20 C 6/2022-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 43 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 25 000 Kč (kterou žalovaný převzal v hotovosti), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem 19,07 % ročně v celkové výši 5 000 Kč, s odměnou za administrativní činnost 5 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem [datum]. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku 1 500 Kč, která byla započtena částečně na poplatky. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném jistinu 25 000 Kč, dlužné úhrady za služby 18 500 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 165,09 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 19,07 % ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 659,72 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), smluvní úrok ve výši 19,07 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny od [datum] zaplacení. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného podle § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby, ale ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. 4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] označené [číslo] bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 25 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem 5 000 Kč, administrativním poplatkem 5 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč, tj. celkem ve výši 45 000 Kč, zavázal splatit v hotovostním režimu v 60 týdenních splátkách ve výši 750 Kč RPSN činí 206,15 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována. 5. Z listiny označené jako Karta zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že k půjčce požadované ve výši 25 000 Kč byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vedle údajů k osobě je v listině uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bydlení, stav v domácnosti je„ partnerka“, nemá nezaopatřené děti, nemá spotřebitelský úvěr u jiného subjektu ani u právní předchůdkyně žalobkyně, je OSVČ, celkové měsíční příjmy žadatele činí 38 100 Kč (vyplněno v kolonce„ další příjmy – vedlejší“) a celkové měsíční výdaje žadatele činí 6 708 Kč (výdaje na bydlení 1 000 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, další výdaje 2 208 Kč), použitelný příjem je 31 392 Kč. V kartě zákazníka jsou zaškrtnuta polička, podle kterých bylo k ověření poměrů předloženo daňové přiznání, faktura a nájemní smlouva; uvedené dokumenty žalobkyně k žalobě nepřipojila. 6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze je předmětná pohledávka uvedena. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum]. Z listiny označené jako Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum]. 7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a zavázal se vrátit 45 000 Kč. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně pořídila listinu označenou jako karta zákazníka, která obsahuje informace o majetkových poměrech žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a tuto dohodu žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum] odeslaným poštou dne [datum], ve kterém žalovaného zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. 8. Na základě provedených důkazů soud nevzal za prokázané, že by žalovaný žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky alespoň částečně vrátil. Přestože uvedenou skutečnost sama žalobkyně v žalobě tvrdila, tak tato skutečnost z žádných provedených důkazů nevyplývá a v důsledku procesní pasivity žalovaného ji soud nemohl vzít za prokázanou ani jako nespornou skutečnost. 9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo]). 11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před po