo] odeslal v úvahu připadající kód uvedený na k důkazu provedené smlouvě o úvěru, popř. zda mu byl tento právním předchůdcem žalobkyně vůbec za tímto účelem nějakou formou komunikace na dálku odeslán, na to nešlo spolehlivě uzavřít toliko z uvedení kódu„ bxix“ u předstisku jména a příjmení žalovaného na dané smlouvě o úvěru, a to potažmo ani při uvedení osobních údajů žalovaného na dané smlouvě (v jejím záhlaví). Pro takové projevení vůle žalovaného uzavřít danou smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně nesvědčilo ani to, že by bylo soudem zjištěno, že k vyplacení daného úvěru také skutečně došlo, když důkaz k tomu žalobkyní doložený s ohledem na svoji formu převzetí hotovosti žalovaným z terminálu [příjmení] popř. oproti předložení OP na čerpacích stanicích EuroOil (jak předvídala smlouva o úvěru) spolehlivě rovněž neprokazoval. Z daného důkazu se nepodávalo o sjetinu z jakého sytému se jedná a zjištění o převzetí částky [částka] žalovaným od neznámé (konkrétní) osoby tak tato prokázat sama o sobě rovněž nemohla. 10. Když pak soud ve věci jednal za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. bez účasti žalobkyně u jednání, a když tedy žalobkyně soudu znemožnila své poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že své důkazní břemeno stran uzavření jí tvrzené úvěrové smlouvy neunáší, pak také soud nutně uzavřel, že žalobě nelze v žádném rozsahu vyhovět na podkladě právního titulu, kterým je žalobkyní tvrzená smlouva o úvěru (a tedy s oporou v dané smlouvě a § 2395 a násl. o.z.). Stejně tak nebylo s ohledem na neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně (o faktické výplatě částky [částka] žalovanému) možno žalobě vyhovět ani z titulu případného v úvahu připadajícího bezdůvodného obohacení (tedy na podkladě § 2991 a násl. o.z.) na straně žalovaného. Pokud pak nebyla žaloba shledána důvodnou v žádné své části ani co do základu, bylo vyloučeno uvažovat o prodlení žalovaného s peněžitým plněním ve smyslu § 1968 o.z., a to tedy o naplnění podmínky sine qua non pro případný závěr o důvodnosti žalobou nárokovaného příslušenství vycházejícího z § 1970 o.z. Proto byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu. 11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., a když se z obsahu spisu nepodávaly žádné náklady řízení na straně zcela úspěšného žalovaného, pak mu soud jejich náhradu proti žalobkyni nepřiznal.