8 C 365/2021-41 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka], ([částka] jistina, [částka] poplatek za administrativní činnost a [částka] poplatek za hotovostní inkaso) se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z jistiny. V žalobě uvedla, že žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] jako s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zaplatit poplatek za administrativní činnost [částka], úrok [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] v 60 týdenních splátkách do [datum]. Žalovaná uhradila celkem [částka]. Žalobkyně kapitalizovala úroky od [datum] ke dni postoupení tedy ke dni [datum] ve výši [částka], úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Pohledávka za žalovanou byla [právnická osoba] [název] postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání jí bylo doručeno na adresu místa trvalého i skutečného pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením [právnická osoba] [název] o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslaným dne [datum] s výzvou k úhradě dlužné částky. Soud má z těchto důkazů za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba], [IČO], žalovaná potvrdila, že na jejím podkladě převzala v hotovosti od uvedené společnosti částku [částka], kterou se uvedená společnost zavázala poskytnout jako bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky. Žalovaná se zavázala uhradit částku [částka] spolu s administrativním poplatkem ve výši [částka], úrokem [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy se celkem zavázala uhradit částku [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do sedmi kalendářních dní od uzavření smlouvy. RPSN 206,15 %, zápůjční úroková sazba 32,15 %. Rovněž žalovaná svým podpisem v Prohlášení stvrdila, že jako„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku na základě informací získaných od zákazníka, a které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné a zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Zákazník dál prohlásil, že mu byly v dostatečném předstihu před uzavřením této smlouvy poskytnuty veškeré předsmluvní informace ve smyslu příslušných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a že informace a údaje v této smlouvě odpovídají poskytnutými předsmluvními informacím.“ K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzované, která byla dotazována na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva) a současně ověřil. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalované uvedené ve smlouvě, o tom, že je schopna celkovou dlužnou částku zaplatit a byly jí poskytnuty předsmluvní informace. Žádné jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované než smlouvu o úvěru a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila. 5. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaná na své závazky uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, tedy částku [částka]. 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnaná na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba], [obec] na dobu neurčitou, uvedený měsíční čistý příjem [částka], byla vdaná, žádné další příjmy nebyly uvedeny. Jako druh bydlení uvedeno spoluvlastník od roku 2008, ověřeno pouze dokladem SIPO, výpis z katastru nebyl předložen. Mezi výdaji bylo uvedeno: výdaje na bydlení (platí manžel), osobní výdaje (telefon, léky, doprava, oblečení) [částka], splátky půjčky úvěrů a zápůjček [částka], celkem výdaje ve výši [částka], použitelný příjem [částka]. Dále bylo uvedeno, že má aktivní půjčku u [příjmení] [jméno] ve výši [částka] měsíčně. Z poskytnutých údajů vyplývá, že nebyly uvedeny údaje o počtu vyživovacích povinností. Byly ověřeny dokumenty: výplatní pásky, pracovní smlouva. Žadatel prohlásil, že proti jeho osobě nejsou vedeny exekuce. Žádost je podepsána žalovanou dne [datum]. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti. 7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž dosud uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem odeslaným dne [datum] k úhradě dlužné částky. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. 8. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 9. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § [číslo] odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho,