16 C 297/2020-179 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k výše označeným nemovitostem, jež spoluvlastní s žalovanými, přikázání všech těchto nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že každému z žalovaných vyplatí hodnotu jejich podílů. Žalobu odůvodnil tvrzením, že označené nemovitosti představují zdevastovaný rodinný dům [adresa] se zahradou v obci [obec], jež se nachází nedaleko rodinného domu v jeho vlastnictví. Na uvedených nemovitostech žalobce vlastní celkem 19 podílů z celkem 24 podílů a každý z žalovaných vlastní po 1 podílu. Žalobce hodlá nemovitosti využívat jako pomocnou hospodářskou stavbu. Žalovaní se o nemovitosti nestarají, neužívají je ani nevykonávají vlastnická práva. Žalobce je schopen vyplatit každému z žalovaných hodnotu jejich podílů. 2. Žalovaní 1 – 4 se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřili a k nařízeným jednáním soudu se bez omluvy nedostavovali. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Nezletilé žalované [číslo] [celé jméno žalované] ustanovil soud usnesením ze dne 8.4.2021, č.j. 16 C 297/2020-25 za opatrovníka pro řízení podle § 29 odst. 1 o.s.ř. advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Přes snahu se opatrovníkovi nepodařilo žalovanou [číslo] zkontaktovat ani nezjistil, kde se ve skutečnosti zdržuje. 4. Po provedeném dokazování zjistil soud skutkový stav věci takto. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [obec], Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov považuje soud za prokázané, že pozemek parcela [číslo] o výměře 227 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec] č.p.97, rodinný dům a parcela [číslo] o výměře 313 m2 – zahrada, je v podílovém spoluvlastnictví žalobce i žalovaných [číslo] – 5, přičemž z celkem 24 podílů vlastní žalobce 19 podílů a každý z žalovaných vlastní po 1 podílu. Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem exekutorským vůči žalovaným. Z výpovědi žalobce, jejíž pravdivost nebyla vyvrácena žádnými dalšími důkazy, považuje soud dále za prokázané, že sporné nemovitosti se nachází přímo naproti jeho rodinného domu [adresa žalobce], na označené nemovitosti byla dříve uvalena veřejná dražba pro dluhy předchozího spoluvlastníka [jméno] [celé jméno žalovaného], v níž žalobce vydražil celkem 19 podílů z 24 možných. V označených nemovitostech se nikdo nezdržuje, stavba je vybydlena a je určená ke zbourání. Dům nelze reálně rozdělit a nikdo z žalovaných se o nemovitosti nestará ani se v nich nezdržují. Žalobce se snaží nemovitosti udržovat a po ukončení soudního řízení hodlá stavbu zbourat a na jejím místě postavit garáž. Žalobce má zdroje k vyplacení žalovaných. [právnická osoba] [obec] ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že nemovitost je vybydlená, zdevastovaná a obvyklá cena všech označených nemovitostí činí celkem částku 440.000 Kč, přičemž obvyklá cena ideálního spoluvlastn ického podílu ve výši [číslo] k nemovitým věcem evidovaným na [list vlastnictví] činí částku 18.000 Kč. Ze sdělení Exekutorských úřadů JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Mgr. [jméno] [jméno] ze dne [datum] a Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je zřejmé, že exekutorům není známo, na jakých konkrétních adresách by se měli žalovaní [číslo] – 5 skutečně a aktuálně zdržovat. 5. Na zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. 6. Podle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. 7. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 8. Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 9. Podle § 1141 odst. 1 o.z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. 10. Podle § 1141 odst. 2 o.z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 11. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 12. Podle § [číslo] o.z není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro zrušení podílového spoluvlastnictví všech účastníků, přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobci za přiměřenou náhradu žalovaným [číslo] – 5 ve smyslu § 1143 a § 1147 a násl. o.z. V řízení bylo totiž jednoznačně prokázáno, že všichni účastníci jsou podílovými spoluvlastníky ke shora označeným nemovitostem, a to žalobce v rozsahu [číslo] podílů a každý z žalovaných po [číslo] podílu. Nemovitosti se snaží udržovat žalobce, jež je chce využívat pro své potřeby. Žalovaní se o nemovitosti nestarají, neprojevují o ně žádný zájem a je zjevné, že tak budou činit i v budoucnu. Nemovitosti nelze reálně rozdělit na více samostatných objektů. Ze všech uvedených důvodů soud podílové spoluvlastnictví všech účastníků zrušil a po přihlédnutí k velikosti podílů i k účelnému využití nemovitostí žalobcem soud rozhodl o přikázání všech těchto nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce za přiměřenou náhradu. 14. Při stanovení výše přiměřené náhrady soud vycházel z posudku [právnická osoba] [obec] ze dne [datum] z něhož vyplývá, že obvyklá (tržní) cena všech označených sporných nemovitostí, tj. rodinného domu s příslušenstvím a všemi součástmi a s pozemky činí částku 440.000 Kč, z toho hodnota 1 podílu (z celkem 24 podílů) činí částku 18.000 Kč. Zjištěnou částku 18.000 Kč posoudil soud jako přiměřenou náhradu za spoluvlastnický podíl. Soud proto uložil žalobci zaplatit každému z žalovaných [číslo] hodnotu jejich podílu ve zjištěné výši 18.000 Kč stanovené lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., jak se sám žalobce domáhal. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 12.000 Kč i zálohu na úhradu znaleckého posudku 15.000 Kč. Poněvadž plně procesně úspěšný žalobce se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal řádnému z účastníků.