16 C 34/2022-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 260.806,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] poskytl žalované„ hotovostní úvěr“ ve výši 282.000 Kč za účelem jejího refinancování, který se žalovaná zavázala žalobci vrátit v celkové výši 735.456 Kč dohodnutým způsobem. Žalovaná ale své smluvní závazky nesplnila a žalobci vrátila pouze částku 174.316 Kč. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná zbývající dlužnou částku žalobci nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů 3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Z písemné smlouvy o„ hotovostním úvěru“ a o„ revolvingovém úvěru“ ze dne [datum] [číslo] ve znění Úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalované jako spotřebiteli účelově vázaný úvěr ve výši 282.000 Kč na konsolidaci jejích dluhů specifikovaných v příloze [číslo] smlouvy, jež se žalovaná zavázala žalobci vrátit v celkové výši 735.456 Kč formou 96 měsíčních splátek po 7.932 Kč splatných k 15. dni každého měsíce, při roční úrokové sazbě 29,58 % a RPSN 34,3 %. Pojištění schopnosti splácet úvěr bylo dohodnuto ve výši 193 Kč měsíčně. V záhlaví smlouvy bylo dále uvedeno, že žalovaná je„ druhem nebo družkou“, má 1 vyživované dítě, bydlí v podnájmu, ze zaměstnání u ZŠ a MŠ [obec] má mít příjem 25.000 Kč měsíčně a příjem„ ostatních“ neoznačených členů domácnosti má být dalších 34.000 Kč měsíčně. Smluvní strany se dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátek vznikne žalobci nárok na úhradu nákladů spojených s upomínáním ve výši 100 Kč měsíčně, na smluvní pokutu ve výši 500 Kč, na smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10% ze splatné jistiny a úroků a pojistného a dále na úrok z prodlení. Smlouva byla dne [datum] podepsána zástupcem žalobce a žalovanou. 5. Z Přílohy [číslo] k úvěrové smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se zavázal uhradit za žalovanou věřiteli [právnická osoba] částku 82.127 Kč, věřiteli [právnická osoba] částku 30.585 Kč, věřiteli [právnická osoba] částku 10.800 Kč, věřiteli [právnická osoba] částku 106.500 Kč a věřiteli [právnická osoba] (sám sobě) částku ve výši 51.593 Kč. Součet všech částek činí 281.605 Kč. 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že na poskytnutý úvěr byla dne [datum] vyčerpána částka 282.000 Kč a že žalovaná zaplatila žalobci v době od [datum] do [datum] 3 splátky po 7.932 Kč a v době od [datum] do [datum] celkem 20 splátek po 7.526 Kč. Od [datum] žalovaná již žalobci žádné splátky neplatila. Podle výpisu a rekapitulace žalobce poskytl žalované částku 282.000 Kč a žalovaná vrátila žalobci částku 174.316 Kč a zůstal dluh ve výši 320.688,53 Kč. 7. Z úvěrové zprávy žalobce z neoznačeného dne soud zjistil, že jde o interní záznam žalobce, z něhož nelze ve vztahu k předmětu řízení zjistit konkrétní skutečnosti. Ani právní zástupce žalobce nebyl schopen soudu vysvětlit, o jaké konkrétní úvěry konkrétních společností by se mělo jednat. 8. Z úvěrové karty vytvořené žalobcem z jeho registru až dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 282.000 Kč za účelem konsolidace dluhů, že měla být druhem nebo družkou, bydlela v podnájmu, měla 1 dítě a ze zaměstnání měla mít příjem 25.000 Kč měsíčně. Ostatní neoznačení členové domácnosti měli mít další příjem ve výši 34.000 Kč měsíčně. Celkové nekonkretizované měsíční výdaje domácnosti měly činit 15.000 Kč a žalovaná měla splácet jiným společnostem dluhy ve výši 13.613 Kč měsíčně. Dále žalobce konstatoval výši životního minima dospělých členů domácnosti 3.140 Kč a na 1 vyživované dítě 1.070 Kč. Právní zástupce při jednání dne [datum] soudu sdělil, že není schopen údajného druha žalované konkrétně označit ani uvést, od koho a na základě čeho by měl pobírat částku 34.000 Kč. Žalobce si ani neověřoval pravdivost údajů žalované o existenci druha, o jeho příjmech ani nevyzýval žalovanou k doložení těchto příjmů. Žalobce si od žalované nevyžaloval předložení nájemní smlouvy k bytu ani žádné doklady o placení nájemného, vodného, stočného, plynu, elektřiny, odpadů apod. 9. Z výpisu z běžného účtu žalované u ČS [číslo] soud zjistil, že dne [datum] žalovaná obdržela na výživné na syna částku 4.000 Kč, dne [datum] obdržela od zaměstnavatele ZS a [příjmení], MS částku 24.706 Kč a dne [datum] částku 4.000 Kč jako výživné na syna, dne [datum] žalovaná obdržela od výše uvedeného zaměstnavatele částku 25.411 Kč a dne [datum] žalovaná obdržela od zaměstnavatele částku 26.541 Kč a na výživné pro syna částku 4.000 Kč. 10. Z dopisu žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že z důvodu prodlení žalované s úhradou závazků z úvěrové smlouvy vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky 296.904,33 Kč ve lhůtě do 14 dnů od sepsání výzvy. Dopis měl být podán k poštovní přepravě dne [datum]. 11. Z dopisů firem [právnická osoba] ze dne [datum], [právnická osoba] ze dne [datum] a [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že tito věřitelé žalované potvrdili, že její dluhy byly u těchto firem vyrovnány. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 301.685,23 Kč nejpozději do 7 dnů na označený účet pod pohrůžkou soudního vymáhání. Dopis měl být podán k poštovní přepravě dne [datum]. 13. Soud na projednávanou věc aplikoval občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům. 14. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] byla uzavřená podle § 2395 o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle § 1810 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., z jehož ustanovení § 86 odst. 1 mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalované splnil zákonné povinnosti ve smyslu § 75, § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 412/2018). 16. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle zákona č. 257/2016 Sb. (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v § 75, § 84 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. 17. I v případě, kdy bankovní nebo nebankovní poskytovatel poskytuje spotřebitelům úvěry nebo zápůjčky k úhradě předchozích dluhů, tj. k refinancování, je povinen zjišťovat, ověřovat i posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v souladu s § 84 a § 86 zákona č. 257/2016 Sb. podle výše uvedených principů. 18. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce nezjišťoval ani neověřoval úvěruschop