8 C 47/2022-51 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila výše uvedenou částku s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], tři smlouvy o půjčce. Nárok 1) na zaplacení 23 985 Kč vznikl, ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], kdy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, na kterou žalovaná nic neuhradila. Jistina proto činí 15 000 Kč a souhrnný poplatek 8 985 Kč. Nárok 2) na zaplacení 25 840 Kč vznikl ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], kdy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč za poplatek 13 280 Kč, žalovaná uhradila 7 440 Kč, jistina proto činí 15 528,85 Kč a souhrnný poplatek 10 311,15 Kč. Nárok 3) na zaplacení 6 300 Kč vznikl, ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], kdy původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč za poplatek 6 640 Kč, žalovaná uhradila 10 340 Kč, jistina proto činí 3 786,06 Kč a souhrnný poplatek 2 513,94 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Předvolání s žalobou jí bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a její přílohy, má soud za prokázáno, že pohledávka [právnická osoba], za žalovanou z výše uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností [právnická osoba], jejím přípisem ze dne [datum], odeslaným poštou [datum]. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčila částku 20 000 Kč a stvrdila, že peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem 33 280 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanoven ve výši 199,4 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že se uhrazené splátky započítávají nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení poplatku se započítávají na vlastní částku půjčky. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčila částku 15 000 Kč a stvrdila, že peníze převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 8 985 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem 23 985 Kč v 39 týdenních splátkách ve výši 615 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanoven ve výši 276,9 %. 6. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že ji žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] a na jejím základě si půjčila částku 10 000 Kč a stvrdila, že peníze převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti a zavázala se zaplatit věřiteli s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem 16 640 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 320 Kč, počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy. Splatnost poslední splátky nastala [datum] RPSN byla stanoven ve výši 199,4 %. 7. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě částku 7 440 Kč a 10 340 Kč, na poslední smlouvu nebylo uhrazeno ničeho. 8. Podle statistiky ČNB [webová adresa] činila v [číslo] úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu se splatností do 1 roku (UK3) 11,43 %, v [číslo] 11,28 % a [číslo] 11,24 %, úroková sazba kontokorenty 13,80 % - 13,96 % a úroková sazba kreditní karty 19,27 % 19,81 %. 9. Soud vzhledem k datu uzavření smlouvy postupoval podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., podle dosavadních předpisů 10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 12. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 13. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 14. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 15. Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu. 16. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle § 458 musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. 17. Na posuzovanou smlouvu o půjčce se aplikuje právní úprava obsažená v zákoně č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 321/2001 Sb.“), který ještě výslovně nestanovil povinnost poskytovatelů úvěrů či půjček posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr. 18. Půjčka byla žalované poskytnuta kapitálovou obchodní společností, podnikající ve finančnictví (v jeho nebankovní části) kdy jejím smyslem a účelem je podnikatelskou činností vyvářet zisk. Shoda soudní praxe a občanskoprávní teorie panuje v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky (někdy také odměna) představují cenu poskytnutého kapitálu nebo též cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. Vzhledem k tomu, že sjednaný souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč, 8 985 Kč a 6 640 Kč není dále strukturován, soud považoval takovou úplatu za půjčení peněz za sjednaný úrok. Sjednaná úroková sazba tak činí 66,40 % ročně. RPSN 199,4 %. Takto sjednanou úrokovou sazbu je možno podrobit přezkumu přiměřenosti z hlediska rozporu s dobrými mravy, neboť značná nepřiměřenost výše smluvního úroku je způsobilá porušit souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad. 19. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvy o půjčce nebyly platně uzavřeny, a to vzhledem k ujednání o výši souhrnných poplatků, který představuje úrok ve výši 66,40 % p.a., Taková ujednání jsou absolutně neplatná podle ustanovení § 39 obč. zák., neboť ujednaná výše úroku se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Soud uzavírá, že sjednaná výše úroku ve smlouvě je v rozporu s dobrými mravy, když podle statistiky ČNB výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů poskytnutých bankami v České republice činila v době uzavření smlouvy 11,43 %, u úvěrů čerpaných prostřednictvím kreditních karet pak 19,27- 19,81 % ročně. Ve smlouvách o půjčce pak sjednaný souhrnný poplatek, představuje úrokovou sazbu ve výši 66,40 % a představuje téměř šestinásobek průměrné výše úrokových sazeb spotřebních úvěrů podle statistiky [obec] národní banky. Za této situace, je sjednaná výše úroku v rozporu s dobrými mravy. 20. Soud se zabýval tím, zda lze tuto část právního úkonu oddělit od ostatního obsahu. Tuto oddělitelnost posoudil v souladu s ust. § 41 obč. zák. a dospěl k závěru, že ujednání o úroku od ostatního obsahu smlouvy oddělit nelze. Je třeba dbát, aby byla respektována vůle subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, j