10 C 289/2020-154 — Okresní soud v Přerově

1. Okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen vyklidit pozemek [parcelní číslo] v celé šíři 3,5 m a v délce 49,3 m měřeno od východní hranice tohoto pozemku směrem na západ a celý pozemek [parcelní číslo], oba v [katastrální uzemí] na [obec], zapsané na [list vlastnictví] (výrok I.). Dále soud vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného a určil že žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, jiná plocha a části pozemku [parcelní číslo] zahrada, označeného jako parcela [číslo] podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], který je součástí tohoto rozsudku, vše v k. ú. [obec] na [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok II.). Vzájemný návrh žalovaného zamítl v části, v níž se žalovaný domáhal určení vlastnického práva k části pozemku [parcelní číslo] zahrada, označeného jako pozemek [parcelní číslo] podle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] (výrok III.). Dále rozhodl o nákladech řízení účastníků a v řízení o žalobě o vyklizení zavázal žalobce a), b) k povinnosti zaplatit společně a nerozdílně žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta (výrok IV.). V řízení o vzájemné žalobě zavázal žalobce a), b) k povinnosti zaplatit společně a nerozdílně žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta (výrok V.). 2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba žalobci, a to vyjma výroku III., jímž vzájemná žaloba žalovaného byla částečně zamítnuta. V důvodech podaného odvolání uvedli, že podle zjištění soudu prvého stupně žalovaný nabyl v roce [rok] výlučné vlastnické právo k zastavěnému pozemku [parcelní číslo] (dříve označenému jako pozemek [parcelní číslo]) v k. ú. [obec] na [obec] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“) a spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 k zahradě pozemku [parcelní číslo] (dříve označenému jako [parcelní číslo]) v k. ú. [obec] na [obec] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“). Zatímco pozemek [parcelní číslo] měl žalovaný ve výlučném vlastnictví, zahradu pozemek [parcelní číslo] měl v podílovém spoluvlastnictví a druhým spoluvlastníkem zbývající poloviny pozemku [parcelní číslo] byl bratr žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného]. To okresní soud zjistil z darovací smlouvy ze dne [datum] a z darovací smlouvy ze dne [datum], obě uzavřené formou notářského zápisu. Soud opomněl zhodnotit tu skutečnost, že se žalovaný darovací smlouvou zavázal spolu se svým bratrem zajistit zaměření [parcelní číslo], tedy pozemku [parcelní číslo]. Je třeba předpokládat, že žalovaný se svým bratrem zaměření pozemku [parcelní číslo] provedli a zjistili tak nesoulad skutečného stavu se stavem právním v návaznosti na nabytí vlastnického práva k těmto pozemkům. Případné porušení tohoto závazku je třeba považovat za nežádoucí exces a jednání spíše výjimečné. Pokud by žalovaný takovéto porušení tvrdil, musel by jej v soudním řízení prokázat. Pokud by žalovaný svůj závazek zaměřit pozemek [parcelní číslo] porušil, mohl být jen těžko v dobré víře, že pozemek připlocený k pozemku [parcelní číslo] a k pozemku [parcelní číslo] užívá jako vlastník, respektive jeho omyl v užívání části cizího pozemku by byl těžko omluvitelný. Takovýto omyl nelze spravedlivě omluvit tím, že sám žalovaný porušil svoji povinnost zaměřit pozemek, ke které se v darovací smlouvě zavázal. Soud prvního stupně dovodil, že žalovaný měl pozemky žalobců připlocené k pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] a užíval je v dobré víře jako vlastník na základě darovací smlouvy. Pozemek [parcelní číslo] žalovaný užíval až do roku [rok] jako jejich spoluvlastník. Nejprve se svým bratrem [jméno] [celé jméno žalovaného] a následně se svými synovci [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] uzavřel žalovaný se svými synovci dohodu o rozdělení pozemku, na základě které se dohodli na rozdělení pozemku [parcelní číslo]. K dohodě byl přiložen geometrický plán [číslo] v něm byly zakresleny připlocené pozemky žalobců, tedy i pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Žalovaný dohodu o rozdělení uzavíral v době, kdy prokazatelně věděl, že užívá připlocené pozemky žalobců a kdy tyto pozemky byly již jako samostatné evidovány v katastru nemovitostí. Tato skutečnost plyne nejen z geometrického plánu, ale z dalších listinných důkazů (např. námitky žalovaného proti obsahu obnoveného katastrálního operátu ze dne [datum], či rozhodnutí [název instituce] [název instituce] ze dne [datum]). Žalovaný po celou dobu věděl, že pozemek [parcelní číslo] užívá jako spoluvlastník. Proto také uzavřel následně dohodu o rozdělení a způsobu vypořádání. Žalovaný pozemek [parcelní číslo] neměl ve výlučném vlastnictví, ani jej jako výlučný vlastník neužíval. Žalovaný se podílel na spoluužívání tohoto pozemku, pozemek sloužil jako zahrada a domlouval se s ostatními spoluvlastníky. Pozemek žalobců [parcelní číslo] je připlocen právě k pozemku [parcelní číslo]. Pokud se žalovaný domníval, že připlocený pozemek žalobců [parcelní číslo] je součástí pozemku [parcelní číslo], pak musel tento připlocený pozemek [parcelní číslo] užívat s vědomím, že je jeho spoluvlastník. Okresní soud v rámci právního posouzení věci odkázal na rozsudek [název soudu] [označení státu] [spisová značka], z jehož odůvodnění citoval. Pokud by se soud rozsudku držel, musel by v případě závěru o vydržení pozemku [parcelní číslo] dovodit, že tento pozemek nemohl žalovaný vydržet výlučně pro sebe, ale pouze do podílového spoluvlastnictví, tedy i pro ostatní spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo], s nímž byl pozemek [parcelní číslo] připlocen. Nesprávně soud učinil závěr, pokud dovodil, že spoluvlastnictví k tomuto pozemku [parcelní číslo] bylo vypořádáno dohodou o rozdělení z [datum] Dohoda o rozdělení byla uzavřena v době, kdy žalovaný prokazatelně věděl, že užívá připlocené pozemky žalobců a tyto připlocené pozemky byly zapsány v katastru nemovitostí, jakožto samostatné pozemky s parcelními čísly [číslo] a [číslo]. Žalovaný ani jeho synovci v roce [rok] při uzavírání dohody o rozdělení nemohli jednat v omylu, že rozdělením pozemku [parcelní číslo] ruší a vypořádávají i spoluvlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] Dohoda o rozdělení žádné takové ujednání o rozdělení pozemku [parcelní číslo] neobsahuje. Ani z jiných právních jednání žalovaného nelze dovodit, že by bylo zrušeno a vypořádáno i spoluvlastnické právo žalovaného k pozemku [parcelní číslo], kde by se žalovaný stal vlastníkem části pozemku žalobců [parcelní číslo], označeným v geometrickém plánu jako pozemek [parcelní číslo]. Pokud by soud dovodil, že žalovaný vydržel vlastnické právo k pozemku žalobců [parcelní číslo] či jeho části, mohl tak vydržet pozemek pouze do podílového spoluvlastnictví se svým bratrem, respektive synovci. Soud nemohl dospět k závěru, že případné spoluvlastnické právo žalovaného k pozemku [parcelní číslo] bylo zrušeno a vypořádáno a že by žalovanému připadlo vlastnické právo právě k části tohoto pozemku, označené podle geometrického plánu jako pozemek [parcelní číslo]. Zároveň soud nemohl určit k pozemku [parcelní číslo] spoluvlastnické právo ve prospěch žalovaného a jeho synovců, kteří se soudního řízení neúčastnili. Žalobci žádali, aby krajský soud změnil rozsudek okresního soudu ve výroku I. a žalobě žalobců v této části vyhověl, vzájemnou žalobu žalovaného v rozsahu, jak této bylo výrokem II. vyhověno zamítl a změnil výrok II. rozsudku okresního soudu a dále rozhodl o nákladech řízení účastníků ve fázi řízení před soudem prvého stupně a odvolacího řízení. 3. Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl ve výroku I., II., IV. a V. jako věcně správný potvrzen. Ačkoliv se odvolání žalobců týká i [parcelní číslo], odvolací argumentace směřuje v podstatě výhradně k vlastnictví pozemku p. [číslo] zatímco argumentace týkající se vlastnictví [parcelní číslo] v odvolání chybí. K námitce žalobců, že dle darovací smlouvy z roku [rok] měl žalovaný zajistit spolu se svým bratrem zaměření zahrady, tehdy parcelní [parcelní číslo] následně [parcelní číslo] a ať už toto zaměření zajistili či nikoliv, pak to znamená narušení dobré víry žalovaného, jde o argumentaci nedůvodnou. Podstatné pro posouzení splnění podmínek pro vydržení je, zda a kdy se žalovaný dozvěděl, že část dvora a zahrady užívaná rodinou žalovaného po desítky let má dle katastru nemovitostí vlastnicky patřit žalobcům. K otázce dobré víry při držbě pozemků, které jsou předmětem řízení, bylo provedeno potřebné dokazování a okresní soud správně uzavřel, že jak rodiče žalovaného, tak i žalovaný společně se svým bratrem byli při držbě zaplocených částí sousedních pozemků v dobré víře, která byla narušena až koncem roku [rok] v souvislosti s prováděním digitalizace katastru nemovitostí. Námitka, že zaplocený sousední pozemek v části zahrady měl od roku [rok] v podílovém spoluvlastnictví